(17.30 hodin)
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající, dnes podruhé. Můj dotaz je následující. V médiích proběhla zpráva, že v našem školství schází 6 000 učitelů, což mi přijde jako nadsazené číslo - mám pocit, že spíše problém je s aprobovaností učitelů než s jejich celkovým počtem - a zároveň že máme možná k dispozici 10 000 ukrajinských učitelů. Samozřejmě se to nabízí, co se týká výuky ukrajinských žáků, ale nabyl jsem dojmu, že se uvažuje o využití těchto ukrajinských učitelů jako náhrada těch českých, to znamená, aby vyučovali české děti, což v případě, když máme srovnání kvality školství, tak Ukrajina, tam je to opravdu katastrofální, a vzhledem k tomu, že se snažíme zvýšit kvalitu našeho školství, zda to nebude mít přesně opačný efekt.
Takže se chci zeptat, zda skutečně se uvažuje o tom, že ukrajinští učitelé budou vyučovat české žáky. Jakým způsobem Ministerstvo školství zaručí aprobovanost, kvalifikovanost těchto učitelů v našem školství a zda se neobává dopadu na kvalitu výuky v našich školách?
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a dodržení času. Požádám o odpověď pana ministra školství.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tedy to by bylo úžasné, kdybychom tady měli 10 000 ukrajinských pedagogů a mohli by v klidu učit jenom ukrajinské děti, ale podle našich informací, a nejsou určitě přesné, tak tady je asi 580 pedagogických pracovníků, z toho mám takový pocit, že bude tak 340 učitelů, a pak jsou nějací nepedagogičtí pracovníci, kteří jsou zaregistrováni v systému a mohou dělat asistenty. Jinak kdyby měli učit české děti, tak pro ně platí stejná pravidla jako pro české učitele. U těch ukrajinských, kteří asistují nebo jsou ve školách a učí ukrajinské děti, tam lex Ukrajina stanovil výjimku pro znalost češtiny, což si nemyslím, že je tak úplně skvělé - nějakou znalost by mít měli, protože zprostředkovávají kontakt mezi žákem ukrajinským nebo studentem a českým učitelem.
Ale snažíme se zase oslovovat je přes sociální sítě, abychom zjistili, kolik jich je, a nemyslím si, že by bez dalšího mohli učit české děti, protože nejsem si jist, jestli ten systém je tak úplně jako strašný, žalostný na Ukrajině, asi to je škola od školy. Jinak určitě mají některé předměty, já si myslím, že mají docela dobrou matematiku na Ukrajině. Možná že bychom tady mohli sáhnout, tam nepotřebujete zas tak velkou znalost češtiny, ale nějakou určitě. Určitě se ukrajinské děti dobře domluví anglicky, to jsem i zjistil, když jsem byl v nějakých adaptačních skupinách, až překvapivě, ale k tomu, aby učili české děti, tak musí umět také česky, takže to také nepřichází v úvahu. Ale vůbec si nemyslím, že by mohli působit jako učitelé v českých školách bez toho, že by uměli česky, že by měli náležitou aprobaci, a bude-li možnost najít nějakého ukrajinského učitele, který ty podmínky bude splňovat, domluví se, tak já bych byl jenom rád, protože českému školství opravdu, jak jste říkal správně, v určitých aprobacích chybí lidé. Asi úplně nejcitelnější je to v nějakých IT a tam ta konkurence je tak velká, že školy, přestože už neplatí učitele tak úplně špatně a učitelé neodcházejí, nemůžou konkurovat firmám, které zaměstnávají IT specialisty. A s tím něco budeme muset dělat, budeme muset patrně víc spolupracovat s praxí, i s těmi firmami, tak, aby nám je aspoň půjčovali, protože je to v jejich vlastním zájmu.
A pokud jde o další předměty, tak uvidíme. Já si myslím, že ti, co tady budou chtít zůstat a budou chtít třeba si doplnit vzdělání, naučí se česky, tak je využít asi půjde. A ten systémový problém, to asi budeme muset řešit všichni společně, protože chápu, že se opravdu v přírodních vědách zejména těžko shánějí kvalitní učitelé obecně. Ale nemyslím si, že 10 000 jich je a že by bez dalšího mohli učit české děti. To určitě ne, to bych asi ani nedopustil. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď a dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Není.
Takže v tuto chvíli přejdeme k další interpelaci a já poprosím, aby přišel pan poslanec Radek Koten, který má interpelaci na ministra vnitra. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, zachytil jsem tento týden v článcích na Seznamu v podstatě takové postesknutí, že nám sem pan Erdogan posílá Syřany a tak dále, nicméně nepochopil jsem z toho, zda tedy jdou nějakou balkánskou cestou, nebo kudy sem vlastně jdou ti Syřané, a chtěl bych se vás touto cestou zeptat, zda je tedy už přehled o tom, kudy sem tito migranti jdou, jakou cestou, protože nárůst oproti loňskému roku je tam deklarován z nějakých 1 350, nyní k 31. srpnu jich bylo 3 652 a tuším předevčírem bylo zadrženo někde v okolí slovenské hranice dokonce i 150 Syřanů, takže ten tlak je opravdu velký a já bych byl rád, pokud by bylo možné tady tomu nějakým způsobem zabránit, abyste tedy udělal takové opatření, aby ti lidé se k nám na naše území už pak vlastně nedostávali.
Ještě bych se vás chtěl zeptat na jednu celkem zajímavou věc. My jsme dnes byli na tiskové konferenci strany ANO nebo hnutí ANO, tak jsme byli svědkem rezignace paní místopředsedkyně, jejím prostřednictvím, a já si kladu stále otázku, zda tedy tady neměříme stejným metrem, protože vy jste vlastně předsedou hnutí STAN. Dá se říct, že o těch kauzách, které vaše strana má, jste tak nějak věděl, a vy tedy nerezignujete. Tak to je má druhá otázka. Děkuji za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace. Nyní požádám o reakci ministra vnitra Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já nejsem znalcem jednacího řádu, paní místopředsedkyně, nevím, do jaké míry se mohou doplňovat během ústní interpelace další otázky, které nebyly avizovány, nicméně já samozřejmě panu poslanci odpovím a rád mu odpovím na obě dvě otázky, byť mám trochu obavu, že odpověď na tu první zabere drtivou většinu času, protože na tu jsem se připravoval, tu jste avizoval, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, a já jsem vám chtěl dát komplexní odpověď.
Od počátku roku do konce srpna bylo při tranzitní nelegální migraci zjištěno 5 386 osob, z toho 4 716 osob je ze Sýrie, přičemž se tedy ukazuje, že syrský prvek je ten nejsilnější, a máme jednoznačné zprávy, které jsou potvrzeny službami a všemi orgány k tomu určenými, že se nejedná v drtivé většině přesahující 90 % případů o Syřany přicházející sem do střední Evropy ze Sýrie, ale že se jedná o Syřany přicházející k nám z Turecka, kde už nějakou dobu pobývali a kde Turecko ruší institut v uvozovkách dočasné ochrany, kterou tam měli. V době ekonomické krize, která dopadá i na Turecko, se Turecko snaží najít i nějaké cesty, aby řekněme ne úplně život těmto lidem na jejich území zjednodušilo. A ta dohoda, která tady na evropské úrovni byla historicky uzavřena, přestává pozbývat platnosti. To je věc, která je neřešitelná jinak než na celkové evropské úrovni, to znamená, že za prvé musí Komise jednat s Tureckem. To je první věc, která se musí zákonitě stát.
My se tady bavíme o nějakých stovkách denně. Já jsem mluvil s rakouským ministrem vnitra, tam se jedná o tisícovky denně. Tisícovky denně! A rozdíl je v tom, že u nás tito lidé, kteří tady projdou, procházejí, nežádají v drtivé většině případů o žádný pobytový statut, a to je veliký rozdíl. V Rakousku jsou dennodenně stovky až tisíce žádostí o azyl, u nás to tak není, ta migrace je tranzitní. ***
