(15.00 hodin)
Poslanec Karel Haas: Já už jenom dvě rychlé poznámky. Já prosím vás rozhodně nechválím současnou energetickou krizi, ale řekněme si na rovinu, a to je potřeba, aby to férově znělo vůči celé republice, nejen vůči sportovnímu prostředí: žádná vláda, ať by byla pod jakýmkoli politickým vedením jakékoli strany v této Sněmovně, nikdy nezaplatí celkový nárůst všech cen všech energií z důvodu energetické krize. To si řekněme na rovinu. Já jsem tady porovnával skutečná čísla, ceny na burze versus to, co přinese zastropování, a to zastropování je v cenách, které si může Česká republika rozpočtově dovolit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přeji pěkné odpoledne. Pan poslanec Richter se hlásí se svojí faktickou poznámkou.
Poslanec Jan Richter: Děkuji. Panu Haasovi, prostřednictvím paní předsedající: všemu rozumíme, ale já jsem mluvil o zastropování, které mělo být u výrobců, pak by stát nemusel doplácet ani korunu, to je jedna věc. A druhá věc - to bylo v našem programovém prohlášení, 28 bodů, kde jsme na to upozorňovali. Neříkejte, že každá vláda by se chovala stejně, naše by se chovala jinak. (Potlesk z řad ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, a protože pan poslanec Bžoch je přihlášen, posunu ho na konec pořadí. Pan poslanec Kamal Farhan je další přihlášený, připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, pane ministře, děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom krátce okomentovat část, která se týká zdravotnictví. Rozpočet vždy řečí čísel ukazuje skutečné priority vlády. Po snížení plateb za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění asi málokoho překvapí, že se objevily i nižší výdajové rámce rezortu zdravotnictví na příští rok. Vláda razantně navyšuje výdaje na obranu a to já považuji například v současné mezinárodní bezpečnostní situaci za správné, ale oproti svým předvolebním slibům přidává na úřednících, bobtná byrokracie a ostatně již při svém nástupu začala tím, že zbytečně zvýšila počet ministrů a úředníků, kteří je na úřadu vlády obsluhují. A teď mi dovolte, tam, kde bychom naopak přidanou hodnotu pro naše občany viděli na první dobrou, vláda neinvestuje. V Česku nám aktuálně chybí 3 000 sester, 1 000 lékařů. To nejsou abstraktní čísla. Tito lékaři chybí konkrétním pacientům, našim spoluobčanům. 30 až 49 % praktických lékařů a pediatrů je v důchodovém věku. To je z mého pohledu tikající bomba. Je nepochybné, že bez zvýšení objemu peněz do přípravy lékařů a sester a projektů získávání zdravotnických pracovníků z jiných zemí se bude situace nadále zhoršovat. Stárnutí populace nedostatek zdravotnických pracovníků ještě zvýrazní. Jenže tudy návrh rozpočtu na rok 2023 nejde. Zajištění dostatečného počtu lékařů a sester pro české pacienty není ani rozpočtovou, ani faktickou prioritou vlády Petra Fialy. Ministerstvo zdravotnictví je v této věci zcela nečinné, poslední navýšení rozpočtu týkající se zvyšování těchto pracovníků prosadil vlastně bývalý ministr za ANO. Ale to samozřejmě nestačí, je potřeba jít dál, což mi samo přiznalo Ministerstvo zdravotnictví v odpovědi na mou písemnou interpelaci. Napsali mi, že budou zvažovat rozšíření opatření, která již v minulosti prosadil ministr Vojtěch, ale až příští rok o tom teprve začnou dumat. A já se tady ptám, když současná vláda nebo někteří její členové říkali, že jsou už rok před volbami připraveni vládnout, že jsou připraveni, že když dnes už vlastně mají za sebou rok svého funkčního období, což už je dva roky, jak si mám poradit s tou odpovědí v tom, že až příští rok, to znamená v roce 2023, de facto po dvou letech, se začnou touto situací zabývat.
Další investicí s přidanou hodnotou pro občany jsou velké investice do modernizace nemocnic. Například se jedná o výstavbu Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně, také výstavba zcela nového Národního onkologického institutu v Praze z Národního plánu obnovy. Přínosné budou rovněž investice do komplexních onkologických center v regionech. Jenže aby se tyto investice mohly zrealizovat, je potřeba mít peníze na finanční spoluúčast a DPH na projekty. Přestože Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že na všechno peníze má, v tichosti píše dopis ministru financí s žádostí o peníze, které rezort nemá, a hrozí, že pokud nedostane od vlády další peníze na DPH, realizace investic v nemocnicích je nereálná a Česku hrozí propadnutí evropských peněz. Ministerstvo financí žádné peníze na DPH ovšem nedalo a nedá v tomto státním rozpočtu, který projednáváme, tudíž peníze na DPH pro nemocnice nejsou. Ptám se tedy ministra zdravotnictví nebo vlády, z čeho zaplatí třeba Fakultní nemocnice Motol DPH a spoluúčast, které budou dosahovat miliardových hodnot? Ptám se proto ministra zdravotnictví: Už jste, pane ministře, našel těch 1,7 miliardy na DPH, o které jste si psal ministrovi financí, a v dopise mu sděloval, že bez nich investice ve zdravotnictví se nepodaří? Kde jste našel těch 1,7 miliardy, že už je nechcete po státním rozpočtu, a předpokládám i přesto, že pro tento vládní návrh bez 1,7 miliardy na DPH pro nemocnice v Poslanecké sněmovně zvednete ruku?
Návrh státního rozpočtu na příští rok je dalším důkazem toho, že zdravotnictví není priorita ani premiéra Petra Fialy, ani vlády a obávám se, že zdravotnictví, bohužel, a to je nejsmutnější věta mého proslovu, není prioritou ani pana ministra zdravotnictví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Klára Dostálová, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.
Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Já si také dovolím pár slov k předloženému návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Musím tady trošku zamáčknout slzu, protože samozřejmě pokud se podívám na rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj, ten propad je tam skutečně veliký. Nemluvíme tady ani o desítkách milionů, ani o stovkách milionů, ale bohužel tady mluvíme o několika miliardách, ten pokles je téměř 9 miliard.
Já se pokusím znovu jenom připomenout, že aktuální výše rozpočtového schodku v hodnotě 295 miliard vůbec neodpovídá skutečnosti, o tom jsme tady hovořili - samotný státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 928 miliard a bezprecedentními výdaji ve výši 2 223 miliard korun.
Nebudu zacházet do detailů, protože o tom už tady opravdu dlouze hovořila i moje paní kolegyně Alena Schillerová. Jenom jeden příklad za všechny, který akcentuje také Národní rozpočtová rada, že dochází nadále k výdajové expanzi veřejného sektoru, která je vyjádřena například dalším plánovaným nárůstem počtu zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 8 000 osob. A tady samozřejmě polemika nad tím, že na jedné straně hovoříme o šetření, a na druhé straně nám tady vznikají nové ústřední orgány státní správy, jejichž funkci by klidně mohlo vykonávat ministerstvo, a to konkrétně Ministerstvo vnitra. Mluvím o DIA, to znamená Digitální a informační agentuře, a ještě větší paradox je, že i proti této agentuře a takovémuto vzniku nového ústředního orgánu bojují sami státní zaměstnanci, kteří oslovují poslance, že skutečně toto není cesta správným směrem.
Současná vládní koalice na příjmové straně rozpočtu čerpá z mimořádného navýšení inkasa daní v důsledku pádivé inflace, opět jenom na připomenutí pár čísel: zvýšení DPH o více než 30 miliard korun, meziroční zvýšení daně z příjmů právnických osob ze 131 miliard na 257 miliard, tedy více než 125 miliard, meziroční navýšení daně z příjmů fyzických osob o více než 16 miliard. A takto bych mohla pokračovat dále, například navýšení odvodu z loterií, daně z hazardních her, navýšení příjmů z inkasa ostatních daní a poplatků, navyšování inkasa z dividend státních podniků. ***
