(11.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Zase jsme to slyšeli, už teda trošku mírněji od pana premiéra. Už říká: To jsou ti učitelé, protože stavíme ty školky - ne, pane premiére, prostřednictvím paní... vlastně nemusím u pana premiéra. On tady není, tak je to stejně jedno. To není tím, že se staví školky, a je to tím samozřejmě, ale je to hlavně tím, že se zavedla takzvaná reforma regionálního školství. Naši experti na školství to určitě vědí. A s tou spočívalo to, že budeme modernizovat školství, že bude méně žáků ve třídách, že bude - já to nejsem expertka, jenom tak, když jsem vyjednávala rozpočet, co si pamatuji - méně žáků na jazyky a tak dále. A to znamenalo samozřejmě větší množství učitelů. Proto jsme je pravidelně systematicky každý rok nabírali a jsem ráda, že se v tom pokračuje. Ono se v tom nedá ani nepokračovat. Takže to není tím, že teď za této vlády se začalo stavět, za ten rok se určitě těch nových školek, škol nepostavilo, ty se staví permanentně díky různým programům zavedeným za naší vlády, ale samozřejmě to souvisí s touto reformou.
No a o tom, že potřebujeme kontinuálně navyšovat policisty, hasiče, vojáky, o tom se tady snad nebudeme přesvědčovat. Takže já vám to nebudu vytýkat, nebudu se chovat tak, jak jste se chovali vy, byť jste ty argumenty úplně stejné měli. Jenom vám připomenu, že jste se zavázali snížit o 13 % státní zaměstnance, mluvil tady o tom myslím že pan premiér, a říkal, že to nejde tím tempem. To chápu, to skutečně tím tempem nejde, já jsem to zažila, pár těch pokusů. Některé se zdařily více, některé méně, ale to jsou ty strukturální reformy, to se nedá škrtnout. Byly to prostě plané sliby, které jste měli před volbami, plané sliby. A museli jste to v té v té době už vědět, protože kdybyste to nevěděli, to by byla mnohem horší varianta. To bych vás považovala za naprosto nekompetentní.
Takže to jsou ty strukturální změny - ano, bolí, chce to odvahu. Chce to rušit třeba agendy, jako když jsme společně tady s ODS zrušili daň z nabytí nemovitých věcí, tak to znamená škrtnutí myslím že čtyř set úředníků. Ano, to jsou ty strukturální reformy, bez toho, bez digitalizace, bez těchto postupů se prostě nedá škrtat, nedají škrtat tisíce úředníků, protože musíte s tím škrtnout hlavně nějakou agendu, a to jsou ty strukturální reformy. Takže osm tisíc, já jsem si i načetla v rozpočtu, kdo to je, a já to vyčítat nebudu, nebudu se chovat stejně.
Když bych vypíchla - a mí kolegové mě doplní - ty naprosto nezodpovědné věci, je to třeba snižování podílu výdajů na výzkum, vývoj a inovace. V roce 2020 byl ten podíl ve výši 0,83 % HDP, v roce 2023 klesají na 0,67 % HDP, a to máme na to speciální ministryni.
A to je jen drobný výčet špatných manažerských rozhodnutí, která pětikoalice dělá. Počítá s navyšováním příjmů, ale zcela, zcela zapomněla na slíbenou konsolidaci veřejných financí. A já znovu opakuji, já bych nevyčítala nějakou dlouhodobější trajektorii. Ono to nepůjde mávnutím kouzelného proutku za ty dva roky, jak bylo slibováno. Nepůjde.
Naše vláda se od začátku roku 2020 potýkala s bezprecedentní zdravotnickou krizí, to si pamatujeme všichni, přesto z toho vyšla naše republika, z toho propadu ekonomického, největšího od devadesátých let, -5,5 % HDP, tady pořád je růst, byť velmi zpomalil, na 1,1 % v roce 2023, tak vyšli jsme z té krize covidové pořád s nejnižší nezaměstnaností ze všech zemí Evropské unie a podařilo se stabilizovat zdravotnickou a ekonomickou situaci České republiky. Míra veřejného zadlužení i po takto bezprecedentním zásahu ekonomiky exogenním šokem dosahovala nižší úrovně, než když jsme přebírali Ministerstvo financí v roce 2014, tady to bylo 44,4 % HDP, když jsme odcházeli, tak to bylo 41,9. A znovu opakuji, to jsme prošli tou obrovskou krizí. Já tady už nechci vzpomínat daleko. Vzpomínám si na ta řešení v roce 2008, 2009, vzpomínám si na to, jak nastoupil pan ministr financí na Ministerstvo financí, a první byla tisková konference v lednu, kdy ukazoval to zadlužení za naší vlády, myslím, že ukazoval 800 miliard, a jenom připomínám, že teď se plánuje 1 200 miliard do konce volebního období, a tak, jak tady jsem předestřela tedy rizika v rozpočtu, tak se obávám, že nebude tento rozpočet pro 2023 tím posledním. To znamená, že nevěřím, že se podaří.
Samozřejmě, vládě bude velmi pomáhat inflace, kterou nechala utrhnout ze řetězu, kterou se nesnažila nějakým způsobem krotit, takže to jsou věci, které přinesou příjmy do rozpočtu, ale na druhé straně, když vidím ta obrovská rizika, nevěřím, že toto je poslední rozpočet na rok 2023. Já jsem přemýšlela nad tím, jestli mám navrhnout, protože zasloužil by si ten rozpočet, abych navrhla jeho přepracování. To je bezesporu ke všem ohledům a těm rizikům, která jsem tady zmínila, by si zasloužil vrátit k přepracování. Vědoma si politické reality v této Sněmovně, vědoma si toho, že zcela určitě tento návrh byl přehlasován a bylo by to z mé strany jenom politické gesto. Bylo by to - nechci zdržovat, nikdy jsme nezdržovali ani neobstruovali rozpočtový proces, teď tady mluvím tak dlouho, budu mluvit nejdéle ze všech zástupců hnutí ANO, předpokládám, takže mi to odpusťte jako bývalé a stínové ministryni financí - nebudu to dělat, rozhodla jsem se, že to nenavrhnu, ale na ta rizika jsem upozornila.
Politickou odpovědnost nese ministr financí, nese tato vláda a já za sebe říkám, že v žádném případě nepodpořím takovýto rozpočet ze všech těch důvodů, které jsem uvedla, že připravíme pozměňovací návrhy, kde budeme vidět ty nejzásadnější - nebude to o kvantitě, ale spíš o kvalitě - problémy. Na příjmovou stranu se připravit nedají, to je věc ministra, a já si myslím, že někde uvnitř musí vědět, že opravdu dává tímto rozpočtem hlavu na špalek. A to je něco, co samozřejmě mě netrápí, to musí trápit jeho a tuto vládu. Mě trápí důsledky pro tuto zem. Děkuji vám. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, dalším přihlášeným s přednostním právem jsem já a já poprosím paní předsedkyni, jestli by mě vystřídala. Děkuji za to. (Probíhá výměna předsedajících.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré dopoledne - stále ještě, dámy a pánové, nyní tedy vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych zahájil tím, že se podíváme trochu zpětně a porovnáme rozpočty v posledních dvanácti, třinácti letech. Bude to velmi krátké, ale myslím si, že je dobré se na minulost podívat a současně se i podívat, jak se budou vyvíjet směrem do dalších let.
Nemohu začít jinak než světovou finanční krizí, rok 2009 až do roku 2014, kdy součet schodku státního rozpočtu byl 749 miliard korun. Ať jsme objektivní, dva roky z toho byla světová finanční krize, kdy to bylo pochopitelné, pak nicméně už hrubý domácí produkt rostl. Současně je třeba ale říct - a to je zase ku neprospěchu - že i když byla světová finanční krize, nedopadla tenkrát prakticky žádná podpora na podnikatele, s drobnými výjimkami. V té době se předávala vláda, zadluženost byla okolo 43 % a mezi lety 2015 až 2019, v dalších pěti letech, se součet schodku státního rozpočtu pohyboval na záporné nule, úplně přesně to bylo -32 miliard. Klesla zadluženost na 29 %, což bylo nepochybně velmi dobré. Zase, ať jsme objektivní, bylo to určitě i zčásti díky tomu, že rostl hrubý domácí produkt. ***
