(16.20 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Začala jsem tím nejchmurnějším - starší lidé jsou častěji nemocní, končí častěji v nemocnicích a my nesmíme dopustit, aby v těch nemocnicích jim bylo ještě zima a aby se tam ještě po té operaci nachladili. Překmitla jsem do té oblasti, kdy již díky bohu ten senior je zdravý a rád by ještě z toho života něco měl, cestoval třeba napříč Českem, Moravou, sousedními zeměmi i se svými vnuky, tak aby měl na to, aby si tu jízdenku mohl zaplatit. Na tom chci demonstrovat tu šíři toho pohledu na problematiku starších lidí. Myslím si, že by stálo za to, aby tato Sněmovna, tak jak nás nepřímo vyzýval i pan ministr Blažek, bez ohledu na to, jestli jsme takzvaná levice, takzvaná pravice, koalice, opozice, optikou života starších lidí se podívali na možná a smysluplná a realizovatelná, čili nejenom teoretická řešení té energetické krize, nezanedbávali ani jejich psychický stav a bez ohledu na to, že třeba už nás za 20 let nebudou volit právě s ohledem na jejich věk, jim věnovali dostatečnou pozornost.
Proto vás prosím, vážená Sněmovno, milé kolegyně, milí kolegové, zařadit bod, který jsem nazvala trošku nepřesně Práva starších osob v době energetické krize, jako jeden z bodů. Samozřejmě si nedělám ambici, aby byl zařazený jako nějaký klíčový bod před ty, které jsem tady slyšela myslím si, že jsou podstatnější. Čili se připojuji ke kolegyním a kolegům, kteří tady skromně, ale důrazně požádali sice o zařazení svých bodů, ale až po těch, které budou potom naší Sněmovnou odsouhlaseny jako zařaditelné, čili jako poslední po těch bodech, které byly před tímto bodem schváleny. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Je to jasné. Děkuji, paní poslankyně. Přikročíme k přihlášce paní poslankyně Jany Hanzlíkové. Připraví se pan poslanec Petr Sadovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolila bych si také požádat o zařazení nového bodu do dnešního programu, jedná se o bod Dopad zvýšení cen energií a pohonných hmot na specifické skupiny obyvatel. On to úplně nový bod není, protože já už jsem ho tady několikrát zmínila a považuji ho za nesmírně důležitý a vzhledem k tomu, že se do této doby příliš nezměnilo, tak cítím, že je důležité ho znovu zařadit a skutečně o tom jednat.
Moji kolegové a kolegyně tady přede mnou hovořili o současné situaci, zmiňovali tady vysoké ceny energií, pohonných hmot, potravin, téměř všech komodit. Zmiňovali tady vysokou inflaci, nebudu to tady tedy podrobně rozebírat dále, ale co bych chtěla zmínit, je to, že ta situace v České republice je opravdu jedna z nejhorších ze všech okolních států, a to vzhledem k tomu, že skutečně vláda opatření, která činí, činí je nedostatečná, pomalá a na některé cílové skupiny, právě tyto specifické, téměř zapomíná a ta reálná pomoc je velmi malá nebo žádná. Jedná se především o skupinu lidí, osob se zdravotním postižením nebo onemocněním, kteří jsou vzhledem právě ke svému zdravotnímu stavu nuceni se pravidelně dopravovat na lékařská ošetření, na rehabilitace nebo na další specializované terapie.
Další ohrožená skupina jsou osoby, které musí trvale využívat zvláštní zařízení k zachování života a funkčnosti. Ta zařízení jsou napojena do elektrické sítě a opravdu výrazným způsobem zvyšují spotřebu elektrické energie těchto osob. Jedná se o takové přístroje, které jsou například na podporu dýchání, domácí dialýzy nebo různé přístroje k zabránění spánkové apnoe a podobně. Takže to jsou zařízení, která ti lidé skutečně nutně potřebují. Navíc, a to je také důležité připomenout, se jedná o lidi, kteří jsou většinou závislí na příjmech, jako je invalidní důchod, příspěvek na péči, u některých je to pak příspěvek na mobilitu, a to je finanční zabezpečení pro toho samotného člověka se zdravotním postižením, ale zároveň v mnoha případech i pro jeho pečujícího.
Těch lidí se na mě několik měsíců obrací opravdu velké množství. Obraceli se už někdy v měsíci únoru a v březnu, a to s velkými obavami. Nyní se obracejí s tím, že ty obavy se potvrdily a oni se skutečně dostávají do naprosto neřešitelných finančních situací. Vláda, tak jak se dozvídáme z médií, doporučuje lidem šetřit, vzít si svetr navíc nebo omezit jízdy autem a podobně. Ale to je přesně to, co tato skupina lidí, o které hovořím, udělat nemůže. Z toho důvodu prosím tedy o zařazení tohoto bodu a prosím o zařazení za již načtené body.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, vše je poznamenáno. Děkuji. Nyní přistoupíme k příspěvku pana poslance Petra Sadovského a následovat bude pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, co ekonom, to názor. A co názor, to nějaké řešení. A řešení víme, že potřebujeme okamžitě, a ne to, co vlastně současná vláda předvádí. Ale to určitě všichni víme. Něco letos, něco na jaře. Do té doby se může stát, že čtvrtina lidí bude pod dozorem exekutorů, práce nebude, protože tři čtvrtě procent podniků zkrachuje. Pokud by například blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl než to, co vláda představila. Vláda neřeší snížení cen, ale chce to dohánět plošnou podporou. A to je přece proti logice. Pomoc, která byla zatím představena, upřímně nepomůže vůbec nikomu.
Dále je nutné okamžitě snížit DPH u základních potravin ze stávajících 15 minimálně na 10 %. Takové snížení by mohlo být trvalé, což zvyšuje pravděpodobnost, že by jeho prodejci nakonec kompletně promítli i toto snížení do konečných cen v obchodech. Snížení DPH na potraviny a související zlevnění potravin by pomohlo opět zejména sociálně zranitelným skupinám. Potraviny totiž v rozpočtech těchto domácností tvoří z hlediska podílu na celkových výdajích nejvýznamnější položku, a je tomu daleko horší než u domácností bohatších a lépe zajištěných. Současně by vláda trvalým snížením DPH na potraviny pomohla zemědělcům, potravinářům, neboť by zvýšila poptávku na jejich produkci, a tím zlepšila i odbyt. Přitom snížením DPH z 15 na 10 % by se sazba přiblížila běžné praxi v Evropské unii. Česko totiž patří v rámci Evropské unie k zemím spíše s vyšší sazbou DPH na potraviny, což zčásti vysvětluje třeba to, proč v Německu, kde je na řadu potravin uplatňována sazba DPH jenom 7%, jsou potraviny v prostém přepočtu na koruny mnohdy levnější než v Česku. Připadne vám to normální? Omlouvám se, mně moc ne.
Střední vrstvy a bohatí lidé, tedy zbývajících zhruba 75 % populace, mají zpravidla vytvořený finanční polštář, a to díky zrušení superhrubé mzdy. Zrušení superhrubé mzdy totiž nechalo více peněz hlavně zástupcům střední vrstvy a lidem bohatým, zatímco těm chudším to nepomohlo. ***
