(18.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Já bych k tomu chtěl říct jenom takovou zajímavost, která je poměrně podstatná. My jsme vycházeli i z doporučení Evropské komise, jakým způsobem se má tento zákon nebo tato transpozice implementovat, a pak jsme se i na výboru s kolegou Havránkem a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj rozhodli provést rešerši mezi čtrnácti zeměmi EU, jestli tato povinnost toho aktivního informování - najdete to tam a tam - každý měsíc je tam implementována, a ten poměr nám vyšel z těch čtrnácti asi 80 nebo snad 90 % k té implementaci. Takže na jednu stranu - a proto moje stanovisko je neutrální - na jednu stranu je zde doporučení, jak implementovat, ale pak jsme se podívali i na srovnatelné země a ve většině ze zkoumaných čtrnácti zemí to takto extenzivně zaimplementováno nebylo.
Pozměňovací návrh pana kolegy poslance Havránka, kterým se navrhuje změnit znění § 8 zákona o službách, jak jsem zmiňoval, má plnou podporu předkladatele, touto změnou by bylo zabráněno nepoctivému jednání příjemců služeb, které může způsobit újmu nejen poskytovateli služeb, ale také poctivým příjemcům služeb. Ale naopak nemohu podpořit jeho návrh na to, aby se odložila povinnost poskytovatele služeb informovat příjemce služeb o jeho spotřebě alespoň každý měsíc. Jak už jsem řekl, transpoziční lhůta již uplynula 25. října roku 2020 a to měsíční informování o spotřebě mělo být v členských státech EU realizováno již od 1. ledna 2022. Je tedy zjevně v rozporu s právem EU, dále se zavedením této povinnosti otálet. Česká republika by byla v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu vystavena riziku pro porušení povinnosti a následnému uložení pokuty ze strany Soudního dvora Evropské unie.
Rovnou také zmíním, že zmiňovanou úpravou definice dálkově odečitatelného měřidla se okruh subjektů - a já jsem se bavil se zástupci SVJ, s poskytovateli ubytovacích služeb i s těmi, kteří zajišťují distribuci tepla a teplé vody, ale zejména tedy s těmi subjekty, jimž se stanoví povinnost měsíčního informování o spotřebě - a to se výrazně, naprosto výrazně zúží o subjekty, pro něž tato povinnost představovala ty nejvyšší náklady. Je to právě tou úpravou definice, co to je dálkově odečitatelné měřidlo.
Vládní návrh novely zákona o službách a většina zmíněných pozměňovacích návrhů byly dne 30. srpna 2022 projednány v podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu a následně 1. září 2022 i ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, jenom připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jakožto výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 199/1.
Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Jiří Havránek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Havránek: Já za slovo děkuji. Hezký již večer vám všem, kolegyně, kolegové. Mnohé zaznělo již od pana ministra, já již pouze doplním, že vlastně na jednání nejprve podvýboru pro bytovou politiku proběhlo projednávání tohoto tisku v podstatě dvakrát, jednou nejprve na takovém semináři se zástupci trhu nájemního bydlení, následně na standardním jednání podvýboru, které proběhlo na konci prázdnin
Prvé čtení zde v Poslanecké sněmovně jsme stihli ještě na začátku prázdnin 7. 7., a co se týče následného jednání ve výboru, to proběhlo 1. 9., splnili jsme tedy lhůtu k projednání výbory na 50 dnů, jak bylo zde Sněmovnou schváleno.
Co se týče jednotlivých pozměňovacích návrhů, které byly projednány výborem pro veřejnou správu, já si zde dovolím opravdu poděkovat ať už ministerstvu, panu ministrovi, tak i kolegyním a kolegům napříč politickým spektrem, protože opravdu ty pozměňovací návrhy vznikly po diskusi s jednotlivými hráči na trhu a i vlastně v rámci všech politických stran tak, abychom opravdu věřím obrousili hranu té směrnice.
A vlastně ještě jeden pozměňovací návrh, -nebo jeden z těch, ke kterým se tu dnes budu hlásit v následných debatách - je v podstatě splněním domácího úkolu, který jsme si dali s panem ministrem, a opravdu prošly - to, jak implementovaly jednotlivé země tu takzvanou povinnost informovat o tom, že mám být informován.
Co se týče dalších pozměňujících návrhů, které ještě nalezneme ve sněmovním systému, k těm se následně vyjádřím v dalších rozpravách, přihlásím se k nim. Jsou to pozměňovací návrhy Kláry Dostálové a Jiřího Havránka, naleznete je pod číslem 1174, a následně dva pozměňovací návrhy mé, 1308 a 1309, které podrobně okomentují poté. Nyní děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Eva Fialová. Máte slovo.
Poslankyně Eva Fialová: Dobrý podvečer. Moc děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady budu reagovat trošku na slovo pana ministra, který uváděl informace o jednoměsíčním informování, a chtěla bych apelovat na všechny na podporu pozměňovacího návrhu pana Havránka a paní Kláry Dostálové, a malinko teď řeknu nějaké odůvodnění, které vychází z čísel, a po komunikaci se všemi majiteli bytů, společenstvími vlastníků, měst a obcí a tak dále.
Předmětná úprava zákona ukládá již od 1. 1. 2023 povinnost měsíčně informovat vlastníky a nájemce o spotřebě tepla a teplé vody. Informace jsou schopny poskytovat pouze rozúčtovatelské nebo správní firmy, které tuto novou službu logicky zpoplatní. Cena těchto služeb je odhadem cca 800 korun ročně za byt. Podle Českého statistického úřadu bylo v České republice v roce 2011 celkem 2 434 619 bytů v bytových domech. Vlastníci těchto bytů tak za tyto služby uhradí ročně cca 2 miliardy. V době, kdy se všichni občané potýkají s výrazným nárůstem cen, nejen energií, a vláda zvyšuje příspěvky pro občany, přichází Ministerstvo pro místní rozvoj s absurdní povinností platit za informace, které si každý může kdykoliv sám zjistit na podružných měřidlech.
V důvodové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že důvodem předložené novely zákona č. 67/2013 Sb. je novelizace transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018. Ministerstvo už ale neuvádí, že povinnost podle směrnice EU platí pouze v případech, kdy jsou smysluplné a nákladově efektivní. Pokud bude změna zákona přijata bez podaných pozměňujících návrhů, dojde ke zvýšení nákladů na bydlení, neboť nelze očekávat významnou změnu v chování uživatelů bytů při spotřebě teplé vody a tepla na základě měsíčních informací. To je, nelze ani očekávat významné finanční úspory při spotřebě energií, které by zdůvodnily náklady vynaložené na informace o měsíčních spotřebách, které si navíc mohou sami zjistit na podružných měřidlech.
Ponechání navrhovaného znění zákona bude znamenat pro všechny správce bytového fondu, družstva, společenství, obce i soukromé vlastníky povinnost každý měsíc zasílat všem příjemcům služeb informaci o tom, že se mohou podívat na své aktuální spotřeby energií. Z navrhovaného zákona přitom není jasné, jakým způsobem bude tato pravidelná komunikace probíhat. Pro nemalou část poskytovatelů služeb tak přibudou významné náklady na administrativu spojenou s touto informační povinností. Příjemci služeb nejsou povinni poskytovat své elektronické adresy a komunikace mezi poskytovatelem a příjemcem služeb probíhá v listinné formě.
Je potřeba zdůraznit, že navrhovaná změna v rámci pozměňovacího návrhu pod číslem 1174, který předkládají společně má kolegyně Klára Dostálová a Jiří Havránek, žádným způsobem neomezuje nebo nebrání přístupu k informacím o aktuálních spotřebách energií příjemcům služeb, pouze ruší nesmyslnou povinnost poskytovatele služeb měsíčně informovat příjemce o zpřístupnění informací. Příjemci služeb stačí prokazatelně informovat pouze jednou, to jest v okamžiku spuštění této služby nebo v okamžiku, kdy se dotčená osoba nastěhováním do bytu stává příjemcem služeb, a poskytovatel služeb jí v té povinnosti z této souvislosti přiděluje unikátní přístupová data do systému. Je pak na příjemci služeb, jak často bude kontrolovat svou aktuální spotřebu energie. ***