Ve veřejném prostoru se v podstatě neobjevuje pozitivní názor, a protože ta diskuse v podstatě neproběhla, tak se vás chci zeptat, proč zákon neschválila vláda a nejde do běžného legislativního procesu, třeba se zkrácenými lhůtami. Vím, že v rámci faktických poznámek už na toto pan ministr reagoval, ale samozřejmě opravdu není důvod, aby u tak zásadního zákona, jako je zavedení válečné daně, aby aspoň zkrácené připomínkové řízení neproběhlo. Proč nemáme tedy aspoň dneska na stůl, když už tedy se zvolilo toto řešení, nějaké detailní propočty, které vlastně by vyplývaly z analýzy hodnocení dopadů, ale tu nemáme, to už jsme se také dozvěděli, tak jsem předpokládala, že jako poslanci dostaneme alespoň nějaká základní čísla, data, jak o tom hovořila, vaším prostřednictvím, moje milá kolegyně paní Peštová, abychom věděli, z čeho ta čísla vůbec vyplývají, jak se k těm číslům došlo.

A tím se dostávám dál: nad rámec evropského nařízení jste do toho zahrnuli banky. Tak bych se vás chtěla zeptat, když už nerespektujeme to nařízení a rozšiřujeme si to o nějaké vlastní iniciativy, tak se chci zeptat, kterých segmentů se to tedy bude týkat. Sami říkáte, že jde o válečnou daň, a mimořádné zisky mají zcela nepochybně například i zbrojařské firmy. Tak se ptám, pane ministře, proč se to netýká i zbrojařských firem? Doufám, i když vy tady nejste teď přítomen, že na tyto otázky dostanu odpověď, protože jsme na to nemohli reagovat v prvním čtení. Toto by se jinak odehrávalo v prvním čtení, ale bohužel v této situaci nejsme, tak bohužel tyto dotazy musí být kladeny teď, protože samozřejmě očekáváme v rámci podrobné rozpravy přijetí pozměňovacích návrhů. A jak už jsem říkala, nejsou ani ve shodě v koalici, natož samozřejmě v rámci debat s opozicí, a velmi by mě zajímalo, když tedy se nedržíme nařízení Evropské unie, rozšiřujeme ty segmenty, proč tak výrazný segment, kde i v médiích jsem se dočetla, že se očekávají rekordní zisky zbrojařských firem, proč nejsou, když se tomu říká válečná daň, proč nejsou mezi ty segmenty zahrnuty. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí Roman Kubíček a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já se pokusím být více stručný, protože ono tady toho už hodně padlo, tak bych se nerad opakoval. Pokud si vzpomínám, a zacouvám trošku do minulosti, vlastně o té válečné dani se začíná mluvit někdy v červnu tohoto roku, kdy Národní rozpočtová rada připravovala nějaké materiály pro NERV k rozhodování o tom, zda vytvořit takzvanou sektorovou daň či válečnou daň. Podporovatelé sektorové daně byli Piráti, STAN, KDU-ČSL a ODS podporovala v globálu tu válečnou daň.

Válečná daň není nic neobvyklého, to se ve světě odehrálo již mnohokrát, ať to byla Velká Británie, či Spojené státy, nicméně byla to daň jednorázová, předvídatelná a neovlivňující základní principy ekonomických priorit. V tuto chvíli si nejsem úplně jist, zda si nad tím někdo dal práci a propočítal veškeré dopady a veškeré náklady na zavedení této daně a ten ekonomický přínos.

Já se na to také musím dívat z pohledu Lafferovy křivky, kde bych řekl, že strop, který byl nasazen, to znamená 60 % daně plus 19 % daně, která je dána, je dohromady 79 %, a při teoriích o zdanění, vyšší než 50 % nemá velkého významu, protože veškeré firmy zahájí takzvanou optimalizaci, a to na úrovni národní, evropské a celosvětové. Ty peníze nedohledáte, a když jim na to dáte dostatek času, tak se budete divit, jak to dopadne.

V každém případě bych očekával právě v této době, že proběhne určité jednání, určitá dohoda s těmi producenty, výrobci, s těmi, co mají ty nadměrné zisky, banky, těžaři, energetici a tak dále, kde je vlastně nějaká rozumná míra té válečné daně, a pokud tato válečná daň - a jasně, že bude každý krvácet, já tomu rozumím, že každý bude říkat, že chce co nejmenší, a ministr financí jednoznačně bude chtít tu nejvyšší - ale to je prostě ta práce, která k tomu probíhá. A v každém případě musí být dán nějaký rámec, doba, rok, za rok se můžeme vrátit k tomu, zda situace nastupuje znovu a bude pokračovat, protože tam je rok až 2025, to si myslím, že je zbytečné, a za rok se k tomu můžeme vrátit.

Já bych řekl z toho pohledu, co jsem se na to díval, tak by se mi asi více líbila daň ve výši Pirátů, ale zase se mi nelíbí ta retroaktivita. Je to velký problém, a pokud mám informace, v Itálii už probíhají některé soudní procesy ohledně zavedení windfall tax a neví se, jak to dopadne. Může se nám to přihodit také. Takže nějaká ta předvídatelnost by byla.

Chápu i ten obrovský tlak, chápu i to, že to muselo být uděláno velmi rychle. Na druhé straně všiml jsem si - on to tady říkal pan kolega Havlíček, prostřednictvím pana předsedajícího - že vlastně některé obory byly stanoveny, ta rozhodující činnost, jen na 25 %, což je málo. Já si třeba vzpomenu na zemědělské podniky, pro které by to mohl být velký problém. Tak se jenom ptám - pro mě je nejhorší, že jsme nevedli tu diskusi. Pan ministr financí mě zná a ví, že já nejsem žádný kverulant, že se vždycky snažím bavit a dohlédnout na nějaké jádro pudla a nechat se i přesvědčit o určitých věcech, protože teď byl návrh zákona, pozměňovací návrh k tomu spousta mailů, dopisů, které nám posílají svazy a jednotliví lidé, a já se musím rozhodnout, někde najít tu míru, která je ta míra správná, aby to bylo pro všechny správné.

A znovu podotýkám, já si myslím, že tato mimořádná válečná daň je správná v dnešní době a ty firmy z těch mimořádných zisků se musí podělit, ať je to s občanem České republiky, tak s naším průmyslem, protože i ten je důležitý do budoucnosti. Ono to není jenom o lidech, ale i o tom, jak se to bude dále vyvíjet. Doufám, že diskuse se tady ještě povede. Já vím, že to je velmi krátké, velmi nestandardní, budeme se snažit podat některé pozměňovací návrhy, ale pouze takové, aby měly smysl, ne ve stylu, že něco dáme, aby se o tom mluvilo. Takže potom ještě si o tom můžeme popovídat.

Děkuji, že jste mě vyslechli a že váš názor bude takový, aby byl ve prospěch občanů a firem České republiky. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Teď by byly dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí paní ministryně Jana Černochová, připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím vystoupit, protože nad tím, co tady zaznělo od paní kolegyně Dostálové, skutečně zůstává rozum stát. Jestli si hnutí ANO takto představuje podporu českého zbrojního průmyslu, potažmo podporu zaměstnanosti, podporu ekonomiky České republiky, tak to je přesně ta cesta: pojďme zdanit každého, kdo se hýbe? Víte, paní Dostálová, prostřednictvím pana místopředsedy, část Evropy je ve válce, a pokud chceme, aby ta válka co nejdřív skončila, a věřím, že tady to chceme všichni, je zapotřebí zvýšit výrobu, zvýšit linky, skutečně udělat všechno pro to i v České republice, aby z toho profitovalo co nejvíc českých subjektů, ale ne tak, že ty firmy budou tvořit zisky. Tady se ty suroviny samozřejmě všechny zvedly, takže to, že hovořím o tom, že tady je nějaká vyšší exportní politika, je pozitivní v tom smyslu, že se zejména zaměřuje Česká republika na vývoz zbraní na Ukrajinu, ale neznamená to, že ty firmy mají enormní zisky. Víte, jakým způsobem stouply náklady těm firmám, uvědomujete si to? Prostě váš nesmyslný návrh opravdu absolutně nechápu já ani pan ministr financí, a pokud tedy hnutí ANO tady léta tvrdilo, jak chce podporovat české firmy, tak tímto vaším návrhem byste učinila úplně přesný opak.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Zbyněk Stanjura, po něm paní poslankyně Dostálová.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana poslance Kubíčka. Retroaktivita - bude to účinné od 1. ledna 2023 - nehrozí. Jsem si vědom těch rizik přes to, že evropské předpisy to v zásady umožňují, ale že je něco umožněno, ještě neznamená, že to automaticky použijeme a zakotvíme do našeho právního řádu, takže vyřešíme.

K těm zemědělcům: ti tam nepadnou. Já myslím, že je důležité, když se podíváte na § 17c, bod 4: "Rozhodujícími příjmy pro daň z neočekávaného zisku jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností." A ty rozhodné činnosti jsou vyjmenovány. To znamená, když si představíte skupinu, ve které je výroba elektrické energie, například bioplynová stanice a podobně, musely by příjmy z této konkrétní jedné činnosti přesáhnout 2 miliardy a takový případ v České republice není. Takže to nejsou příjmy celé skupiny ze všech činností, které ta skupina vykáže, pak by to bylo nespravedlivé vůči jiným firmám, které jsou té jiné činnosti a nemají výrobu elektrické energie nebo některé z těch vyjmenovaných. Takže týká se to pouze těch vyjmenovaných činností na c) a jenom té části, pokud (je?) ta skupina má, například zemědělská. Takže to je fakt vyřešeno, v tom není problém, to si podle mě rozumíme - mají se danit jenom ty rozhodné činnosti, které jsou vyjmenovány - to 5, 10, 06, jak jsou ty jednotlivé číselníky. Takže to skutečně nehrozí, ti nebudou poplatníky této daně, to můžu prohlásit s plnou zodpovědností. ***