(15.20 hodin)
(pokračuje Martin Kukla)
Já bych se chtěl zeptat vlády, jak je připravena pomoc, protože když se podíváme, uvízly tam samosprávám poměrně velké finanční prostředky, Kraj Vysočina tam má zhruba 2,7 miliardy korun, což je nějakých 50 % daňových příjmů, a já mám obavy, že právě insolvenční správce bude jednat tak, že samozřejmě na samosprávy nemusí zbýt žádné finanční prostředky. Proto bych chtěl, aby se Sněmovna zabývala tímto bodem, ještě jednou název: Sberbank. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, oba body jsem si poznamenal. A nyní další přihlášenou je paní poslankyně Lenka Dražilová a poprosil bych, aby se připravil pan poslanec Kobza, poté pan poslanec Juchelka. Děkuji.
Poslankyně Lenka Dražilová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Každý má na srdci a považuje za důležité něco jiného. Já se věnuji sociální oblasti, a proto bych ráda dala návrh na zařazení nového bodu s názvem Informace k postupu prací na zákonu o dlouhodobé péči.
Dlouhodobá péče je jedním z klíčových předpokladů, které zajišťují důstojné stárnutí a vysokou kvalitu života ve stáří. Podle definice WHO je cílem dlouhodobé sociálně-zdravotní péče zachování co nejvyšší možné kvality života v souladu s individuálními preferencemi a co nejvyšší míry nezávislosti, autonomie, participace, osobního naplnění a důstojnosti. Dlouhodobá sociálně-zdravotní péče jako taková představuje soubor služeb určený osobám se sníženou mírou funkční, fyzické nebo kognitivní kapacity, které jsou po delší časové období závislé na pomoci se základními činnostmi každodenního života. Tolik definice.
I když pobytová zařízení dlouhodobé péče musí být samozřejmě nezbytně rozvíjena, prioritou musí být služby komunitní - na tom, věřím, že se shodneme, respektive služby komunitního typu, tedy služby terénní, ambulantní, respitní, to znamená služby, které vedou ke snížení a oddálení potřebnosti dlouhodobého poskytování pobytových služeb. A zejména na komunitní úrovni se ukazuje, jak naléhavá je potřeba provázat jednotlivé služby především sociální a zdravotní, které jsou mnohdy zcela oddělené. Je potřeba koordinovat přístup a individualizovat jej účelně na míru danému člověku. A to právě v praxi chybí. Často se stává, že k jednomu klientovi zajíždí naprosto nesmyslně dvě osoby. Zní to neskutečně, ale už od devadesátých let 20. století se odborníci snaží vyřešit problémy týkající se poskytování dlouhodobé péče, nebo chcete-li, sociálně-zdravotního pomezí v České republice. Nespočet pracovních skupin rezortních či mezirezortních se snažilo tuto problematiku vyřešit. Byla uspořádána řada kulatých stolů, konferencí i odborných diskusí. Všechny tyto snahy ale zůstaly zatím bez konkrétního výsledku. Asi nejdále se došlo v roce 2011, kdy byl zpracován věcný záměr zákona o dlouhodobé péči a jedná se vlastně o doposud nejúspěšnější, byť však nedokončený pokus. Oba rezorty, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo zdravotnictví společně předložily tehdy do připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o dlouhodobé péči, to znamená podrobný popis řešení dlouhodobé péče včetně problematiky terénních služeb. Návrh předpokládal, že dojde k zásadnímu navýšení kapacit takzvané domácí péče a zahrnoval podrobný popis tehdejšího stavu.
Když přejdu k posledním snahám z období let 2018 až 2021, byla založena nová mezirezortní skupina pro řešení dlouhodobé péče. Měla tehdy dva předsedy, ministry obou rezortů - práce a sociálních věcí i zdravotnictví. Po zhruba roční aktivitě ale ukončila tato skupina svoji činnost, respektive se přestala setkávat. Jak Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak Ministerstvo zdravotnictví připravovaly vlastní návrhy řešení, které ale nebyly zveřejněny. Příchod pandemie covid-19 ukončil naděje na možné návrhy či změny v tomto funkčním období vlády.
Já bych chtěla zařadit tento bod především proto, že reálně hrozí riziko, že Česká republika by mohla přijít o 8,5 miliardy korun, na které bychom měli mít nárok z Plánu obnovy. Podmínkou pro čerpání této částky totiž je, že nejpozději od ledna 2024 bude účinný nový zákon o dlouhodobé péči, na kterém by již nyní mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví pracovat.
Je třeba počítat s demografickým vývojem, kdy počet osob vyžadujících formální péči v domácím prostředí obrovsky vzroste, v České republice bude tento nárůst v porovnání s jinými evropskými státy nadprůměrný. I s ohledem na tuto skutečnost a jako předsedkyně podvýboru pro sociálně-zdravotní pomezí bych žádala, aby dva zásadní rezorty, které mají toto téma řešit, tedy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí, představily poslancům jasnou vizi a směr řešení této problematiky už s ohledem na to, jaký krátký čas zbývá do přijetí tohoto zákona. Podle mého názoru se do řešení tohoto problému nutně musí zapojit předseda vlády, který by měl delegovat jasného řešitele tohoto tématu, a ten by měl být nezávislý na obou těchto institucích, protože jak se v minulosti ukázalo, tento člověk musí být zároveň připraven na odpor některých úředníků jednoho či druhého rezortu a musí držet zadaný směr a zadání.
Zařazení tohoto bodu považuji za důležité i proto, že evropský pilíř sociálních práv již nyní jasně říká, že každý má právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče. Přestože se Česká republika k naplňování těchto práv zavázala, je zřejmé, že tento nárok u nás není v současné době respektován, a dlouhodobá péče není zakotvena ani v legislativě, samozřejmě kromě typu lůžkové péče v zákoně o zdravotních službách. I proto bych chtěla požádat o zařazení tohoto bodu, který se týká nejen desítek tisíc klientů, ale zároveň i jejich rodin, jejich nejbližších. Jak jsem již řekla, prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu po již zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Píšu si první bod po již zařazených bodech dnes a poprosil bych pana poslance Jiřího Kobzu.
A ještě předtím, než přijde k pultíku, přečtu omluvenky: pan Ivan Adamec po celý den z pracovních důvodů, pan Andrej Babiš po celý den z pracovních důvodů, pan Jiří Horák od 9 do 16 - zahraniční cesta, pan David Kasal po celý den z pracovních důvodů, pan Ondřej Lochman od 9 do 14.45 z pracovních důvodů, paní Marie Pošarová od 17 do 9 hodin z pracovních důvodů - do devíti, ano, čeká, že budeme až do rána do devíti - pan Jiří Slavík od 9 do 15.30 ze zdravotních důvodů, paní Renata Zajíčková od 9 do 15.15 hodin z pracovních důvodů, pan Mikuláš Bek, ministr, po celý jednací den z pracovních důvodů, paní ministryně Jana Černochová po celý jednací den - zahraniční cesta, paní ministryně Anna Hubáčková po celý jednací den z pracovních důvodů, pan Jozef Síkela, ministr, po celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Stanjura po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.
Máte slovo. ***
