(20.20 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Ví se o tom, že samozřejmě řada těch provozoven fungovala před EET, a zejména malých provozoven na malých vesnicích, fungovala jen s tužkou a papírem, když to budu trošku bagatelizovat, a v podstatě EET pokladna byla jako jejich první evidenční pokladna. A zjistilo se v podstatě nejenom to, o kolik přicházel stát dejme tomu na daních, ale taky o kolik v mnoha případech přicházeli tito majitelé restaurací, protože číšníci samozřejmě prováděli takzvané dokupy, dodávali si do restaurací zboží, které si nakupovali za vlastní peníze, potom je tam prodávali a krátili tržby a tak dále a tak dále.
Jak už jsem uvedl, s tímto odmítání bezhotovostních plateb se setkáme zřejmě na venkově a v menších městech, což samozřejmě sníží komfort nejenom pro tamní obyvatele, ale hlavně i turisty. Zase na druhou stranu, přiznejme si, že lidé tam, kde to zjistí - protože si na bezhotovostní platby platební kartou, zejména v době covidu, zvykli - se do takovýchto restaurací samozřejmě nebudou vracet, protože pro nikoho není úplně komfortní, když najednou má platit a zjistí, že neberou platební karty, bez nějakého varování nebo nápisu někde u dveří, a potom musí vybíhat někde z restaurace a shánět platební terminál, aby mohli zaplatit útratu.
Zazněly tady údaje ohledně toho, že vlastně ti podnikatelé i nadále dobrovolně evidují své tržby, což jsem se setkal s číslem, že i v současné době, kdy je tento systém pozastaven - nikoliv zrušen, jak tady správně uvedl kolega Munzar - zhruba přes 200 nebo 250 tisíc podnikatelů dále eviduje své tržby. Takže já si myslím, že to je číslo docela veliké a že to o něčem svědčí, minimálně tedy o správnosti elektronické evidence tržeb.
Řada odborníků na základě toho, co jsem zmínil, zastává názor, že pokud stát nechce podnikatele k elektronické evidenci nutit, lze celý systém převést do dobrovolnosti a zavést takzvané dobrovolné EET. Já si myslím, že znovuzahájení evidování tržeb v dobrovolném režimu spojené s určitými výhodami a pobídkami pro podnikatele může být pozitivním signálem, jak řídit a ozdravovat ekonomiku a současně řešit zadlužení země. Stejně, a to si myslím, že je velmi důležité, by to vyslalo poctivým podnikatelům a občanům signál, aby takovéto podnikatele podporovali.
Já tedy na základě toho, co jsem tady zmínil, tedy opravdu podporuji, aby aspoň tato dobrovolná báze, tento dobrovolný režim elektronické evidence byl nějakým způsobem schválen a byly tady položené základy k další fázi digitalizace ekonomiky, která by se týkala běžných obchodních transakcí občanů a zefektivnění komunikace podnikatelů se státem v oblasti daňových přiznání, a dobrovolnou elektronickou evidenci tržeb pro původně plánovanou třetí a čtvrtou vlnu si myslím, že lze zavést pomocí drobné novely zákona o evidenci tržeb a je ji možno zavést v podstatě ve velmi krátké době.
Jak už jsem znovu říkal, nejsem úplně přesvědčen o správnosti této novely, a proto dávám návrh na zamítnutí této novely zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 177, ve druhém čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tak jako to všichni tady sledujeme, tak jsme si poznamenali ten návrh na zamítnutí. A nyní po vašem vystoupení je v pořadí přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová, připraví se pan poslanec Patrik Nacher.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážená paní předsedající, děkuji, avšak není tu zástupce navrhovatele ani zpravodaj... (Poslanec Munzar se hlásí od vládní lavice, že tady je, stejně jako se hlásí ministr kultury.) Tak pardon, zpravodaje vidím, tak se omlouvám, takže ano, budu pokračovat. Kolegovi se omlouvám.
Ráda bych při projednávání tohoto vládního návrhu připomněla programové prohlášení vlády, jak jste mě mnohokrát již slyšeli. V rámci přípravy na projednávání tohoto tisku mě zaujalo několik pasáží či spíše dva body dotýkající se tohoto tisku. První bod: "Budeme bránit daňovým únikům." Druhý bod: "Snížíme byrokratickou zátěž při správě daní a poplatků, zrušíme povinnost EET a parametricky upravíme kontrolní hlášení." Proč to cituji? Vyplývá mi z toho, že stát bude bránit daňovým únikům zrušením EET. Docela překvapivé zjištění, aspoň dle mého názoru.
Při předkládání projednávaného návrhu zákona na zrušení EET jsem pana ministra financí dobře poslouchala, prosím vás, bylo to 23. 6. letošního roku. Měl jeden výborný argument, a to prudké zvýšení objemu bezhotovostních plateb, kdy v loňském roce to bylo zhruba 60 % a během dvou až tří let experti odhadují, že podíl bezhotovostních plateb vystoupá až na 80 % všech tržeb. Avšak musím říct, že následující týden jsem si dovolila zajet do Luhačovic, kde jsem si vzpomněla na slova ministra vnitra. V restauraci po mně chtěli platbu v hotovosti, na což jsem dokonce nebyla dopředu při objednávání upozorněna, a měli problém s vydáváním jakéhokoliv dokladu. V té době jsem si myslela, že jde o ojedinělé chování, avšak následující dny a dovolená v České republice mě přesvědčily o opaku. Chtít platit kartou, tedy bezhotovostně, v turistických destinacích za jídlo skoro nešlo. Bohužel, asi jsem měla do zahraničí a užívat si někde jinde, a já jsem byla na území České republiky, protože jsem se domnívala, že je tady krásně. Ovšem krásně, pouze když máte hotovost, nikoliv pouze kartu. Nicméně těším se na naplnění prognózy, že do dvou až tří let tak budu moci činit v 80 %. Jen opravdu si myslím, že zrušení EET tento trend plateb k bezhotovostnímu styku nejen přibrzdí, ale i zastaví, nebo dokonce obrátí opačným směrem.
Kolegyně a kolegové, v rámci druhého čtení nehodlám dlouze hovořit, jen jsem cítila potřebu vrátit se k argumentaci z prvního čtení. Budu jen ráda, když čas ukáže, že jsem se zmýlila, a podíl bezhotovostních plateb bude stoupat i po ukončení EET, což v současnosti považuji za sci-fi.
Měla bych na pana ministra prosbu. Předpokládám, že zpravodaj mu to přednese, panu ministru financí. Bylo by možné ke konci roku 2023 vyhodnotit data o bezhotovostních platbách a informovat Poslaneckou sněmovnu? Bohužel se obávám, že tyto údaje sice budou zkresleny, jelikož část transakcí nebude nikde evidována. Očekávám příklon k šedé ekonomice, zvýšenému počtu hotovostních, nikde neevidovaných transakcí, z nichž, jak je zcela zřejmé, daně fakt odváděny nebudou.
Já si dovolím již skončit, překvapivě nebudu tedy, jak je u mě obvyklé, nijak dlouze hovořit, a přidám se k návrhu kolegy Jiřího Strýčka k zamítnutí novely tohoto zákona, tedy tisku 177.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a nyní se tedy může ujmout slova pan poslanec Patrik Nacher a připraví se nikoliv pan poslanec Volný, ale je tady mezitím přihlášen se stanoviskem klubu SPD Jan Hrnčíř. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře kultury... No, musím říct, že jsem smutný. Já jsem smutný z toho průběhu, z toho, že to tady projednáváme, z toho, že člověk, místo aby byl s dětmi, tak tady do večera tráví čas. A já bych tady klidně byl i přes půlnoc a dvě noci za sebou, kdybychom tady projednávali věci, které trápí lidi mimo tuto budovu, což je aktuálně růst cen energií, a my místo toho věnujeme ten čas, energii a kapacitu tady, abychom rušili něco - a mluvím zejména o první a druhé vlně, abyste mi tady zase nevkládali něco, co jsem neřekl - věnujeme čas něčemu, co si většina podnikatelů aspoň ústy těch, co za ně mluví asociace, pochvaluje, co chtějí, aby pokračovalo minimálně na dobrovolné bázi. A z toho musím říct, že je mi tedy opravdu smutno. Klidně tady pojeďme nonstop jednání u věcí, které opravdu lidi trápí. Máme před sebou zimu a nejistota mezi lidmi, jestli se s nimi bavíte, je velká. Ale my vlastně jdeme úplně proti smyslu! ***
