(13.00 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Exner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já nepochybuji, že by pan Tomio Okamura velmi rád jezdil do Ruska, a jsem rád, že to tady sám řekl, a doufám, že to nezapadne. Já bych prostřednictvím paní předsedající panu Tomio Okamurovi řekl pár faktů. Plyn z Ruska do Evropské unie jsme měli 40 % před válkou, z Ruska v Evropské unii, nyní je to 9 %. Skupina ČEZ dodává 95 % elektřiny svým klientům a pouhých 5 % dodává na burzu. Burza není žádný stanovitel cen, to tam stanovuje nabídka a poptávka, je to jenom takové tržiště. Německu nemusíme dodávat vůbec nic a nemusíme tam ani nic kupovat, máme volný trh. Příčinou energetické krize není Fialova vláda, ale je to ruská válka, kterou Rusko vede na Ukrajině, a vedlo ji už předtím dezinformačně, energeticky, ekonomicky proti celé Evropské unii. A Rusko napadlo Ukrajinu a z toho bychom měli vycházet. A kdyby pan Tomio Okamura chtěl levnější cenu, tak tady nebude zdržovat takovýmito divadelními výjevy a nechá nás konečně projednat zákon, ke kterému tady teď hovoříme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pardon, ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Mě zaujalo vystoupení pana ministra. Je pravda - a vy jste to, paní místopředsedkyně, použila - že je důležité používat v oslovení i ta křestní jména, jak zde bylo zmíněno, protože když se řekne ministr Válek, tak by to mohlo znamenat, že má na starosti třeba jiný resort. Takže správně ministr zdravotnictví pan Vlastimil Válek.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji za připomínku, vše napravíme. Hlásí se ještě s faktickou poznámkou pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Co není, může být. Koneckonců byli tady ministři, co sbírali resorty jak naši olympionici medaile.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan předseda se hlásil s faktickou poznámkou. Stahujete, dobře. Nyní tedy může vystoupit s přednostním právem pan místopředseda Karel Havlíček.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nejdříve bych chtěl možná poznamenat to, že na to, jak je to extrémně důležitý zákon, možná nejdůležitější, který tady projednáváme v té poslední době, který se dotkne každé domácnosti a který se dotkne možná i firem, minimálně některých, tak zde prakticky není nikdo z vlády. Je zde samozřejmě pan ministr Síkela jako předkladatel, děkuji mockrát za to, že je zde paní ministryně Anna Hubáčková a že je zde i pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ale ostatní to zjevně nezajímá. Stejně tak děkuji všem poslancům, kteří zde jsou, zejména tedy z řad opozice, vidím, že lavice jsou plné, a děkuji i té hrstce z koalice, která o tom je připravena diskutovat. Myslím si, že to vypovídá o lecčems, a nedivme se potom, že se pětikoalici nebo této vládě přezdívá jako vláda elitářská. Já chápu, že vláda nechce poslouchat kritiku, já chápu, že je i velmi složitá situace, ale to ještě neznamená, že když se kritizuje, tak ta kritika není oprávněná.

Proč se domnívám, že ta kritika je oprávněná? Za prvé jsem přesvědčen, že vláda špatně vyhodnotila energetickou situaci už v minulosti. Můžeme se bavit o tom, proč tomu tak je. Zaměřila se hodně na minulost, na kritiku minulosti, nezaměřila se na to, co nastane, nezaměřila se na řešení, a co mi chybí zejména, je kompetence, která je nahrazována v lepším případě politikou, v horším případě přezíravostí. Zcela se vláda zaměřila na rozpočtovou mantru. Velká chyba za těch posledních několik měsíců. Nikoliv proto, že bych nechápal, že rozpočet je důležitý. Je velmi důležitý, ale vláda s citem velmi špatně odhadla situaci, kdy už se nehraje jenom o rozpočet České republiky, ale hraje se o domácnosti, o jejich chudobu, hraje se o firmy, a začala přenášet ten dluh na ostatní subjekty. To bylo někdy od června. Logicky z toho vyplývá i extrémně pozdní reakce, protože se potom šije všechno horkou jehlou, kupí se jedna chyba za druhou a podle toho ta řešení a ty návrhy vypadají.

Pokud máme hledat rozumné řešení, tak musíme - a bez toho se nedá hnout - pochopit východiska. Velmi často to chytáme jako kočku za ocas až v úplném finále. A tato východiska musíme chápat jak v kontextu České republiky, tak v kontextu Evropy, dokonce je musíme chápat i v jakési dynamické podobě, nejenom ve smyslu toho, co bylo, ale i toho, co pravděpodobně bude. Já nemůžu začít jinak, mám-li najít společné řešení, i když si dovedu představit, že nás vláda a pětikoalice natvrdo přehlasuje, tak abych tato východiska nepopsal a abych neodhadl to, jak se budou vyvíjet.

Tak začněme Evropskou unií, protože bez toho to dohromady nedáme. Zásadním problémem a jedním z těch důvodů, proč jsme v té situaci, v jaké jsme, je německá energetická politika a její selhání energií (nesrozumitelné). Ale to, co je důležité, je, že se nemění. Ano, dobře slyšíme, odstavení jaderných elektráren bude pokračovat i nadále a s největší pravděpodobností skončí poslední tři v tomto roce, a odstavování uhlí je v Německu trvalý proces. Toto je jedním z hlavních důvodů toho, že je málo zdrojů v Evropské unii, že se Německo orientovalo hodně na plyn a že dneska jsou ty ceny tam, kde jsou. Samozřejmě vážným důvodem je válka, agrese na Ukrajině, nejistota z toho vyplývající na trzích a tak dále. Ale pozor, ani toto nekončí. To znamená, nikdo dnes neodhadne, jak dlouho válka bude trvat, a logicky ta nejistota se bude prohlubovat.

Za další, dlouhodobá zelená politika Evropské unie. Můžeme tady dlouze diskutovat, co se všechno podcenilo, jaké ambice byly, do jaké míry byly reálné nebo realistické, ale v každém případě naprosto selhala politika založená na emisních povolenkách. Ale pojďme dál. Útlum těžby plynu v Evropě z ekologických důvodů, odmítání těžby břidlicového plynu, zákaz frakování. Nechci chodit do detailů, ale všimněme si toho, že jednu z prvních věcí, kterou udělala nová britská premiérka, že zrušila zákaz frakování. Přeloženo do češtiny, zrušila zákaz těžby břidlicového plynu. To jsou velmi důležité věci, které samozřejmě mají vliv na to, že Evropa se stala závislou na dovozu plynu. Ano, pan ministr Síkela zde správně řekl, že jedním z důvodů je rovněž to, že se odstavují - ale to je krátkodobý proces - i jaderné elektrárny ve Francii, ale to je skutečně jenom z důvodu údržby a naskočí to v nejbližší době.

Jaký je důsledek? Důsledek je ten, že Evropa je závislá na dovozu plynu, a bohužel Německo se zásadním způsobem orientovalo, ať už tomu budeme říkat pragmatismus, nebo jakýkoli jiný důvod, na dovoz plynu z Ruska. Výsledkem je to, že zde máme extrémní cenové rozdíly na jednotlivých světových trzích. Těžko budeme našim firmám a obyvatelům Evropské unie vysvětlovat to, že ve Spojených státech mají v současné době osminásobně levnější plyn. Můžeme dokonce spekulovat, kolik se vydělá na jedné lodi zkapalněného plynu, který se posílá do Evropy. A dokonce někdo si dal tu práci, že to dopočítal. Tak údajně výdělek na jedné lodi toho plynu rovná se hodnota té lodi. Ale ten plyn je levnější i v Japonsku, které bylo vždycky extrémně drahé, je levnější v Austrálii, a to se vůbec nebavím o Asii a dalších zemích. Toto jsou fakta, která musíme brát pro naše rozhodování, ať už krátkodobá, či dlouhodobá.

Pojďme se podívat do České republiky. Tady není situace špatná díky minulým vládám, a záměrně říkám minulým vládám. Naše vláda, předcházející, předpředcházející - ta minulost u nás není v energetické oblasti vůbec špatná, protože jsme si tady naštěstí vytvořili velmi rozumný energetický mix založený na jádře, založený na uhlí, byť se to postupně bude utlumovat, částečně už i na obnovitelných zdrojích, a ve finále zde máme velmi vyvážený energetický mix, který jsme v rámci naší vlády, abych si přihřál polívčičku, posílili, protože jsme připravili komplet Dukovany. Nová vláda dobře udělala to, že tendr poslala do finále. A stejně tak jsme navrhli uhlí ukončit nikoliv v roce 2030, jak nás přesvědčovaly ekologické organizace, dokonce i někteří členové současné koalice, v roce 2030. Naštěstí jsme ho dali na rok 2038. A i když tato vláda jednu z prvních věcí, kterou udělala, tak to navrhla na rok 2033, tak nakonec to vypadá, že přišla k rozumu a že se to prodlouží. Dokonce si myslím, že by to mělo být ještě přes rok 2040, jsme v mimořádné situaci.***




Přihlásit/registrovat se do ISP