(14.30 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Předseda České konference rektorů, rektor Bareš, napsal před několika dny dopis ohledně zvýšení finančních prostředků do stávajícího rozpočtu, a to nejméně o částku 1,7 miliardy korun, která je určena k pokrytí zvýšených cen energií v roce 2023. Co považuji za podstatné, že rektoři požadují souhrnné navýšení asi o 5,5 miliardy korun, kde mimo absolutně nezbytného navýšení financí na pokrytí vyšších nákladů na energie je také zdůvodněn požadavek na růst výdajů v oblasti vysokoškolského vzdělávání asi o 2,65 miliardy korun. Jedná se zejména o navýšení tarifních mzdových složek, o navýšení sociálních stipendií a podobně a také je tam uveden požadavek na navýšení výdajů v oblasti vědy a výzkumu asi 862 milionů. Jestliže se podíváme na problém navyšování cen energií optikou čísel, tak za jednotkovou cenu elektrické energie za jednu megawatthodinu zaplatíme 7 210 korun. Z toho vyplynou pak celkové náklady resortu ve výši 1,6 miliardy korun. Navýšení cen plynu na částku 4 090 korun za megawatt (?) pak znamená nárůst skoro 1,2 miliardy korun. Jestliže k tomu připočítáme transakční náklady, pak celkové náklady na úhradu energií činí asi 3,8 miliardy korun, což je oproti nákladům v roce 2022 nárůst těch zmiňovaných 1,7 miliardy korun.
Ono by se dalo říct, že to můžou zaplatit vysoké školy z rezervních fondů, to je samozřejmě fakt, ale na druhou stranu musíme uvažovat, že část v rezervních fondech vysokých škol byla již využita v průběhu pandemie covidu. Vysoké školy se proto musejí tentokrát spolehnout výhradně na pomoc Ministerstva financí.
To jsou zjevné dopady. Co se týká těch méně zjevných dopadů, já bych se soustředil na dopady, které budou znamenat nárůst běžných nákladů na život každého jednotlivého studenta, tím myslím koleje a ubytování. V podstatě studijní život se bude ruku v ruce se zvyšováním cen energií zdražovat prakticky ve všech jeho aspektech. Univerzity chtějí vykrýt mimořádný nárůst cen elektrické energie, tepla, plynu formou svých rezervních fondů, a jak jsem říkal, nejsou bezedné tyto fondy a na některé komodity, zejména spojené se životem studentů, je nelze použít. Příkladem jsou právě zmíněné náklady na ubytování studenta nebo náklady na stravu. U těchto položek samozřejmě dojde ke zdražení a obě jdou nákladem za studentem samotným.
Co se týká brněnských univerzit, tak tam mám ty informace jaksi z domu, tak průběžně v rámci roku navyšovaly a stále navyšují kolejné. Masarykova univerzita s předstihem uvedený problém projednala se zástupci fakult a studentů a vysvětlila důvody zvýšení. Obdobně i ostatní české univerzity zvýšení kolejného považují za zcela nezbytný krok, větší část nákladů na ubytování stále přitom ještě nese univerzita. V Brně bydlí studenti za ceny od 3 do 6 tisíc korun za měsíc v závislosti na vybavení pokoje a počtu lůžek. Patrně studenti kvůli zdražování kolejí nebudou utíkat, protože bydlením v nájemní nemovitosti si totiž nijak nepomohou, protože v komerčních bytech ubytování a energie také zdražuje. Studentům by částečně pomohlo od zdražování ulevit navýšení ubytovacích stipendií, ale to je závislé na dotaci Ministerstva školství a tato dotační podpora ubytovacích stipendií se zatím nezměnila, a tím pádem škola nemůže dělat změny ve výši stipendií poskytovaných studentům na ubytování. Navýšením univerzitního rozpočtu by vysokým školám bylo umožněno alespoň částečně studentům rostoucí ceny za bydlení krýt. Samozřejmě studenti mohou teoreticky požádat o sociální stipendium. Nárok se řídí zase zákonem o vysokých školách, ale je to pouze určeno v podstatě pro jedince, kteří se ocitli v tíživé finanční situaci, a tam ty podmínky jsou dost tvrdé. Příjemce musí mít příjem nižší než jedenapůlnásobek životního minima. Pak má student v takovém případě nárok na sociální stipendium ve výši jedné čtvrtiny základní sazby minimální mzdy. Co se týká jídla, je obdobná situace v menzách.
Asi stojí taky za zmínku se podívat na stravování dětí v mateřských, základních a středních školách, kterým se budou zdražovat obědy. Ještě před začátkem školního roku a skokovým růstem energií avizovala většina škol, že bude nucena obědy zdražit aspoň o 10 %. Mě přitom šokuje, že na základě informací z běžného tisku v podstatě při 18procentní inflaci, když bylo provedeno šetření, tak tři čtvrtiny všech českých domácností hovoří o tom, že budou muset v nadcházejícím školním roce omezit výdaje související se vzděláním jejich dětí. Finančním potížím tak nečelí dneska už jen vybraná skupina nízkopříjmových rodin, které pobírají sociální dávky, ale problematika zdražování naprosto všech nezbytných komodit našeho života bude mít dopad na drtivou většinu českých domácností, a rodiny s dětmi tento dopad pociťují samozřejmě dramatičtěji. Možná by rodičům, zejména samoživitelkám a samoživitelům nebo rodičům s nízkými příjmy, pomohla vyšší podpora ze strany státu formou příspěvku na obědy. Alternativně bychom mohli zvažovat alespoň zavedení možnosti státem zcela hrazených dopoledních svačin ve školce či ve školní jídelně. Na základě informací z Ministerstva školství vím, že v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 je podpora pro děti na obědy zajištěna pouze ve výši 60 milionů korun. Ministerstvo školství jedná o navýšení o dalších 10 milionů korun. Ani tyto finance však vůbec nebo zcela nepokryjí potřeby škol, respektive dětí. O další podporu v řádu desítek milionů korun se starají neziskové organizace a nadační fondy, které bez ohledu na to, kdy přijdou peníze na obědy z Ministerstva školství, zajišťují pro skutečně potřebné děti teplé jídlo alespoň jednou denně. Tady je potřeba si uvědomit, že cash flow těchto peněz je takové, že dotace z Ministerstva školství přichází se zpožděním, takže v podstatě nezbývá, než aby první měsíce roku byly zálohovány ze soukromých zdrojů nejrůznějších organizací, jako je Women for women a podobně. A když se na to budu dívat konkrétně, tak v roce 2021 ta dotace byla 17 milionů a přišla až v březnu, čili do toho března to někdo musel krýt. V roce 2022 ta dotace přišla dokonce až v červnu, takže zase to muselo být kryté těmi donátory. Takže tady je důležitá nejen ta výše peněz, ale i to cash flow.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že je tedy potřeba podpořit i ze strany školského výboru zmiňovaný požadavek Ministerstva školství, přesněji řečeno reprezentací, které požadují navýšení státního rozpočtu kapitoly Ministerstva školství alespoň o uvedených 5,5 miliardy korun. Potom je také potřeba, abychom se bavili nejenom tady o té operativě, ale abychom se bavili taky o tom, jak řešit krizi ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, a uvažovat o zvýšení energetické soběstačnosti formou zateplování plášťů budov, instalací střešních fotoelektrických panelů, instalací tepelných čerpadel a dalších technických věcí. Je proto nutné, nebo bylo by vhodné, abychom vypsali, aby stát vypsal, vláda vypsala dotační programy, ovšem s nízkou mírou spoluúčasti vysokých škol, nebo vůbec škol, protože tam prostě peníze nejsou.
V podstatě na závěr bych chtěl říct, že podporuji legitimní požadavky reprezentací vysokých škol na zvýšení stávajícího rozpočtu a že tyto dopady je potřeba řešit právě tím, že dojde k navýšení rozpočtu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s přednostním právem se hlásí paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová. Já ještě načtu omluvu paní ministryně Anny Hubáčkové od 15 do 17 hodin z pracovních důvodů. Prosím, vaše přednostní právo.***
