(11.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže pojďme se podívat, jaká je situace na Slovensku. Právní úprava referenda je v rámci Slovenské republiky zakotvena v čl. 93 a následně Ústavy Slovenské republiky a v zákoně č. 564/1992 Sb., o způsobu vykonání referenda. Na Slovensku je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny otázky veřejného zájmu kromě záležitostí základních práv svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 350 000 - u toho se samozřejmě ještě pozastavím - přičemž pro platnost referenda je nutná nadpoloviční většina oprávněných voličů.
Tady musím říci, a já Slovensko schválně jsem si tady zařadil do toho vystoupení, protože Slováci přijali takový zákon o referendu, který v podstatě není reálně funkční, ale přesto jsem to tady zařadil, abych vám ukázal: přestože i v zemích, kde nechtěli referendum, prostě ho nechtěli, tak přesto se přiklonili alespoň k nějakému náznaku posílení demokracie a referendum přijali tak, že kvora jsou tak vysoká, že v podstatě na Slovensku není možné téměř realizovat platné referendum, protože pro vypsání referenda je sice 350 000 podpisů, ale pak je tam zároveň druhé kritérium nadpoloviční většiny oprávněných voličů, což samozřejmě nemá úplnou logiku, protože třeba i u voleb do Poslanecké sněmovny, kde následně poslanci rozhodují o zákonech, vlastně zásadních zákonech pro všechny občany, kvorum není u účasti u voleb. Protože u voleb do Senátu, tak tam je to vidět úplně flagrantně, že v podstatě i kdyby přišel jeden člověk k volbám, přijde jich prostě poměrně málo, tak ty volby, platí. Takže ta kvora u voleb nejsou a najednou politici vyžadují v nějaké zemi nestandardně vysoké kvorum. Ale já jsem to sem schválně dal, to Slovensko, aby byl můj projev zcela vyvážený, a o to se tady snažím, podat prostě pravdivou informaci, proč chci předřadit tento tisk 8 z pera SPD prioritně na pořad této schůze místo vašeho návrhu, místo vládního návrhu, že chcete politicky ovládnout Českou televizi, což je úplně mimo, že ano. To vůbec neřeší problémy občanů, že ano. Já chci, aby se tady řešilo zdražování energií a pomoc občanům, ale to už jsme tady návrhů předložili x, všechno jste tady nám tady zamítli, vládní koalice, to jenom tady musím dodat. Všechno zamítáte a sami žádný návrh nemáte, proto na to jdu přes referendum teď, protože by bylo dobré přijmout zákon o referendu, abychom přitlačili na vaši vládu, aby občané tedy přitlačili, také mohli přitlačit, že jsou nespokojení. Takže můj návrh má logiku, proč tady jdu s návrhem o referendu, protože využíváme všech možností k tomu, abychom vytvořili tlak na vaši neschopnou vládu, která škodí lidem. A samozřejmě ti Slováci, parametry jsou mimořádně vysoké, ale já říkám, aspoň nějaký zákon o referendu než žádný. Prostě pořád je to lepší než nic, jako je to u nás v České republice, kde zákon o referendu není.
Slovenská právní úprava také nezakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů a možnost lidové iniciativy návrhu zákona prostřednictvím referenda není Ústavou Slovenské republiky vyloučeno. Takže to ke Slovensku. Slováci, kteří mají v podstatě stejnou historii s námi po desítky let, byli součástí stejného státu, Československa, tak i ti už přijali zákon o referendu, byť tedy musím říct, ve velmi řekl bych pro občany nekomfortní formě, ale už tam je taky. Takže vidíte, jakou my jsme tady výjimkou kvůli vládě Petra Fialy, která je proti demokracii.
Pojďme k Polsku. Právní úprava referenda, abych tedy vzal - vidíte, že beru všechny sousední země, o to mi tady šlo, a bude to teď už poslední země, na které vysvětlím potřebnost toho našeho návrhu, vzal jsem prostě ty země kolem - tak Polsko, právní úprava referenda je v Polsku zakotvena v čl. 62 a v čl. 125 polské ústavy a zákonem č. 57 o celostátním referendu. Je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny věci zvláštního významu pro stát kromě záležitostí výdajů, příjmů, obrany státu či amnestie. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 500 000, přičemž pro platnost referenda je nutná účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů.
Pochopitelně, u těch parametrů se tady zase musím chvilku zastavit, protože jenom bych rád řekl, že samozřejmě nemůžeme porovnávat 350 000, množství podpisů na Slovensku, které je hodně vysoké nebo příliš vysoké z mého pohledu, a nemůžeme dávat rovnítko nebo podobně to vidět u Polska, které má 500 000 podpisů, protože Slováků je 5 milionů a Poláků je 40 milionů, to je rozdíl, takže v poměru 40 milionů obyvatel versus 500 000 musíme říci, že polský návrh na počet podpisů je poměrně vstřícný naopak, i když mám v hlavě třeba počty podpisů na vyvolání referenda ve Švýcarsku a podobně, takže to je poměrně k počtu obyvatel, to není zas tak hrozné, bych řekl. A tady samozřejmě musím znovu zopakovat to, co tady předváděla ČSSD v minulém volební období, kdy pro desetimilionovou Českou republiku chtěli zazdít referendum tím, že tady jenom verbálně navrhovali 800 000 podpisů nebo navrhli 800 000 podpisů, a podívejte se, že Poláci, kteří mají 40 milionů, v pohodě 500 000 podpisů. Takže podívejte se, jak ten návrh ČSSD, jaké to bylo plivnutí do tváře občanů, v podstatě to byl výsměch. Asi by udělali líp, kdyby vůbec nic neříkali v tomhle ohledu, protože v podstatě naštvali jenom občany, že ano, kteří chtěli referendum nebo chtějí referendum.
No, samozřejmě nadpoloviční nutná účast oprávněných voličů, to je v Polsku hodně vysoké, to je hodně vysoké, ale znova říkám, férově tady říkám podmínky i v okolních zemích, kde vidíte, že třeba v Německu je to hodně vstřícné, v Německu, které je naším největším sousedem v podstatě, podmínky v spolkových zemích jsou poměrně hodně vstřícné na to referendum, a oproti tomu je kontra slovenská, které v podstatě má zákon o referendu, ale ta vstřícnost tam příliš není, myslím, co se týče parametrů, řekl bych ta realizovatelnost. Polská právní úprava zakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů. Je to v čl. 63 zákona č. 57. Možnost lidové iniciativy návrhu zákona je zakotvena v čl. 118 polské ústavy a zákonem č. 62 o výkonu legislativních iniciativ ze strany občanů. Následné použití je podmíněno schválením ze strany parlamentu.
Takže teď jsem tedy probral v úvodní fázi, protože to je pochopitelně jenom moje úvodní fáze mého vystoupení, ještě jsem se nedostal zdaleka ani, v podstatě možná tak o malý krůček jsem se dostal dál, tak co je ta pointa celého tohohle úvodu? Ta je ta, že ve všech okolních zemích kolem České republiky je zákon o referendu. To je to, co jsem tady chtěl vlastně říct, to je potřeba podtrhnout a zvýraznit. Takže ve všech zemích kolem České republiky platí zákon o referendu. ***
