(14.50 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Proto bych chtěla vládní koalici znovu požádat, aby si všichni přečetli tři pozměňovací návrhy, které předkládá hnutí ANO prostřednictvím pana Karla Havlíčka. Protože my tam ty ceny dáváme a my je dáváme přímo do tohoto zákona. A ta cena je koruna padesát na plyn a tři koruny za elektřinu. Zároveň je tam ta motivační složka, to je druhý pozměňovací návrh, a pak to třetí, což je nejdůležitější, a to je stanovení ceny, za kterou výrobce elektřiny nebo plynu smí elektřinu nebo plyn prodávat, a to s ohledem i na přiměřený zisk výrobce, nákladovost a tak dále. Takže já bych vás chtěla požádat o to, že my jsme všichni tady složili slib, že budeme hájit zájmy občanů, že jim budeme pomáhat, a myslím si, že by se v tuto chvíli a v té dané situaci měly odložit opoziční a koaliční rukavice, měli bychom si sednout.
Mě trochu mrzí u pana ministra průmyslu a obchodu, jak se někdy vyjadřuje, a mrzí mě, že si nesedne s naším Karlem Havlíčkem, že třeba není nějaký stůl, kde by si sedli, kde by probrali ty věci, protože minule, když jsem ho tady poslouchala, a řekl, s vámi já si to rozdám při nějaké debatě, tak mě to docela, ta reakce pana ministra průmyslu a obchodu, mrzela, protože si myslím, že takto by to být v žádném případě nemělo. A chtěla bych vás opravdu požádat, abychom z dnešní sněmovny odcházeli a abychom opravdu tu pomoc našim občanům garantovali. A garantovat ji budeme, pokud ty věci v tom návrhu zákona budou jasně dané. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní se vracíme k řádně písemně přihlášeným. Paní poslankyně Marie Pošarová je nyní na řadě a poté se může připravit pan poslanec Marek Novák. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážená předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych se vyjádřit k cenovým stropům. Pokud budeme srovnávat, kolik by lidé platili za současných tržních cen, pokud by vláda stropy nenastavila, byly by účty u elektřiny i u plynu zhruba dvakrát vyšší. V pondělí večer se cena elektřiny na evropském trhu dostala na 469 eur za megawatthodinu, to znamená zhruba 12 400 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 12,40 koruny. Vládou nastavený strop je na 6 korunách. Plyn na obchodním uzlu TTF, podle něhož se srovnávají ceny, dosahoval v pondělí ceny 190 eur za megawatthodinu, zhruba 4 750 korun. Jedna kilowatthodina by tak vyšla na 4,75 koruny.
Vládou nastavený strop je tedy 3 koruny. Ve srovnání s tržními cenami je tedy vládní strop výraznou pomocí. Pak jsou ale dva další, pro vládní pomoc zdaleka ne lichotivé úhly. Už v této chvíli se dá říci, že i s vládními stropy budou účty českých rodin výrazně vyšší než v řadě jiných zemí Evropské unie. Kromě Francie, Slovenska mají levnější elektřinu i třeba Španělé nebo Portugalci.
Preferujeme celoevropské řešení, to národní ho jenom doplní, rozšíří a prohloubí - opakovali v minulých týdnech členové české vlády, která toho času předsedá Evropské unii, to znamená, že ji vede. V pondělí večer schválil kabinet Petra Fialy strop na cenu elektřiny pro domácnosti, veřejný sektor a živnostníky na úrovni 240 eur za megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty. Sama vláda to přepočítává na české koruny za kilowatthodinu, strop dosahuje 6 korun. Bylo by zajímavé vědět, jestli v té chvíli vláda předsedající Evropské unii už věděla, že Evropská komise chystá celoevropský strop na elektřinu na 180 eurech za megawatthodinu, tedy výrazně nižší, než je ten její. V přepočtu na vládní oblíbené koruny a kilowatthodiny to znamená 4,50 koruny. Právě tato částka je totiž v bruselském návrhu, který - jako už tradičně - unikl v podobě testovacího balonku do médií. Není zřejmé, jestli je ve stropu obsažena i DPH. I pokud by nebyla, vychází bruselský strop níž než ten český. Pro vládu není dobrou vizitkou ani jedna z odpovědí. Pokud jako předsedající ještě v pondělí večer návrh neznala a schvalovala bez něj národní řešení, ukazuje to, že nemá úplně přehled, co se v Bruselu děje. Pokud to naopak věděla, je zarážející, že navrhla výrazně vyšší strop na elektřinu než Brusel, tedy 240 eur namísto unijních 180 eur.
Pokud to skutečně dopadne tak, že bude ten bruselský schválen, je ten český, výrazně vyšší, úplně zbytečný. Jeho životnost by byla zhruba půl dne. Jak to bude skutečně fungovat, zatím bohužel nevíme. Z materiálů uniklých z Komise není úplně jasné, jak bude strop nastaven. Jestli je to maximální částka, kterou může zákazník v Unii zaplatit za silovou elektřinu, nebo zákazník naopak bude platit tržní cenu, která v této chvíli dosahuje 469 eur za megawatthodinu, a strop je určený pouze k tomu, že firmy odvedou vše nad něj do státních rozpočtů, z nichž budou vlády platit kompenzace. Pak by se lidem na účtech přímo nic nesnížilo a jen by čekali, co jim stát přerozdělí na dávkách. Pro české výrobce elektřiny by naopak evropský strop znamenal výrazně nižší marže než ten český.
Odpověď, která verze platí, bude jasná nejdřív poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily celoevropského řešení. Lidé ale už teď z povrchních mediálních zpráv můžou mít dojem, že Fialova vláda k nim byla při stanovení stropu méně velkorysá než Brusel a mnohem vyšší marže naopak dopřávala výrobcům. Fialův kabinet si dobře uvědomuje, že balanc mezi cenami plynu a elektřiny musí být zachován proto, aby při stropování pouze u elektřiny nezačal masový únik lidí, kteří topí dražším plynem, k elektrickým kotlům a přímotopům. To by už přímo hrozilo přetížením sítě, která na to na mnoha místech nemusí být stavěná. A až detaily ukážou, jestli je pro české zákazníky výhodnější bruselský, nebo vládní strop na cenu elektřiny. Pro toto srovnání je potřeba přesně vědět, jak oba dva budou prakticky fungovat.
Zároveň bych vám ráda představila naše pozměňovací návrhy, které představím pak v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Další přihlášený je pan poslanec Marek Novák a připravit se může pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení zástupci vlády, tato schůze by se dala jednoduše nazvat probuzení po mejdanu a následná kocovina. My se dnes scházíme proto, abychom po více než půlroce projednali to, co už mělo být dávno projednáno a co naši sousedé řešili, zatímco vy jste analyzovali, vysílali signály a pletli svetry. Ano, mluvím o Slovensku, Polsku, Maďarsku, Estonsku, Francii, Německu, Rakousku, Španělsku a dalších zemích, kde pochopili daleko dřív než u nás, že energie jsou problém. I my jsme vám to říkali z opozičních řad.
A slyšíte dobře, pane ministře a pane profesore premiére, jména těchto států, není jich málo. Jsou to vesměs země, které nám svým přístupem k hospodaření státu jdou příkladem. Poučili jsme se snad ze zkušenosti těchto zemí? Nepoučili.
Na dnešní schůzi máme schválit vládní návrh zákona, který má řešit energetickou cenovou krizi. Jednoduše řečeno, máme posvětit výsledek středečního jednání vlády. Ale co víc, my máme opět, a už podruhé, v této věci posvětit bianko šek vládě, stejně jako tomu bylo v červnu, když se řešil energetický tarif, kterému dodnes nikdo nerozumí. Jen je jisté, že občanům a firmám pomůže asi jako kapka v moři. V podstatě nevidím jediný důvod, proč vám důvěřovat a znovu dávat do ruky nástroj, se kterým nakonec nebudete umět pracovat. Jsme v opozici a jsme tak trochu v kleštích. Na jednu stranu k radosti koalice i vaší, pane ministře, nemůžeme říci ne tomuto návrhu. Přece jen je to nějaká pomoc. Na druhou stranu je ale potřeba jasně říct: jde o špatné řešení, nekompetentní, nedostatečné, s chybným odhadem dopadů na státní rozpočet, reklamní vzkaz, asi ta vaše strategická komunikace. Rád vaší pětipartě vysvětlím všechny části svého tvrzení. ***
