(18.30 hodin)
(pokračuje Miloš Nový)
Od starého biblického příběhu o letech hojnosti, využitých k tvorbě zásob na léta strádání, nyní přistupme k jeho aplikaci v podmínkách České republiky v letech 2013 až 2021, kdy se na hospodářské politice podílela Sobotkova vláda, kde hnutí ANO zastávalo mimo jiné post ministra financí, a následně Babišova vláda. Jakým způsobem využily obě vlády oněch biblických sedmi let hojnosti k tvorbě zásob na léta strádání? Obě dvě vlády vládly v letech, kdy Česká republika s výjimkou covidového roku 2020 zažívala léta nepřetržitého hospodářského růstu. Statisticky vyjádřeno, hospodářský růst ve sledovaném období vykazoval následující hodnoty: v roce 2014 2,3 %, poté 5,4 %, 2,5 %, 5,2 %, 3,2 %, 3 %, v roce 2020, což byl covidový rok, -5,5 procenta, a konečně v roce 2021 2,9 %. Vím, že žádat po vládách, aby v letech hojnosti dle rady Josefa odkládaly pětinu úrody, což představuje 20 %, by bylo zcela nereálné. Mně osobně by stačila jedna setina, jediné procento. Jak vysoká by byla výše rozpočtových přebytků, které by se v tuto chvíli tak hodily na úhradu nákladů spojených s válečným konfliktem, nákladů spojených s energetickou krizí a nákladů spojených s eliminací pádivé inflace? Při pouhém jednom procentu uskladnění úrody v sedmi letech tučných by se výše každoročních rozpočtových přebytků pohybovala v intervalu přibližně od 43 miliard do 61 miliard korun, což znamená, že v celkovém souhrnu za dvě funkční období předchozích vlád by výše kumulovaného přebytku dosáhla téměř 420 miliard korun, při dvouprocentním přebytku by pak činila 840 miliard korun.
Minulé vlády však bohužel místo toho, aby v letech tučných slovy Josefa plnily sýpky a sklady a spořily tak na léta hubená, sklizenou úrodu projedly. Ba co více, zadlužily nás na další období. Celková výše vytvořeného deficitu tak dosáhla za sledované osmileté období celkové kumulované hodnoty téměř 900 miliard korun. Pro korektnost je nutno dodat, že uvedený údaj se vztahuje i na covidový rok 2020. Nemáme-li přebytek ve výši 420 miliard a místo toho máme deficit ve výši 900 miliard, pak celkový rozdíl činí 1 320 miliard korun, což je pro vaši představu více než výše rozpočtových příjmů v roce 2017. A to podotýkám bez nutného diskontování, respektive započtení inflace. Částka téměř 900 miliard korun deficitu státního rozpočtu zároveň dokazuje, že není pravda, že v letech 2014 až 2021 došlo ke snížení zadlužení. To, co zde slýchávám, jak předchozí vlády snížily dluh státního rozpočtu, se netýká dluhu absolutního, ale dluhu relativního, což je poměr dluhu k hrubému domácímu produktu. Zatímco absolutní dluh v tučných letech rostl, relativní dluh se snižoval pouze z důvodu rychlejšího růstu hrubého domácího produktu než zmíněného dluhu. Navíc dodávám, že z pohledu růstu HDP se předchozí vlády vezly na vlně celoevropského a celosvětového hospodářského růstu, ke kterému buď vůbec nepřispěly, anebo přispěly zcela zanedbatelně.
Biblický příběh o sedmi tučných a sedmi hubených letech je variací na známý postulát takzvané keynesiánské hospodářské politiky, která tvoří ideové východisko levicových a středně levicových vlád ve smyslu výrazného zapojení státu do ekonomiky dané země. Zatímco však keynesiánská hospodářská politika doporučuje rozpočtové deficity v době recese, v dobách ekonomického růstu jednoznačně vyžaduje tvorbu rozpočtových přebytků. Na tuto povinnost však předchozí vlády zcela zapomněly. Současné problémy vlády při sestavování státního rozpočtu tak naráží na nerespektování jednoho ze základních a důležitých postulátů teorie hospodářské politiky ze strany předchozích vlád. V opačném případě by řešení současných vážných hospodářských problémů bylo pro naši vládu výrazně jednodušší. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé poloviny sálu.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Načtu ještě došlou omluvu od paní poslankyně Věry Kovářové. Ta se od 18.15 hodin omlouvá z osobních důvodů.
A vzhledem k tomu, že se již nikdo nehlásí do obecné rozpravy, skutečně není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím.
A požádám pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo? Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že z úst členů vlády zazněly jasné argumenty pro to, abych ještě jednou zopakoval jménem vlády České republiky žádost o to, abyste dnes v prvém čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Má pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá, což znamená, že můžeme přikročit k hlasování. Já ho požádám, aby nás provedl přednesenými návrhy.
Ještě zagonguji a přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.
Prosím, pane zpravodaji. Poprosím o klid v sále!
Poslanec Josef Bernard: Kolegyně, kolegové, žádné návrhy na změny, popřípadě na vrácení k přepracování zákona do prvního čtení nezazněly, to znamená, že budeme hlasovat pouze o jednom návrhu, a to byl návrh rozpočtového výboru. Já jsem ho zde četl na samém začátku, takže teď mi dovolte, abych ho znovu nečetl celý, ale řeknu to nejdůležitější. Návrh zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 podle sněmovního tisku 315." Prosím o zahájení hlasování.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 152 bylo přihlášeno 138 hlasujících poslanců a poslankyň, pro 81, proti 43. Já tedy konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Usnesení tedy bylo přijato, končím první čtení tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
A protože existuje - ano, prosím, k hlasování, prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Já bych zpochybnila hlasování, protože mně nefungoval přístroj. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže to je návrh na zpochybnění hlasování, tedy dám hlasovat ještě o námitce.
Zahájila jsem hlasování (číslo 153).
Ano, vnímám, ukončuji, prosím, odhlašuji všechny. Prosím, přihlaste se znovu svými identifikačními kartami.
A jelikož zazněla námitka zpochybnění hlasování, nejprve dávám hlasovat o této námitce, zda bude.
Zahájila jsem hlasování o námitce. Prosím, kdo je pro její přijetí? Kdo je proti?
V hlasování číslo 154 nás hlasovalo 134, pro bylo 130, proti 0, čili námitka byla přijata. ***
