(1.00 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Zatímco příchozí Ukrajinci, když přijdou, tak mají zubolékařskou péči zdarma, tak když jsem to projednával se zubaři v okolí bydliště, tak ti na mě koukali dost překvapeně, že není možné, aby tento zásah byl placený z pojištění, když ten člověk to pojištění nemá. Ani ho nemůžou zahrnout do nějakých státních pojištěnců, protože to můžou udělat jenom pro Ukrajince. Mně to přišlo strašně nefér. Já jsem mu tedy nakonec ty zuby koupil ze svého, protože mně ho bylo prostě líto. Ale je mi líto i těch ostatních 25 999 dalších bezdomovců, kteří jsou na tom, co se týče zubů a protetiky, aspoň těch klapaček, jak se lidově říká, jsou na tom stejně.
Ten návrh na snížení další části odvodů do zdravotního pojištění já chápu, že to je další zúžení prostoru pomoci těmto lidem, na které Ministerstvo práce a sociálních věcí, řečeno slušně, zapomnělo. Myslím si, že to je nečestné a nesportovní, protože ti lidé se kolikrát do té situace dostali ne vlastním zaviněním, někteří samozřejmě ano, někteří ale ne. V podstatě ten neskutečně skromný život, který vedou, a skromné zdroje, které mají, jim zubolékařskou péči prostě neumožní. A já už jsem tady jednou říkal, že když člověk chce vidět, jestli stát prosperuje nebo neprosperuje, měl by se chudým lidem podívat do úst a zjistí, jak to vypadá.
Takže ten návrh, který má začít platit od 1. září letošního roku, já bych se rád opakovaně zeptal, jako na jaře jsem se ptal, jestli má vláda nějaké tajné informace o tom, že příští týden přijde nějaké hospodářské oživení, zvýšení mezd i povinných pojistných odvodů, které tuto díru těch 14 miliard v rozpočtech pojišťoven zaplní. Jestli ano, bylo by dobré, kdyby pan premiér nebo pan ministr financí, pan ministr zdravotnictví nám tuto informaci sdělili. Byli bychom klidnější. Pokud tuto informaci ovšem nemají, tak by ten návrh měli stáhnout, protože jde o hazard se zdravím našich občanů, na které systém zapomněl. Teď mluvím o nízkopříjmových skupinách, ať už jsou zaregistrovaní v sociálním systému, nebo nejsou. Současně se to týká i dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří si takovéto pohrdavé zacházení od vládní moci v žádném případě nezaslouží.
Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu resortu zdravotnictví i obecně dobrým zvykem, že platby veřejného zdravotnictví i pojištění za takzvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané a tak dále, s růstem cenové hladiny se zvyšovaly. Původně tomu tak mělo být i pro tento rok a dosud se za tyto občany vyšší částka, než byla ta loňská, ze státního rozpočtu odvádí do toho fondu. Ale tato vláda chce pro závěrečnou třetinu roku změnit bez ohledu na reálnou ekonomickou a sociální situaci, bez ohledu na enormní tempo inflace, bez ohledu na příchod statisíců uprchlíků z Ukrajiny, kteří rovněž využívají tuto péči, a samozřejmě o těch lidech, kteří žijí mimo systém, občané České republiky, kterých se to také týká, tak ti všichni by měli být vlastně považováni za klasické státní pojištěnce. Ale jenom proto, aby si mohla vláda pomyslně odškrtnout ten bod ze seznamu svých rozpočtových škrtů, které jsou v rozhodující míře především škrty na těch nejslabších a nejohroženějších občanech, o čemž jsem mluvil, tak přes to všechno tato vláda vůbec nešetří. Naopak, zanedlouho bude požadovat navýšení rozpočtového schodku o dalších 50 miliard korun, kde mimochodem požaduje i zvýšení objemu prostředků zdravotního pojištění na státní pojištěnce o více než 5 miliard korun. To už vypadá opravdu zvláštně, nepřehledně. Jsou tací, kteří to nazývají Kocourkovem.
Jak opakovaně sdělují příslušní experti, zamýšlené vládní opatření povede k urychlenému vyčerpání finančních rezerv u těch zdravotních pojišťoven, které jimi ještě disponují a které jsou z povahy věci určeny na takzvané horší časy. Ale tyto rezervy nejsou určeny na krytí negativních následků vládního rozpočtového exhibicionismu a neočekávaných změn v průběhu rozpočtového roku. Mimochodem, Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby veřejného zdravotního pojištění významně nezvýší, bude nezbytně snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče. A jsme u toho.
K tomu si musíme uvědomit, že již delší dobu prezident Svazu zdravotních pojišťoven České republiky Ladislav Friedrich uvádí, že původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, které by fondy od pojišťoven ještě jakž takž pokryly, s tím, že by jim na konci roku 2022 na účtech zůstalo 9 miliard. Ale větší část tohoto zůstatku by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022 a dalších 14 miliard poklesu, což bude nevyhnutelný efekt tohoto vládního návrhu na snížení plateb povinného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, už tyto zůstatky krýt neumožní a část nezaplacených nákladů se tak přesune do dalšího roku.
Takže prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a pro snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky za rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje 18 miliard. Já bych tady k tomu chtěl ještě doplnit jednu věc, že s tím, jak se vyvíjí ekonomická situace, inflace, zdražují energie a řada firem zavírá a bude zavírat, protože přestaly být konkurenceschopné, tak se samozřejmě sníží daňové odvody za zaměstnance a ten přesun od zaměstnanců, kteří platí do systému, ke státním pojištěncům, to znamená k lidem, kteří se zaregistrují na pracovních úřadech, bude poměrně významný. Obávám se, že kalkulace tohoto rozpočtu s něčím takovým nepočítá. Takže zdravotní pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích anebo v lékové politice, což nejsou radostné vyhlídky, ale vláda se zdá k tomuto být naprosto slepá a hluchá, ignorující i naléhavé hlasy zaměstnanců ve zdravotnictví a jejich organizaci, kteří protestují proti snížení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce a volají o pomoc.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub například ve svém společném stanovisku mimo jiné uvádějí: Snížená částka na platbu za státní pojištěnce je nejen v rozporu s platnou legislativou, ale je především krokem, který může vážně destabilizovat finanční poměry ve zdravotnictví. A chceme vás upozornit na rizika, která návrh...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, jenom se ptám, jestli chcete využít hned následně svých dalších deset minut.
Poslanec Jiří Kobza: Když budete tak laskav, pane předsedající, pár minut bych ještě využil.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já vám pouštím...
Poslanec Jiří Kobza: Nebude to celých deset minut, ale pár ještě použiji.
Chceme vás upozornit na rizika, která návrh snížit platby za státní pojištěnce přináší. Když se podíváme do oficiálních materiálů Ministerstva zdravotnictví, tak predikované příjmy - ale už o tom mluvila paní předsedkyně Schillerová - se započítáním plánovaných 14 miliard za státní pojištěnce by činily 431,2 miliardy korun. Předpokládaný deficit veřejného zdravotního pojištění 2022 i se zvýšenými prostředky za státní pojištěnce by činil minus 17 miliard. Takže zrušením navýšení plateb za státní pojištěnce by se deficit veřejného zdravotního pojištění zvýšil o dalších 14 miliard, takže by to bylo nakonec 31 miliard korun.
Kvůli vládnímu záměru snížit pojistné odvody za státní pojištěnce budou mít zdravotní problémy... zdravotní pojišťovny významné ekonomické problémy - omlouvám se, už je přece jenom pokročilý čas -, které se zákonitě musí promítnout do poskytování zdravotní péče, a to zvláště v roce 2023, a zdravotní pojišťovny již dnes sdělují, že pro rok 2023 budou jednotlivým poskytovatelům nabízet takzvanou degresivní marži, to znamená snížení úhrad, a to se bezpochyby odrazí i v poskytování zdravotní péče. Tolik lékařské odbory.***
