(14.00 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Neschopnost našich vládních autorit chránit české podniky a spotřebitele před diktátem přeshraničních cen elektřiny je neskutečná a nepochopitelná. Neřeší se systémové příčiny problému, místo toho se jen kumulují lépe či hůře nastavené kompenzace bezprecedentně deficitních veřejných rozpočtů. Rozvrat veřejných financí pokračuje šíleným tempem. A pak si nejsem jistý, jestli to půjde ještě zastavit. Ano, šlo by to, pokud bychom udělali onen zásadní krok, po kterém v SPD dlouhodobě voláme: ignorovat eurounijní, hlavně německý, klimatický fundamentalismus a urychleně opustit všechny svazující projekty a systémy, které jsou jeho plodem Green Dealu. Obchodování s emisními povolenkami, otrocké dlouhodobé kontrakty s lipskou burzou. Pak by se to dalo. Najde k tomu někdo na české politické scéně odvahu? Hnutí SPD ji jistě má, a tak bych se rád zeptal, jestli je tady ještě někdo další?
Také bych rád upozornil, že při minulém návrhu řešení energetické krize se zcela zapomnělo na topení v kotelnách při dálkovém vytápění a ohřevu vody. Následně bylo řečeno, že se to vyřeší později. Tedy týká se to výtopen a tepláren, kde se většinou používá plyn, a může to zasáhnout až 4 miliony lidí bydlících v panelácích. Jak tohle má tentokrát vláda ošetřeno, že ty teplárny a kotelny z toho systému kompenzací zastropování zase nevypadnou? Prosím o konkrétní odpovědi. Ještě připomenu, že tohle vytápění se většinou počítá podle plochy bytu a jen malá část ceny odráží skutečnou spotřebu. Můžete tedy vůbec netopit, ale cenu za vytápění vám to sníží jen o 10 až 15 %. Taková je realita. Tohle je obrovská skupina lidí, kterých se to týká. Je třeba tuto skupinu českých občanů ujistit, že na ni vláda při svém řešení nezapomněla jako minule, aspoň v to doufám.
Do zajímavých úvah ohledně alternativ k představenému vládnímu řešení se pustil autor článku na Echo24, zda by to třeba šlo bez kompenzací ze státního rozpočtu. A je řečeno, že ano, pokud by stát nastavil strop na cenu, za kterou mohou výrobci prodávat obchodníkům. Cituji: Ta by se určila jako jejich náklady plus přiměřená marže pro výrobce i obchodníky. Ti všichni by vydělávali a neměli by z výroby a obchodu žádné ztráty, ale naopak zisky. Tím pádem by neměli žádné právo na kompenzace. Dopad do státního rozpočtu by byl nula. Cena pro zákazníky by se snížila na úkor marží výrobců a obchodníků. To je princip, který navrhoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Vláda ale zvolila jiný. A proč vláda nedá strop výrobcům? Na to chybí jasná odpověď.
V debatě hraje podstatnou roli i to, že výrobci tvrdí, že mají velkou část elektřiny už dopředu prodanou. Stát bohužel nemá k dispozici jasná data, kolik elektřiny a za jaké ceny je už prodáno. Nemá ani přesná data, kolik lidí a firem má fixované kontrakty a za jaké jsou ceny. Proto se stát musí spoléhat na data od výrobce obchodníku a je ve velmi slabé vyjednávací pozici. Informace chybí na Ministerstvu průmyslu i Energetickém regulačním úřadě, které to má v kompetenci.
Vláda také zatím argumentuje tím, že na výrobce nechce dávat strop, protože si od nich raději stáhne peníze z daní z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Tu ale zatím stále nepředstavila.
My jsme přesvědčeni o tom, že je to špatné řešení. Vláda řeší jenom důsledky energetické krize, nikoliv příčiny. Vláda se škrábe pravou rukou za levým uchem. Protože kdyby nastavila strop výrobcům energií, jejich výrobní náklady plus nějaká marže, tak by se mohla v pohodě vejít do 1,50 za kilowatt silové elektřiny. Ale to vláda nechce udělat. My to říkáme už od jara. Jmenuje se to sociální tarif. Sociální neznamená to, že je to jenom pro lidi v sociálně tíživé situaci. Sociální proto, že je to jiný tarif než na burzu. Sociální proto, že jsme v tíživé situaci a že v této situaci vláda může tento tarif poskytnout. To znamená, nebude prodávat energii přes lipskou burzu, bude ji prodávat přímo českým firmám, českým občanům s nějakým ziskem. Jak už tady bylo řečeno, když to bude za 1,50 na kilowatt, tak ten zisk bude 300 %. Je to málo? A my všichni budeme spokojeni.
Takže já jsem zvědavý, jestli to vláda udělá. Protože v novele energetického zákona, který dnes máme na stole, už to vláda napsala a tam to je, že to vláda může udělat. Že vláda může využít takzvaného sociálního tarifu a prodat ho napřímo lidem a firmám. A doufám, že za daleko nižší ceny, než je 6 korun, a to bez kompenzací ze státního rozpočtu. Protože tato cesta, kterou vláda zvolila, to znamená s pomocí těch kompenzací, na kterých má 130 miliard a které podle mě nebudou stačit, a možná to bude 130, možná 150, možná 200 miliard ročně, tak si spočítejte, co se stane za dva tři roky. Za dva tři roky to nabourá ekonomicko-sociální systém této země a já si nejsem úplně jist, jestli bude například na výplatu všech důchodů. Takže jsem přesvědčen, že to řešení energetické krize bude chtít ještě jiné řešení, pane ministře, než máme dnes na stole. Že to prostě bude chtít jiné řešení bez dopadu, bez tak obrovského dopadu do státního rozpočtu. Nějaký dopad to mít bude určitě, ale pokud to bude 130 miliard a výše, tak to bude věc za několik let velmi složitě řešitelná.
Pro stát je naopak výhodnější strop přímo u výrobců. Peníze vůbec nemusí vybrat a přerozdělovat. To je to, co já tady teď říkám.
Dalším argumentem, proč se zatím vláda stropu na výrobce obává, je strach, že by elektřinu za vyšší ceny raději vyvezli, než aby ji zastropovaně prodali v Česku. Tomu se dá ale zabránit do zákona vepsanou povinností přednostního prodeje určité části výroby na území České republiky. A to v tom zákoně je, a to já oceňuji a jenom doufám, že to co nejdříve využijete. Vládní návrh obsahuje i paragraf, který vládě dovoluje to producentům nařídit. Druhou obavou je, že by při zastropovaných cenách energetici prostě omezili výrobu.
Celé porovnání cen u nás a v zahraničí a možných řešení v porovnání s tím, co bylo nakonec přijato vládou pětikoalice, jasně ukazuje, že tahle vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů neudělala pro Českou republiku a její občany dost. Neudělala to, co by udělat mohla. Dostatečně se nesnažila, protože vůbec nesáhla na cenu energie, neudělala v tom směru žádné kroky. Občané České republiky dál budou platit příliš mnoho, a to dvojím způsobem. Jednak částkou, která jim přijde v zálohách a ve finálním vyúčtování, a jednak tím, že se stát bude dále zadlužovat a pořád to bude na úkor nejen dospělých českých občanů, ale i jejich potomků, možná i dalších, ještě nenarozených generací.
Ale podívejte se na ty ceny: 496 eur za megawatthodinu aktuální ceny, versus 240 eur k zastropování. Pořád v tom máme neuvěřitelný rozdíl 256 eur za kilowatthodinu, které by teoreticky měl zaplatit stát. Dovedete si představit, jak rychle tohle může položit státní rozpočet? Přivodit České republice bankrot? Abychom za pár let na tom nebyli jako Srí Lanka. A proč? Není k tomu žádný důvod. Kromě toho, že vládě se nechce sahat na mechanismy nastavené Evropskou unií jako emisní povolenky, plnění šíleného zeleného plánu zvaného Green Deal. Nechce se jí také odcházet z lipské burzy. A řekněme si to otevřeně, tohle vypadá na ochranu zájmu vlastníků energetických společností, respektive jejich významných akcionářů, na úkor právě nás, českých občanů, na úkor udržení zdravého státního rozpočtu. Tady sledujeme rozkradení státu, okradení českých občanů v přímém přenosu. Tohle prostě není možné, aby se dělo, a někdo to musí zastavit. Také vidíte, že v Evropské unii při zachování současného stavu ta situace prakticky nemá žádné řešení. Nemáme šanci vyřešit energetickou krizi, pokud nezměníme podstatu problémů. Ale tahle vláda na to nemá odvahu, proto by měla co nejdřív skončit, než totálně rozvrátí Českou republiku. ***
