(18.10 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Za mého působení, protože jsme to řešili, digitalizace bylo pro nás obrovské téma, a také jsme chtěli právě NAKIT nebo prostě nějakou Státní pokladnu, aby byly tím centrálním koordinátorem, tak si ministerstvo nechalo zpracovat analýzu implementace čl. 12 směrnice o zadávání veřejných zakázek, zjednodušeně takzvaný in-house vztah, a to spolupráce na vertikální a horizontální úrovni, ze které vyplývá, že všechny okolní státy mají to své v rámci národní úpravy v souladu se směrnicí stejně, jako to transponovala i Česká republika. Ministerstvo požádalo o stanovisko Evropskou komisi, a to ve věci aplikace čl. 2 ve vztahu k čl. 12 směrnice, tedy o výklad definice veřejného zadavatele v případě státu a jeho organizačních složek ve vztahu k výjimce in-house. Problematika vertikální i horizontální spolupráce je ze strany ostatních rezortů vykládána tak, že Česká republika je údajně jeden zadavatel a její organizační složky mohou mezi sebou aplikovat využití horizontální a vertikální spolupráce, tedy vzájemně zadávat bez zadávacích řízení. S tímto výkladem Evropská komise nesouhlasí. Jako příklad lze uvést, kdy ministerstvo ovládá svoji podřízenou osobu, a to datové centrum, jež poskytuje ministerstvu služby v oblasti ICT, poté jsou vůči tomuto ministerstvu splněny podmínky pro aplikaci čl. 12 směrnice a ustanovení § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Z hlediska nesprávného výkladu ostatních rezortů zde existuje názor, že vzhledem k tomu, že jsme všichni, Česká republika, jeden zadavatel, jsou tyto podmínky splněny i vůči ostatním organizačním složkám státu. Konkrétní dotaz na Evropskou komisi byl tedy podán v následujícím znění: Lze pojetí veřejného zadavatele státu ve funkčním smyslu chápat tak, že příkladmo v rámci jednotlivých organizačních složek státu, které jsou od státu funkčně odděleny a hospodaří s vlastním rozpočtem, je každá organizační složka státu považována za samostatného zadavatele? A dále, zdali v případě aplikace čl. 12 směrnice je nutno vycházet mezi aplikujícími subjekty z pojetí státu jako jediného zadavatele, a lze tedy tuto výjimku aplikovat i ve vztahu k jiným subjektům, organizačním složkám státu, které uzavírají smlouvy na veřejné zakázky jménem státu, či zda je ve smyslu funkčního pojetí v rámci eurokomfortního výkladu nutno považovat jednotlivé složky, organizační složky státu za samostatné zadavatele a nelze vůči nim aplikovat čl. 12 odst. 1 směrnice.

Bylo doručeno stanovisko Evropské komise DG GROW. Evropská komise konstatovala zejména následující: "Potvrzujeme, že i když stát tvoří součást definice veřejného zadavatele, v praxi koná prostřednictvím svých organizačních složek, jež pro účely zadávání veřejných zakázek vystupují jako samostatní zadavatelé. V kontextu České republiky by proto bylo obtížné připustit, že například pokud má jedno ministerstvo interní datové centrum, může být toto centrum automaticky sdíleno s ostatními ministerstvy z toho důvodu, že všechna ministerstva jsou interní právnické osoby ovládané státem Česká republika jako jediným veřejným zadavatelem ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice. Třebaže se sdílení jednoho datového centra všemi ústředními orgány státní správy jeví jako rozumné a praktické řešení, doporučujeme členské zemi, České republice, pro jeho organizaci nalézt jiné právní uspořádání."

Závěrem lze tedy shrnout, že jak legislativa, tak dlouhodobý výklad v této problematice je zcela správný, a tedy opačné názory ve smyslu, že když jsou veškeré organizační složky jedna ČR, a tedy jeden zadavatel, a tyto organizační složky mohou aplikovat, které nemusí aplikovat pravidla pro vertikální in-house či horizontální spolupráci, lze s odkazem na výklad Evropské komise bezpochyby vyvrátit. Z praktického hlediska to tedy znamená, že jednotlivé rezorty nemohou na výjimku in-house zadávat dceřiným společnostem jiných rezortů, tedy například - teď si vezmu do úst Ministerstvo pro místní rozvoj - nemůže zadávat na výjimku Státní tiskárně cenin, které patří Ministerstvu financí nebo NAKITu, které patří Ministerstvu vnitra, a tudíž ani žádné nové agentuře.

A pokud to je o tom, že se má konzultovat nějaké zadání v rámci digitalizace státní a veřejné správy, tak ty konzultace již dnes dělá hlavní architekt na Ministerstvu vnitra.

Já bych chtěla jenom tady předeslat, že to je velmi složitá problematika, protože pokud samozřejmě ty rezorty se nejvíc potýkají s tím, jak zadat zakázku, jak se vyhnout vendor lock-inu, o kterém tady hovořil pan ministr, ale musíme si všichni uvědomit, že jediným statutárním zástupcem na rezortu je ministr. Ministr je zodpovědný za všechno, co se na tom konkrétním rezortu děje, a může mu radit jakákoliv agentura, jak to má udělat, ale ta agentura nemá žádnou odpovědnost, odpovědnost za to zadání ponese ministr a příslušný úředník, který mu to podepíše v takzvaném referátníku.

A já se ptám, co tím tedy sledujeme? Proč nová agentura vůbec vzniká, když nebude mít žádnou odpovědnost vůči dalším rezortům? A pokud bychom se chtěli vyhnout in-house zadávání, tak by to bylo o tom, že se všechny rezorty vzdají svých aktivit v rámci digitalizace, pan ministr Stanjura všechny peníze předá nové agentuře a ona bude digitalizaci dělat za všechny, ale taky s veškerou zodpovědností, s veškerým podepisováním a tak dále.

A neumím si představit, že bychom se tady měli bavit o návrhu zákona, když nemáme návrh změny kompetenčního zákona, nemáme návrh změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Je tam víc problémů, dovolte mi tedy navrhnout, aby se tento návrh zákona vrátil předkladateli k přepracování. Pokud samozřejmě koalice toto přehlasuje - ale opravdu bych se divila, kdyby si to ministři nechtěli ještě znovu projednat v rámci v rámci vlády mezi sebou - navrhuji prodloužit lhůtu na 60 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já si zde píšu - návrh vrácení k přepracování. Pokud ne, tak zvýšit nebo prodloužit lhůtu a bylo to na 60... (Poslankyně Dostálová z lavice: Na 60.) Na 60 dnů. Děkuji.

Předtím, ještě než vyzvu pana Marka Nováka přihlášeného do rozpravy, přečtu omluvy, a to paní předsedkyni Pekarovou Adamovou od 18 do půlnoci z pracovních důvodů, dále pana Romana Bělora od 18.15 do tři čtvrtě na dvanáct z pracovních důvodů a poté pana Michala Šalomouna od 18.30 rovněž do půlnoci.

A v tuto chvíli další... (Ministr Bartoš gestikuluje.) Pardon, pan ministr se hlásí s přednostním. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl reagovat pouze na několik věcí, které zazněly od paní poslankyně Dostálové. Jak ono se to říká o té... Dej člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, nauč ho rybařit a on si tu rybu chytí sám. Já jsem tedy přesvědčen, že právě proto, že jsme v krizi a řešíme neustále nestandardní věci, které vyžadují vysokou koordinaci, akcelerace té automatizace procesů je naprosto zásadní. A když se pouštěl systém JENDA, tak kdyby tam nebyl automatický výpočet, tak to obhospodařuje sto lidí, takhle to neobhospodařoval nikdo.

Takže ty věci, které budeme řešit do budoucna, pokud budou digitálně automatizované a bude to na koordinaci rezortu, protože tu potřebujete data z Ministerstva financí, tu potřebujete jiná data, které poskytuje v rámci práva na informace a sdílení jiný úřad, tak si myslím, že právě ta agentura je odpovědí na mezirezortní koordinaci a na to, abychom akcelerovali automatizaci.

Jinak mně ta paralela s tím Nejvyšším stavebním úřadem moc nesedí, ten úřad měl být zaměřený ven v jedné agendě v jedné oblasti, stahoval do sebe lidi, kdežto ta agentura - a já pak se dostanu k tomu jménu, protože si myslím, že možná tady vznikla jakási nedorozumění - tak ten úřad byl zaměřený ven pro občany a sdružoval ty agendy. Toto je instituce, já tedy řeknu DIA, agentura, která je zaměřena jako služba dalším, tedy funguje v rámci eGovernmentu ven na ty orgány, které jsou, na ministerstva, popřípadě na další subjekty. My jsme měli trochu spor ohledně názvu, v zahraničí se tyto agentury nebo tyto úřady jmenují agentury, nicméně my nezřizujeme agenturu faktickou, pouze to je v názvu - byl tam spor v Legislativní radě vlády - ale ta DIA je ÚSÚ, to je úřad, ano? ***




Přihlásit/registrovat se do ISP