(9.30 hodin)
(pokračuje Vít Kaňkovský)
To, co my jsme sledovali tou změnou, je, že jsme přesvědčeni o tom, že by tam měl zůstat určitý motivační faktor, a opakovaně jsme tady byli vlastně konfrontováni s tím, jaké výsluhy mají další složky IZS. A pokud se podíváme, jak je nastaven systém výsluh, tak to také není tak, že když ten profesionální hasič odpracuje - a oni mají tu nejnižší hranici 15 let, tak okamžitě dostane tu nejvyšší výsluhu. Tak to přece není. Oni v tu chvíli dostanou tu základní výsluhu a s každým dalším odpracovaným rokem se jim ta výsluha navyšuje až na maximální mez, která je 55 % jejich mzdy. Jsou tam také určité hranice, že v středním věku, kdy pracují ve složkách IZS, se jim navyšuje vlastně ta výsluha více. Je to pro ně motivační, aby skutečně i po tom 15. roku u složek hasičů, policistů, ozbrojených složek zůstali.
To znamená, jsem přesvědčen o tom, jestliže jsme přistoupili k tomu, že v základní verzi vládní je to nastaveno tak, že po dvou a půl - omlouvám se, po 20 odpracovaných letech u zdravotní záchranné služby budou mít záchranáři nárok na dřívější odchod o 2,5 roku a potom za dalších 10 let, a to už nemusí být celých 10 let, ale potom se ten systém zrychluje. Oni už za těch dalších odpracovaných 10 let mohou jít o dalšího 2,5 roku dříve. A pokud se podíváme, jak je to dnes fakticky, skutečně nám dneska záchranáři nenastupují k záchrance v 18 letech, to ani není z hlediska vzdělávací soustavy možné. Zhruba tam nastupují dneska ve 23, 25 letech. Těch 30 odpracovaných let budou mít kolem 55. roku věku, to znamená, podle mého názoru stále ještě jakoby velmi dobrá podmínka. U vysokoškoláků, což se týká zejména lékařů, je to složitější. Lékaři mají složitější systém vzdělávání a skutečně se k záchrance dostanou někdy kolem osmadvacátého, třicátého roku, někteří i později, ale i tam existuje reálná možnost, že se na tu maximální hranici, to znamená odchodu o 5 let, dostanou.
To znamená, jsem přesvědčen o tom, že nediskriminujeme záchranáře, a zaznělo to tady od kolegů, já jsem také lékař a se složkami IZS se setkávám velmi intenzivně, jako ortoped a traumatolog sloužím na urgentním příjmu. Velmi si vážím práce záchranářů, protože vím, jak je to pro ně náročné, jak vyjíždějí ve stresu, jak se setkávají často s agresivními pacienty, s opilými pacienty a tak dále, ale s tím se setkávají třeba také sestřičky na urgentním příjmu a také ty to velmi intenzivně prožívají. Ale už to nechci tady dále rozpitvávat.
To znamená, vláda zvolila trošičku jiný přístup, nicméně rozhodně záchranáře nediskriminuje, nabízí jim stejný benefit za trošičku jiných podmínek. Tolik ještě k té proběhlé diskusi.
A nyní bych vám rád představil čtyři pozměňovací návrhy, které uplatním potom v podrobné rozpravě. Jsou to pozměňovací návrhy, které se jednak týkají problematiky záchranářů, ale pak se také týkají některých dalších oblastí, a pevně věřím, že je potom ve třetím čtení podpoříte.
První pozměňovací návrh je čistě legislativně technický a o tom asi není potřeba nějak blíže hovořit, bude potom pod sněmovním dokumentem 1412 načten.
Druhý pozměňovací návrh se týká tématu, které jsme intenzivně diskutovali, a ten se skutečně týká záchranářů, a jak už jsem řekl, tady probíhala velmi podrobná diskuse jak se záchranáři, tak s odbory, a to se týká přepočtu směn vlastně na ten nárok, kdy se diskutovalo o tom, zda je možné i zpětně dohledat, jaké ty směny vlastně byly - v těle toho zákona, jak jej představila vláda, to nebylo úplně ideálně napsáno, takže ten pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby se jasně definovalo, že směna rovná se 8 pracovních hodin. Všichni víme, kdo se se záchrankou setkáváme, že ty směny i dneska mají různý charakter, ale zvlášť v minulém období to byly 24hodinové směny, 12hodinové směny a tak dále. To znamená, i Asociace zdravotních záchranných služeb říká: Ano, my jsme schopni - bude to trochu pracné, ale jsme schopni - dohledat ty mzdové výkazy a jsme schopni to takhle, takovýmto způsobem přepočítat. Takže to je ten další pozměňovací návrh týkající se záchranářů.
Další dva pozměňovací návrhy se týkají už jiného tématu, které, pokud by nepadlo veto na projednání tohoto zákona v § 90 odst. 2, by byl uplatněn jako samostatná novela, nicméně je to návrh, který také věcně spěchá a týká se takzvaného výchovného. Vy dobře víte, že ohledně výchovného, to znamená ocenění rodičů za vychované dítě, se tady bavíme zhruba čtyři, pět let. V roce 2018 s tím přišla KDU-ČSL, která v tu chvíli představila návrh, aby rodiče, a jsou to zejména ženy, byli za každé vychované dítě oceněni na svém starobním důchodu o 500 korun. Pak se to tady představovalo několikrát. Nakonec, a musím říci napříč Sněmovnou, se to v roce 2021 schválilo. Já jsem za to vděčný, ale teď, když už se blíží realizace účinnosti této změny, která je k 1. 1. 2023, se objevily některé aplikační pochybnosti, a týká se to dvou skupin obyvatel. Tou jednou jsou lidé, kteří mají invalidní důchod, tam dochází vlastně po nabytí nároku na starobní důchod k takzvané transformaci toho starobního důchodu, a zde, pokud by nedošlo k úpravě, by tito lidé byli kráceni. To znamená, ať už je to žena, nebo muž, nemohli by mít nárok na to zvýšení o 500 korun. Pozměňovací návrh toto napravuje. Myslíme si, že je třeba, a řeknu počet, týká se to asi 46 000 poživatelů, aby to bylo narovnáno a nedocházelo k této diskriminaci.
A ten poslední pozměňovací návrh se týká jiné skupiny obyvatel, a to jsou naopak vdovy, vdovci, zejména tedy vdovy, kdy zase dochází vlastně k převodu vdovského důchodu nebo může tam být souběh vdovského starobního důchodu, a tady by docházelo k tomu, že by to výchovné bylo kráceno na polovinu, což také považujeme za diskriminaci.
Tolik tedy čtyři pozměňující návrhy. Pevně věřím, že se k nim připojíte a že je podpoříte ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano a vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky, s první vystoupí pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím, máte slovo a dvě minuty na faktickou poznámku.
Poslanec Jiří Mašek: Ano. Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych chtěl zareagovat, vaším prostřednictvím, na kolegu Kaňkovského, zmínil tady záchranáře a porovnával to s hasiči a s policisty v oblasti výsluh a eventuálních dřívějších odchodů na tu výsluhu. Právě proto to vzniklo, protože záchranáři tuto možnost nemají, protože nejsou ve služebním poměru, to je ta základní premisa. Dále je tam porovnáváno neporovnatelné, protože tady je parametr dřívějšího odchodu do důchodu, musí záchranář lékař docílit věku 60 let plus splnit počet směn, a protože řada lékařů a záchranářů má dělený úvazek třeba i s nemocnicí, že třeba na 0,2 pracují v nemocnici a na 0,8 na záchrance, tak se potom stane, že on skutečně ani po těch 30 letech si na výsluhu nedosáhne, a přitom třeba 80 % práce pracuje v terénu, jezdí pod majáky, riskuje v řadě případů život. Takže tady bych chtěl říct, proto je to ten důvod, proto jsme tam stanovovali ten parametr na těch 20 let odpracovaných, respektive příslušný počet směn toho přepočtu, a to je ten hlavní důvod, aby na to prostě ten záchranář, pokud už fyzicky a psychicky nemůže, aby na to dosáhl.
A dále bych chtěl říct, že tady je to zatíženo velkým odvodem také zaměstnavatele, který bude stoupat - 2, 3, 4 % mzdových prostředků do důchodového účtu, a bude to bohatě, bohatě předplaceno, protože ti záchranáři na své důchody zdaleka to nevyužijí.
Proto prosíme, aby se toto ještě projednalo, zvážilo a snížil se ten nárok na kompromisních 25 let v přepočítaných směnách odpracovaných. Já si myslím, že to je dost racionálních důvodů, proč o tomto uvažovat, a důchodový systém tím neutrpí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Už nebudu dál vystupovat. Chtěl jsem jenom vám všem říct: prosím, záchranáři, o které se teď jedná, oni to neberou, jako že skončím, nebo mám 60 let a vezmu si ten důchod, 90 % z nich, a já jsem o tom přesvědčen určitě u lékařů, je na vrcholu svého vědění, mají vysoké platy. Takže jenom prosím, toto je jenom berlička. ***
