(16.40 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Intenzivně jednáme se zástupci Evropské komise o prodloužení a rozšíření dočasného krizového rámce určeného na pomoc velkým firmám. Tato jednání se posouvají dobrým směrem a v půlce října by měla dát Evropská komise na stůl první návrh.
Pokud se jedná o podporu malých a středních firem a co musí firma splňovat, aby se pro tuto podporu vešla. V této souvislosti chci upozornit na to, že právě díky našemu předsednictví a právě díky České republice se podařilo na minulé radě pro energetiku schválit možnost plošné pomoci pro malé a střední firmy. Chtěl bych poznamenat následující. Definice malého a středního podniku vychází z doporučení Evropské komise č. 2003/361/ES ze 6. května roku 2003, kde jsou právě definovány malé, mikromalé a střední podniky. Podle této definice se za středního podnikatele považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho majetek nepřesahuje korunový ekvivalent částky 43 milionů euro - limit je stanoven v eurech - nebo má obrat, případně příjmy, nepřesahující korunový ekvivalent 50 milionů euro. Za malého podnikatele se pak považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 50 tisíc (50?) zaměstnanců a jeho aktiva, majetek nebo obrat a příjmy, nepřesahují korunový ekvivalent 10 milionů euro. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva či majetek nebo obrat, příjmy, nepřesahují korunový ekvivalent 2 milionů euro. Živnostníci, malé a střední firmy, a dokonce i velké firmy mohou zároveň aktuálně využít investiční podporu, zejména z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu.
Pokud by ty stanovené limity, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, nebyly jasné, ještě si vás dovoluji odkázat na šestnáctistránkový dokument CzechInvestu, který se jmenuje Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií. Tam nejen vy, ale každý, koho to bude zajímat, nalezne odpověď, jak se definuje velká, střední, malá firma a mikrofirma.
Na doplnění ve zbývajícím čase si dovoluji ještě upozornit, že do konce listopadu 2022 mohou podniky bez ohledu na svoji velikost žádat o dotaci na fotovoltaické systémy s (akumulací) nebo bez akumulace z Národního plánu obnovy, o dotace na komplexní úsporné projekty zahrnující rekonstrukci budov určených pro podnikání, zvýšení účinnosti technologických a výrobních procesů. Na instalace pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů lze žádat z OP, také opět bez ohledu na velikost firmy, do konce listopadu 2023. Dále mohou z OP tak žádat všechny firmy o podporu na výstavbu větrných elektráren, a to do 1. února 2024.
Zodpovědné úřady, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, Energetický regulační úřad, spolupracují při hledání řešení tak, aby dopady cen energií na domácnosti i průmysl byly co nejmenší. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Táži se paní poslankyně, zdali chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Tak minuta prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já jsem neslyšela ten návod. Vy jste na tom sněmu řekl velkým firmám: "Tvařte se jako malé a střední, alespoň na přechodnou dobu." Vcelku vás chápu, že jste se té odpovědi vyhnul, protože jste si zřejmě uvědomil, že právě kvůli tomuto sedí před soudem Andrej Babiš a je kvůli tomuto předmětem kritiky právě vaší pětikoalice, ve které jste ministrem. Pane ministře, není náhodou to, co jste pronesl, veřejné nabádání k podvodu, když říkáte směrem k velkým firmám, aby se na přechodnou dobu tvářily jako střední a malé? Já mám takový dojem, že vy jste si stále neuvědomil, že jste politik a ministr. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Táži se pana ministra, má-li zájem o doplňující odpověď. (Nemám.) Není tomu tak.
Teď bychom měli přejít k interpelaci paní poslankyně Lesenské, ale ta se omluvila z pracovních důvodů. Dávám tedy slovo paní poslankyni Berkovcové Janě, která byla vylosována jako dvanáctá. Přednese interpelaci na pana ministra školství Balaše ve věci Chybějící finance ve školství. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obdržela jsem téměř stovku e-mailů od ředitelů škol, kteří si stěžují, že nemají v letošním roce dostatek financí na takzvané ostatní neinvestiční výdaje a musí chybějící peníze na ONIV dorovnávat z financí určených na platy učitelů. Z ONIV se přitom hradí například pomůcky a učebnice pro žáky, prvních čtrnáct dnů nemocenské nebo plavecký výcvik žáků nebo další vzdělávání pedagogů. Oproti minulému roku byly ONIV seškrtány v průměru o třetinu, venkovským malotřídním školám dokonce o 43 %. V oficiálním materiálu k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022 se u kapitoly 3.3.3 Ministerstva školství uvádí, že ONIV byly veřejným školám sníženy o 995 milionů korun, a přitom 850 milionů korun bylo převedeno do rozpočtu soukromým školám.
Můžete prosím tisícům ředitelů veřejných škol vysvětlit důvod tohoto přesunu a můžete prosím desítkám tisíc učitelů veřejných mateřských, základních a středních škol vysvětlit, proč vlastně mají ze svých platů dotovat provoz soukromých škol? Letošní státní rozpočet měl být úsporný, ale soukromým školám jste navýšili rozpočty o 40 % oproti roku 2021, přestože počet žáků v nich vzrostl pouze o 2 %.
Ze státního rozpočtu jde tak v tomto roce v přepočtu na jednoho žáka soukromé školy více než na jednoho žáka veřejné školy, což je naprosto absurdní. Ředitelé chybějící peníze často čerpají z peněz na odměny učitelům a těm tak reálně klesají platy. Počítá opravdu návrh rozpočtu na příští rok se snížením ONIV o 30 %? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo má ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já bych to rád uvedl na pravou míru. Samozřejmě nejsem spokojen s tím, že ONIV klesl. On obecně vzrůstal, a teď skutečně máte pravdu, že je tam propad. Ale rozhodně to není tím, že by byly přesunuty prostředky z ONIV na soukromé školství. Naopak, na soukromé a církevní školství je třeba vynaložit 1,5 miliardy a v rozpočtu je jenom 800 milionů. Ty výdaje, které se tam dávají, jsou kvazimandatorní, takže my musíme najít ještě dalších 700 milionů, abychom dostáli tomu, co po nás požaduje zákon, a financovali i soukromé a církevní školství. To financování je na základě zákona, který vychází z koeficientu, který je zcela běžný, takže možná máte nepřesnou informaci. Prostředky z ONIV rozhodně nebyly přesunuty na soukromé školství. Naopak, v soukromém školství ještě chybí téměř polovina prostředků, které jsou potřebné pro příští rok. Počítá se výkon učitelek v září minulého roku, takže to bohužel ani nezohledňuje inflaci.
Pokud jde o ONIV, samozřejmě existuje nějaká možnost, jak si ředitelé mohou pomoci, ale to je krajní prostředek. Budu rád, když o té věci budeme diskutovat a podaří se nám ty chybějící prostředky najít. Rozhodně to ale nejde na úkor jiného segmentu ve vzdělávacím procesu. Myslím, že to je opravdu problematické. Je to věc, kterou my neustále řešíme a dokud se neuzavře rozpočet... Dokonce si dovolím tvrdit, že vzhledem k tomu, že jsou velké nejasnosti jak na příjmové, tak na výdajové stránce, tak se do něj bude muset sáhnout, takže předpokládáme, že dojde i na návrh Ministerstva školství a posílí se právě ONIV. ***
