Chceme, aby v tomto směru dal stát jasnou zprávu všem, kteří jsou aktivními občany a v tomto směru realizují svoje schopnosti a svoje aktivity, že je jim ku pomoci nikoliv proto, aby je pronásledoval a aby je nutil do byrokracie, která je nadbytečná. (Silný hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, protože hluk v sále neustal, přestože je nás tady pět a půl. Tak vás všechny, kdo jste tu zůstali, přesto poprosím, abyste se pokud možno utišili, případně přenesli svoje diskuse mimo sál.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Byli jsme bohužel svědky toho, kdy kvůli korunovým položkám stát šikanoval podnikatele, šikanoval obchodníky, šikanoval ty, kteří se snažili léta a léta poctivě podnikat. Chceme tím zároveň dát jasně najevo, že Česká republika si bude vážit práce těch, kteří v tuto chvíli vytvářejí ekonomiku tak jako v předchozí době.

Zároveň chceme jasně ukázat, že znovuzavedení EET by v tuto chvíli bylo nepochybně krokem úplně špatným směrem, nebylo by podložené ani ekonomicky, protože je možné zaznamenat prudké zvýšení podílu bezhotovostních plateb. Jenom v roce 2021 jich bylo 60 %. Odhad pro rok 2025 představuje právě navýšení na dalších 80 %. Na tyto platby se pochopitelně evidence tržeb v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu nevztahovala. Je to zároveň jasný způsob, jak má možnost i každý obchodník zjednodušit svoje podnikání v podobě bezhotovostních plateb, a samozřejmě je to významný pozitivní krok i ve vztahu ke všem spotřebitelům, ve vztahu ke všem, kteří služby podnikatelů využívají. Samozřejmě že dopad evidence tržeb významně přináší i další důležité změny v daňovém systému, jako je například zavedení institutu paušální daně.

V tuto chvíli v reakci na pandemii nemoci covid-19 byla povinnost evidovat tržby přerušena, a to do konce letošního roku. Proto je důležité dát jasnou odpověď a dát ji co nejdříve všem, kteří podnikají, jak bude vypadat situace po 1. lednu. Naše odpověď je jednoznačná: chceme opravdu vytvořit prostředí, které podnikatele nebude šikanovat, chceme vytvořit prostředí, které jim naopak bude vytvářet vhodné podmínky pro to, aby mohli podnikat. Chceme definitivně zrušit EET, které navíc v těch dalších etapách, třetí a čtvrté, nenaběhlo.

Děkuji mnohokrát za pozornost při stručném uvedení druhého čtení našeho návrhu zákona.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S tou pozorností to bylo horší, ale přesto děkuji za úvodní slovo panu ministrovi.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 177/1.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, a sice pan poslanec Vojtěch Munzar a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy i odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Než sdělím, jak proběhlo jednání v našem rozpočtovém garančním výboru, tak bych chtěl jenom zdůraznit to, co tady říkal pan ministr. Je velmi klíčové, aby celý legislativní proces proběhl do konce roku. Velká část veřejnosti totiž žije v mylném domnění, že EET je již definitivně zrušeno, ale ono tomu tak není. Fakticky je elektronická evidence tržeb pouze odložena do konce tohoto roku. Pokud bychom tímto zákonem nezrušili elektronickou evidenci tržeb, tak od 1. ledna by se nejen zapnula ta povinnost pro restaurace, hospody, ubytovací služby a maloobchod, tedy pro odvětví, která lidé znají, kde byla EET, ale zároveň - a to je klíčové - by se k tomu nově od 1. ledna přidala povinnost pořídit si EET pro ty další odložené vlny, například pro všechny kadeřnice, řemeslníky, trhovce, maséry, veterináře, zkrátka pro všechny, kteří přijímají platby v hotovosti, tedy nově cirka pro 300 000 živnostníků. Takto by to bylo dnes podle platného zákona, pokud bychom tento vládní návrh nepřijali.

Rozpočtový výbor projednal na své 15. schůzi 31. srpna tohoto roku tento návrh zákona. O tomto návrhu byla obsáhlá diskuse, která vlastně kopírovala diskusi tady na plénu v prvním čtení. Nicméně žádný pozměňovací návrh na rozpočtovém výboru nezazněl, proto o žádném rozpočtový výbor nerozhodoval.

Rozpočtový výbor přijal následující usnesení: "Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy, sněmovní tisk 177, vyslovila souhlas." Samozřejmě zmocňuje mě, abych vás s tímto usnesením seznámil. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za zprávu z rozpočtového výboru a otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan poslanec Výborný.

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, pane ministře, kolegyně, kolegové, po dohodě s paní předsedkyní Schillerovou chci jenom potvrdit tady na mikrofon, že dnešní jednací den skončí doprojednáním sněmovního tisku 177, novela zákona o evidenci tržeb. Tak aby to tady zaznělo, že opravdu končíme tímto bodem, který teď byl otevřen. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další s přednostním právem je přihlášen pan místopředseda Havlíček.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pana předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já už jsem k tomu řekl zde poměrně hodně v rámci prvního a druhého čtení, ale alespoň krátce dovolte, abych zrekapituloval pár faktů. Ono úplně nejhorší je, pokud se začne politik domnívat, že jeho kroky jsou vedeny tím nejsprávnějším směrem a že nemusí vnímat zpětnou vazbu ze svého okolí. Protože pokud bychom se rozhodli, že budeme objektivně rušit EET, tak by to mělo být na základě toho, že se na tom minimálně shodneme s klíčovými aktéry trhu. Pokud je ignorujeme, tak je to špatně.

Kdo jsou klíčoví aktéři trhu? Máme na českém trhu skoro milion osob samostatně výdělečně činných, přibližně 600 000 jsou ti, kteří jsou aktivní. Poté zde máme asi 370 000 aktivních právnických osob, neaktivních dalších přibližně 100 000. Proč to říkám? Všechny tyto podniky - firmy, firmičky a živnostníci - jsou zastupovány podnikatelskými svazy. Můžeme se bavit dlouze, které jsou ty nejhlavnější, ale myslím, že je férové říci, že ty největší, které jsou, jsou ti, kteří mají nejvíce členů, a jsou to následující: Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a živnostníků - beru ty oborové, Asociace hotelů a restaurací, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Je to tedy šest těch úplně hlavních, kterých se týká elektronická evidence tržeb. Všech těchto šest asociací, svazů nebo komor se jednoznačně přihlásilo k elektronické evidenci tržeb. Nejenom že ji podporují, ale nechtějí, aby byla zrušena. Proč to nechtějí? Nechtějí to proto, protože to vnímají jako nástroj logický ve 21. století, v době digitalizace. Nikdo nechápe to, že rušíme elektronické nástroje. Je to stejné, jako bychom dnes poté, co jsme zavedli, pane ministře dopravy, elektronickou dálniční známku, tak bychom opět přešli k tomu, že se budou lepit viněty a že se to bude dělat opět manuální formou.

Mnoho podnikatelů zcela objektivně začalo podnikat v tomto oboru nebo v oboru pohostinství právě proto, že elektronická evidence tržeb vznikla. Prostě neměli obavu z toho, že nebude rovné podnikatelské prostředí, a není možné to nevidět. Bezpečně vám to musí ti podnikatelé říkat, protože to říkají i nám. Naopak nepotvrdilo se - zcela jednoznačně, jsou to čísla - to, že by kvůli tomu odcházelo z trhu větší množství firem nebo firmiček.

Je to úplně jednoduché. Když se podíváme na počty živnostníků, OSVČ - a sledujete to určitě vy také po každém čtvrtletí - tak od roku 2014 systematicky roste počet osob samostatně výdělečně činných. Dokonce navzdory covidu to rostlo přibližně o 23 000 podnikatelů, osob samostatně výdělečně činných, ročně. Dokonce i když půjdeme do jednotlivých oborů a podíváme se do oboru pohostinství a restaurace a služby s tím spojené, zjistíme, že neklesá počet těchto živnostníků a těchto podnikatelů. Je pravda, že jich každý rok končí okolo 8, 9 %, ale pozor, to končilo i v letech 2015, 2013, 2012, čili v době, kdy zde elektronická evidence tržeb nebyla, a je třeba vždycky říct, že stejné množství těchto podniků zase vzniklo. Prostě jedná se o odvětví, kde je velká dynamika těch, kteří končí a kteří na trh přicházejí. Opakuji: nepotvrdilo se to, že díky elektronické evidenci tržeb by docházelo k hromadným krachům firem. ***