(Jednání pokračovalo v 19.41 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání našeho bodu, čas určený na přestávku vypršel.
Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 19.41 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Oldřich Černý, dále od 19.40 do 22 hodin z osobních důvodů se omlouvá se paní poslankyně Věra Kovářová, od 19.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Richter a dále od 19.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Svoboda.
Pokračujeme v obecné rozpravě, kde eviduji jednu žádost o vystoupení, a vystoupí nyní pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já si dovolím představit stručný pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, sněmovní tisk 254. V bodě 1 se kód NACE 35.1 Výroba, přenos a rozvod elektřiny nahrazuje kódem NACE 35.11 Výroba elektřiny.
Stručné odůvodnění: cílem tohoto pozměňovacího návrhu je upravit dílčí parametr v návrhu daně z neočekávaných zisků, a to za účelem uvedení do souladu s dikcí Nařízení Rady EU 2022/1854 ze dne 6. října 2022. Podoba předmětného evropského nařízení je kompromisním zněním a jedním z úspěchů českého předsednictví. Samo o sobě totiž nařízení svojí komplexností postihuje tři hlavní segmenty energetického trhu, na něž přenáší solidární podíl v řešení energetické krize. Na jedné straně nařízení zavádí povinné úspory ze strany spotřebitelů, za další stanovuje příjmový strop ve výši 180 euro za megawatthodinu pro obchodníky s energií a konečně zavádí také solidární příspěvek neboli daň z neočekávaných zisků pro subjekty zabývající se zpracováním fosilních paliv.
Návrh poslance Stanjury na zavedení daně z neočekávaných zisků řeší pouze jeden z těchto tří hlavních pilířů evropského nařízení, a to sice daň z neočekávaných zisků. Tu ovšem aplikuje výrazně šířeji a v rozporu s dikcí nařízení, když pro elektroenergetiku zavádí tříčíselný kód NACE 35.1, který postihuje jak výrobu elektřiny, na niž, jak je zjevné, pamatovalo právě evropské nařízení, tak také přenos, rozvod a obchod s elektřinou. Přenos a rozvod elektřiny je přitom již v současnosti v České republice pevně regulovaný byznys s jasně přípustnou ziskovostí, a tudíž postrádá jakoukoliv relevanci v diskusi o 120 % průměrných příjmů posledních let. Pro navrhovanou úpravu je tedy nejen nerelevantní, ale domníváme se, že je uveden i chybně.
Jak bylo uvedeno výše, na obchod s elektřinou se má vztahovat administrativní strop a to je maximální příjem 180 eur za jednu megawatthodinu. Tímto se jeho uvedení jeví býti nadbytečné. Navrhovaná úprava k pozměňovacímu návrhu poslance Stanjury má řešit oba uvedené nedostatky a zúžit povinnost odvést daň z neočekávaných zisků pouze na sektory předpokládané evropským nařízením, což v elektroenergetice jsou výrobci energie - dle NACE kód 35.1 Výroba elektřiny.
V podrobné rozpravě se k tomuto poslaneckému návrhu přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče.
Dorazila další omluva, od 19 hodin z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Berki.
A ptám se, kdo další se ještě případně hlásíte do obecné rozpravy? Paní předsedkyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Ano, budu stručná, slibuji. Jenom bych chtěla stručně odůvodnit pozměňovací návrh, svůj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Změna je v tom, že navrhuji v bodě 2 v § 20ba odst. 3, aby obdobím uplatnění daně z neočekávaných zisků je kalendářní rok 2023. Navrhuji tedy zkrátit období pro aplikaci daně z mimořádných zisků pouze na období roku 2023. Cílem mého navrhovaného pozměňovacího návrhu není samoúčelné snížení z neočekávaných mimořádných příjmů státního rozpočtu, ale snaha zatížit v poslaneckém návrhu jmenované podniky a provozy na dobu nezbytně nutnou při zvážení přínosu daného řešení ve srovnání se zátěží, kterou bude to představovat.
Česká republika se nachází ve velice nejisté době. Po obnovení chodu ekonomiky po zdravotnické krizi se musí země a její obyvatelé vyrovnat s válkou, která probíhá na Ukrajině, dopadá významně i na Českou republiku. Fyzické i právnické osoby v České republice čelí nadto aktuálně dramatické pádivé inflaci, primárně nárůstu cen pohonných hmot a v neposlední řadě i skokovému a zcela nebývalému růstu cen energií, kde meziročně vývozní ceny elektřiny v srpnu 2022 rostly téměř o 300 %, dovozní ceny plynu bezmála o 440 %. Ekonomická i geopolitická situace je přitom velmi nestabilní. Navrhuji proto omezit navrhovanou ministrem Stanjurou daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, pouze na období nadcházejícího kalendářního roku, tedy na rok 2023, s tím, že eventuální další ekonomická opatření a daňové zatížení subjektů v letech následujících by mělo přesně odpovídat aktuální situaci v zemi.
Řada institucí se shoduje, že očekávaná výše inkasa daně z mimořádných zisků je vysoce spekulativní, a s ohledem na celkovou výši očekávaného příjmu z tohoto zdroje je celkový schodek zatížen mimořádnou mírou nejistoty. Nyní nelze predikovat, zda budou v pozměňovacím návrhu jmenovaná odvětví generovat zisky, či zda nebudou mimořádné zisky vytvářet podniky jiné či v jiných odvětvích. Tak zásadní zásah do soukromé sféry, jaký představuje mimořádné zdanění zisků podnikatelských subjektů, měl být založen na datech vycházejících ze skutečné ekonomické reality daného období.
A vzhledem k tomu, že poslanecký návrh neobsahuje skutečný obsah ekonomických dopadů, takzvanou RIA, tak nemůže nikdo predikovat, jaká bude situace v roce 2025. Proto můj pozměňovací návrh. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku neeviduji, jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu.
A ptám se pana ministra, případně pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo? Zájem nevidím.
V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.
S přednostním právem zde eviduji dvě přihlášky. První je přihlášen pan místopředseda Havlíček, po něm pan ministr a po něm pan předseda Michálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. ***
