(17.20 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Měli bychom si uvědomit, že současná doba klade na podnikatele obrovský tlak povinnostmi vůči státu vyplývajícími z podnikání. Proto je potřeba toto podnikatelské prostředí co nejvíce narovnat tak, aby normy nekomplikovaly život. Opakuji, že základním principem navrhované právní úpravy je poskytnout stejnou ochranu práva z vadného plnění podnikatelům uzavírajícím kupní smlouvu s prodávajícím podnikatelem, a to v takovém případě, jedná-li se o koupi v rámci jeho podnikatelské činnosti. Jak uvádím v návrhu, možnost ujednání, které zkracuje dobu pro uplatnění práv z vadného plnění pod zákonem stanovenou hranici 24 měsíců, má za následek potíže při obraně proti prodávajícímu v případě, že se na předmětu koupě ukáže vada, a bezdůvodně znevýhodňuje jednu skupinu zákazníků, a to zejména drobné podnikatele, oproti jiné skupině, a to spotřebitelům.
Kolegyně, kolegové, vláda na své schůzi 29. prosince 2021 projednala a posoudila tento náš návrh zákona a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že doporučuje Poslanecké sněmovně v dalším legislativním procesu zohlednit tyto skutečnosti. To vnímám jako dobrý základ k tomu, abychom v legislativním procesu, zejména ve výborech, návrh zákona dále dopracovali. Zvlášť povzbuzující je fakt - a to cituji: "Měli bychom si uvědomit, že současná doba klade na podnikatele obrovský tlak povinnostmi vůči státu vyplývajícími z podnikání. Vláda si je nicméně vědoma, že i ve vztazích mezi podnikateli existují určité nerovnosti, které mohou být ze strany silnějších smluvních stran zneužívány." To je právě meritum návrhu tohoto zákona.
Při formulování novely zákona č. 89/3012 Sb. jsem si podobně jako vláda při formulování svého stanoviska uvědomil problémovost v plošnosti nebo proporcionalitě navržené úpravy zákona. Také souhlasím s názorem vládních legislativců, že by tato úprava neměla dopadat obecně na vztahy všech podnikatelů navzájem, ale pouze na určitou skupinu podnikatelů, tedy těch samostatně výdělečně činných. Proto předpokládám, že v rámci druhého čtení bychom tuto formulaci a zacílení novely zpřesnili, aby lépe odpovídala našemu řešení.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestli něco můžeme udělat pro malé podnikatele, je to stoprocentně usnadnění podnikatelského prostředí a odstranění překážek v zákonných normách. Jednou z těchto drobných úlev je projednání právě této novely a po zapracování všech připomínek její přijetí. Žádám tedy o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu za již pevně zařazené a vám, kolegyně, kolegové, děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy předposlední přihláška k programu, prosím, vaše.
Poslanec Marek Novák: Ano, přesně tak. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás tímto žádám o podporu v předřazení bodu 92, sněmovní tisk 273 novely zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a to jako první bod za již pevně zařazené body. Jde o změnu, která se zejména v poslední době ukazuje jako velice potřebná. Současný stav totiž firmy usilující o zřízení účtu v některých parametrech diskriminuje. Zatímco v této chvíli jsou povinny komerční banky zřídit účet fyzické osobě bez výhrad, je zřízení firemního účtu vázáno na druh podnikání a v některých případech není dotčeným subjektům vyhověno. Jednoduše každý občan má právo ze zákona na zřízení bankovního účtu, ovšem firmy, které jsou založeny v souladu s našimi českými zákony, takové právo v České republice nemají. Tudíž jim banka může říct: Ne, vy podnikáte v kryptoměně, vy podnikáte v branném průmyslu, to odporuje našim pravidlům a my vám účet nezřídíme. No jo, jsou to ale právě společnosti, které mají podle těch bank problematický předmět podnikání kryt různými povoleními, licencemi a dalšími doklady, které jim v daném oboru podnikání umožňují. Podnikají v souladu s českými zákony, není proto další dodatečný důvod dále firmy šikanovat dalšími podmínkami.
Důvodem, proč banky účty neotvírají, může pramenit z vnitřních instrukcí jejich matek v zahraničí, které v rámci evropské zelené taxonomie chtějí omezit určitou část výroby a podnikání. Dalším možným důvodem může být také obava z české konkurence nebo také z přeopatrnosti ve vztahu k digitální ekonomice. Další důležitou věcí je právě zájem státu na bezproblémovém podnikání, vzniku pracovních míst, a tím pádem odvodech do sociálního systému, vznik daňového poplatníka a obohacování trhu práce. Pohyb na účtech firem je také prostředkem minimalizace existence hotových peněz, daňových úniků a různých optimalizací.
Proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám a věřím, že podpoříte předřazení tohoto bodu. Moc vám děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče.
Než udělím slovo Patriku Nacherovi, tak se dnes omlouvá pan poslanec Roman Bělor od 18.45 do 21.30 hodin z pracovních důvodů.
Nyní tedy k pořadu schůze vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych měl na předřazení bodu jeden bod a to je sněmovní tisk 48, pořadové číslo 56, změna občanského soudního řádu.
Když se zamyslíte nad tím, jaké parametry by měly mít zákony, které tady předkládáme, tak za mě tam vidím minimálně dva: za prvé nějakou potřebnost, aktuálnost, akutnost, za druhé tomu určitě pomůže to, že vláda na poslanecký návrh dala kladné stanovisko. To je právě toto, jsem za to rád. Je to pozměňovací návrh můj a mých kolegů a současná vláda k tomu dala souhlasné stanovisko, to bych tady chtěl podtrhnout. Já jsem to projednával i s Karlem Haasem, s kterým jsem tady řešil celou řadu jiných změn při ochraně spotřebitele, respektuji jeho názor a pokud vím, i on s tímhle souhlasí.
Parametr aktuálnosti a akutnosti je v tom, co se v současné době děje. Děje se to, že vzrůstající ceny energie, vzrůstající hrozby různých energošmejdů, kteří zneužívají nějaké svízelné situace spotřebitelů, způsobují to, že když se zeptáte na ERÚ - ale to samé se týká ČTÚ, to samé se týká finančního arbitra - roste počet sporů, roste počet mimosoudních sporů, roste počet lidí, kteří se obracejí na mimosoudní orgány. My jsme na podvýboru pro ochranu spotřebitele měli radní z Energetického regulačního úřadu, která říkala, že už v této chvíli je oproti loňskému roku trojnásobný počet vedení sporů před ERÚ, před Energetickým regulačním úřadem.
Co řeší tenhle pozměňovací návrh, je velmi jednoduché. On řeší to, že v momentě, kdy člověk, spotřebitel, se obrátí na mimosoudní orgán, vyhraje a poté ta instituce se logicky odvolá, to znamená, jde to klasicky k soudu - protože ona chce využít všech právních možností, které má, aby manažeři bank, pojišťoven, energetických společností, operátorů a podobně, aby jednali s péčí řádného hospodáře - tak to potom skončí u soudu. A problém je, že soud poté nemusí - může, ale nemusí - informovat mimosoudní orgán o tom, že probíhá soud, a v takovém případě, když neinformuje, tak ten klient, který se původně obrátil tu na ERÚ, tu na ČTÚ, tu na finančního arbitra, je před tím soudem sám, protože žalován je spotřebitel, nikoliv instituce, která předtím rozhodla. ***
