Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A s faktickou chce reagovat pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

Poslanec Radim Fiala: Souhlasím s ministrem Stanjurou, proto to tady říkám, že pokud by to prošlo a Německo udělalo ten fond, tak ty naše firmy končí, protože jsou nekonkurenceschopné na tom trhu. To je jasná věc. Ale pane ministře, co když to společné evropské řešení nebude? A já jsem tady v tom pesimista. Já se bojím, že se prostě 27 států nebude schopno dohodnout, protože každý stát má státní rozpočet v jiném stavu, někdo v lepším, například Německo, někdo v katastrofickém, například Řecko nebo Itálie. A prostě bude to problém se dohodnout, aby se 27 států dohodlo.

Ale nejhorší podle mě by bylo, kdybychom spoléhali na společné evropské řešení, které, jak jsem řekl, jak jsem pesimista, nebude, a neudělali nic. Neudělali nic a nechali ty firmy padnout. A jsme na začátku toho, kdy začínají padat. Proto já zvedám varovně ukazováček, prst, a říkám pozor, něco prostě udělat musíme. A vy sami jste říkali přece, když nebude společné evropské řešení, budeme mít národní řešení. A já vás volám k tomu, abychom udělali národní řešení, abychom těm firmám prostě pomohli. Zní to velmi jednoduše, ale vím, že je to velmi složité, a rozumím tomu. Ale něco udělat musíme.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. S faktickou poznámkou ještě vystoupí pan ministr financí. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: V reakci na (nesrozumitelné). Ano, to je pravda, a také děláme to národní řešení. My už jsme rozhodli o zastropování, u nás to není plán. Týká se to - nejdřív budu mluvit o elektřině. Týká se to všech - teď nebudu mluvit o domácnostech - malých a středních podniků, které jsou na nízkém napětí. Pro malé a střední podniky, které nejsou na nízkém napětí, platí to, co jsme dohodli na evropské úrovni. To znamená, ty mohou mít zastropovanou cenu až do 80 % své průměrné spotřeby. Ale pozor, je to na měsíční bázi. A z posledních pěti let si mohou vybrat nejvyšší spotřebu, kterou měly v jednom z těch posledních pěti let. To znamená, reálně to může být až 90 %, protože měly ekonomicky úspěšnější roky, kdy třeba byla vyšší produkce, a mohou to měnit na měsíční bázi, nemusí vybrat celý rok. To je významná pomoc.

Součástí této novely je těch 30 miliard pro velké firmy. A dál jednáme o tom, o evropských pravidlech, jak pomoci velkým firmám i v České republice. Takže už dneska doplňujeme to evropské řešení, kde se nám povedlo například vyjednat tu pomoc pro malé a střední do těch 80 % v nejvyšší spotřebě v posledních pěti letech na měsíční bázi, a to není málo. O těch velkých firmách samozřejmě víme. Ten problém reálně existuje, já ho nezlehčuji, jenom říkám, že to řešení hledáme ve spolupráci s ostatními státy. Tam asi není potřeba jednomyslnost, takže hledáme většinou kvalifikovanou většinu, čím větší většina, tím lepší. Protože přece jenom něco jiného je Iberský poloostrov než střední Evropa, kam patříme my. Takže my potřebujeme mít stejné řešení zejména s našimi sousedy. To, že na Pyrenejském poloostrově to bude jinak, to je prostě fakt, a není to ani ta bezprostřední konkurence pro naše firmy.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní ještě požádám o strpení, protože nebyly načteny omluvy a je jich víc, tak já to přečtu všechno. Jako první se omlouvá paní předsedkyně Adamová Pekarová na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, dále Jaroslav Bašta na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Petr Beitl na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Romana Bělohlávková na celý jednací den z rodinných důvodů, Milan Brázdil na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jaroslav Dvořák na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Martin Exner na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Stanislav Fridrich celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Hofmann na celý jednací den z osobních důvodů, David Kasal celý jednací den z pracovních důvodů, Jiří Kobza celý jednací den z rodinných důvodů, Martin Kolovratník celý jednací den ze zdravotních důvodů, Robert Králíček celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Jarmila Levko celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Ivana Mádlová na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Eliška Olšáková na celý jednací den z pracovních důvodů, Lucie Potůčková na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Pavel Růžička na celý jednací den bez udání důvodu, Jan Síla celý jednací den ze zdravotních důvodů, Robert Stržínek celý jednací den z pracovních důvodů, Julius Špičák na celý jednací den ze zdravotních důvodů a Marek Ženíšek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Vladimír Balaš na celý jednací den z pracovních důvodů, Ivan Bartoš na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Mikuláš Bek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Pavel Blažek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Anna Hubáčková celý jednací den z pracovních důvodů, Helena Langšádlová na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Lipavský na celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Zdeněk Nekula na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Já vám děkuji za trpělivost. A nyní prosím, pane místopředsedo, vaše přihláška s přednostním právem. Máte slovo.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jsem si nebral faktickou, ale předtím, než řeknu to, co jsem říci chtěl, tak ještě dovolte krátkou reakci. Máte pravdu, pane ministře, v tom, že se nesmírně těžko soupeří s Německem a že fakticky žádná evropská země nemá šanci vzdorovat tomu, pokud Německo se rozhodne masivně podporovat svoji ekonomiku. Já s tím plně souhlasím. Vzpomínáte si na covidovou dobu? Vzpomínáte si, když jsme se zde lopotili se všemi programy, když jsme vydávali 50 % z nákladů, jak jste nám v rámci pětikoalice říkal: Podívejte se do Německa, podívejte se, oni dávají 70 % ze svých výnosů. Já jsem tenkrát říkal: Na to nemáme. Nejsme schopni toto ufinancovat. Budeme dávat 50 % z nákladů a i to uděláme s jazykem na vestě. Říkali jste: Ne, podívejte se na to Německo, případně na Rakousko.

Ono se to všechno vrací, pane ministře, podobně jako když jste nám říkali v září minulého roku, že to je ta Babišova drahota. Teď máte pětinásobně větší inflaci. A všimněte si, že neříkáme, že to je Fialova drahota. A mohl bych pokračovat třeba i tím rozpočtem, který nakonec bude plus minus podobný, jako jsme navrhovali my. Vidíte, že to není jednoduché. A já to neříkám se škodolibostí, já to jenom říkám, že ty časy se mění a že ono se to jednoduše kritizuje a potom se daleko náročněji tvoří. A já vám to nezazlívám, že to máte v tuto chvíli náročné, respektive nezávidím vám to, abych byl přesný. Vím, že to jednoduché není.

Ale pojďme se podívat k tomu, co jsem chtěl říci, a to bude vysloveně faktické, jsme ve třetím čtení, a já se budu věnovat pouze těm 30 miliardám, které jsme bohužel v tom druhém čtení nestačili projednat, ačkoliv jsem se zde na to ptal. Chtěl jsem vědět, jak to bude s tou podporou podnikatelů. Protože přece jenom na 375 miliard korun pokud by se mělo přihodit 30 miliard, tak to není úplně malá částka, a protože to nebylo v rozpočtu ani na rok 2023, neviděli jsme to ani na rozpočet na rok 2022, tak jsme chtěli vidět, jak to tedy vlastně bude vyskládáno. Odpovědi jsme se nedočkali. Ale pravda, že pár desítek minut před koncem druhého čtení, schůze, se to tam načetlo. O to více mě mrzí, že tady není pan ministr průmyslu, protože my to pochopitelně podpoříme, těch 30 miliard. Ono nic jiného nezbývá, protože lepší něco než nic. Ale co se týká zrovna objemu těchto peněz, tak se nedomnívám, že to je řešeno správně. Pokusím se vysvětlit, v čem já vidím ten problém.

Nejdříve si ale musíme říct, protože to je s tím spjato, co vlastně tato vláda pro ty podnikatele udělala od začátku krize. Opět bych mohl připomenout to, že podnikatelé jedou ve velmi vážných problémech už třetím rokem. První dva covidové, teď energie a lze předpokládat, že i rok 2023 a možná i 2024, bude pro ně kritický. A můžeme se bavit o tom, jak jste nás kritizovali v té covidové době, přesto jsme podpořili 700 000 podnikatelů, stálo to 370 miliard korun, půlka z toho přímá podpora, půlka nepřímá. Desítky programů byly a neustále jsme vymýšleli, jak to udělat s náklady, ať už se jednalo o náklady personálního charakteru, ostatní provozní náklady, případně jak pomoci v rámci splácení investic. Kritizovali jste nás, my jsme to brali, chápali jsme to, hádali jsme se u toho, ale my jsme tím žili. Ministerstvo bylo otevřené těm podnikatelům, jednali jsme se svazy, s asociacemi, podnikatelé věděli, co mohou očekávat, a i když se jim to kolikrát nelíbilo, tak jsme jim to aspoň sdělovali, ale ve finále jsem přesvědčen, že jsme drtivou většinu podnikatelů díky tomu zachránili. A bylo to možná i díky docela tvrdé diskusi s tehdejší opozicí. To vám v žádném případě nevyčítáme. ***