Vzhledem k tomu, že nitky od Redla, jeho mafiánské struktury, vedou přímo do nejvyššího vedení STAN, začíná pan Rakušan bojovat o své politické přežití. Jako politik pevného charakteru obětuje všechny, kteří měli s Redlem něco společného, jen aby se z vlády nemusel pakovat on sám. Takže kvůli důvěrným kontaktům s Redlem a jeho skupinou končí ve vládě se svým šifrovaným telefonem ministr školství Petr Gazdík. Po Gazdíkovi přichází na řadu ředitel České pošty Roman Knap, který se provinil tím, že se s Redlem jen náhodně, nikoliv plánovaně, sešel na jedné schůzce. Pan Rakušan tehdy řekl - cituji: "Nebudu tolerovat žádné kontakty s tímto člověkem. V té chvíli padni komu padni." Dokonce jednu funkci, samozřejmě tu neplacenou, ve vedení STAN složil specialista na dojení státu a siamské dvojče pana Redla europoslanec Polčák.

A v této situaci si představte, že za vámi jako za šéfem STAN a ministrem vnitra přijde člověk, kterého máte jmenovat na post ředitele rozvědky, a přizná se vám, že se s Redlem nejen zná, ale že se s ním pravidelně deset let schází a dělá obchody. A vy jako politik pevného charakteru, přinášející novou politickou kulturu, uděláte co? Zachováte se přesně podle zásady padni komu padni a dotyčnému řeknete, že se nic neděje. Ano, to je ironie. Ani slovem se o tom nezmíníte ostatním ministrům a premiérovi a svého kandidáta bez zaváhání jmenujete na post ředitele rozvědky. A když na to média přijdou, tak se začnete vykrucovat a každou chvíli říkat něco jiného, až je z toho trapně všem kolem.

Myslím, že stojí za to celou tuto aféru si projít pěkně popořadě. Když skandál na začátku vypukl, pan Rakušan uvedl, že mu kontakty Mlejnka s Redlem nevadí, protože se jednalo o pracovní vztah a Mlejnek se s Redlem setkával jako civilní osoba. Jako trumf vytáhl pan Rakušan to, že pan Mlejnek má bezpečnostní prověrku NBÚ na stupeň tajné, což je prý dostatečná garance. Když začalo přituhovat, přispěchal pan Rakušan s tvrzením, že pozitivní reference na pana Mlejnka dostal i od dvou vojenských zpravodajců, jejichž jména jako slon v porcelánu propálil. Jenže se ukázalo, že ani jeden ze zpravodajců žádné doporučení panu Rakušanovi nedal. Tak ministr vnitra přispěchal s tvrzením, že mu pan Mlejnek předal kontakty na lidi, kteří o panu Mlejnkovi poskytli kladné reference. Pod tlakem pan Rakušan přiznal, že s nikým nemluvil, ale v telefonu pana Mlejnka viděl nějaké textové zprávy a že dostal i doporučení od místopředsedy Sněmovny za KDU-ČSL pana Bartoška. (V sále je trvalý hluk.)

Každopádně Rakušanovy vytáčky a rozporná vyjádření začaly už natolik ztrapňovat vládu, že o jmenování Mlejnka se musel začít zajímat i pan premiér Fiala, samozřejmě až poté, co se v klidu vrátil z dovolené na chorvatské riviéře. Takže výsledek se dal čekat. Vláda nenašla důvod pro Mlejnkovo odvolání, protože zjistila, že prý sehrál pozitivní roli při objasňování korupční kauzy Dozimetr. Když vrchní státní zástupkyně Bradáčová řekla, že o pozitivní roli pana Mlejnka vůbec nic neví, vysvětloval pan premiér Fiala druhý den, že pozitivní role byla mimo rámec trestního řízení. Z médií jsme se dozvěděli, že pan Mlejnek přesvědčil vládu tím, že přinesl ministrům čestné prohlášení jednoho ze svědků z aféry Dozimetr, pana Zdeňka, kterému poradil, aby se obrátil na policii. No úžasné!

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale opravdu je tady velký hluk. A opětovně vás, kolegyně a kolegové, žádám, abyste se ztišili či přesunuli své rozhovory do předsálí. Platí to napříč celým sálem pro všechny kluby, kolegyně a kolegové, ať může pan poslanec nerušeně pokračovat. Děkuji. Prosím.

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji. Ano, i tato verze už má trhliny, protože dotyčný svědek se na policii vůbec neobrátil. Nepodal například trestní oznámení, ale naopak si ho policie našla sama.

Takže jak udělat kariéru ve vládě pana Petra Fialy? Stačí textovky v mobilu a doporučení od koaličního partnera, a když se objeví závažné pochybnosti, stačí přinést čestné prohlášení.

V mezičase jsme se z médií dozvěděli spoustu dalších pikantností, například že si pan Mlejnek s panem Redlem tyká, že pan Mlejnek měl být pro Redlovu skupinu osobou s dosahem do bezpečnostní komunity a že ho měli přezdívat plukovník, že pan Mlejnek premiérovi a ministru řekl, že se zná s pěti lidmi figurujícími v aféře Dozimetr.

Velmi zajímavé bylo i zjištění, že manželka pana Mlejnka, která učí na základní škole angličtinu a s bezpečnostní technikou profesně neměla nikdy nic společného, měla až do 28. června letošního roku podíl ve firmě Dyn Tedes, tedy ve firmě, která se zabývá prodejem rušiček odposlechů a jejímž jednatelem je expolicista Vokál odsouzený za vynášení informací z policejních spisů, s tím panem Vokálem, se kterým se pan Mlejnek osobně zná, jak potvrdil médiím. Mimochodem dalším spolumajitelem firmy Dyn Tedes je podle médií Roman Danda, manažer a spoluvlastník slovenské pobočky Techniserv, tedy firmy, ve které dlouhodobě působil jako manažer pan Mlejnek, přibližně deset let.

Všechno kolem pana Mlejnka bohužel budí pochybnosti. Z jeho životopisu se dozvídáme, že v roce 2010 odešel z armády. V letech 2010 až 2011 pracoval jako obchodní manažer ve firmě Škoda Transportation, shodou okolností zrovna v době, kdy firma svým vlastníkům skrytým v pavučině daňových rájů vyplácela miliardy na dividendách. Ze Škody Transportation odešel pan Mlejnek do firmy Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky, firmy, kde byli tři vysoce postavení manažeři letos v únoru pravomocně odsouzeni za úplatkářství. Jenom připomenu článek ze 17. května 2016: Detektivové zasahují v budově pražské firmy Techniserv. A podle serveru EURO policisté zadrželi exnáměstka ministra obrany Vondry a bývalého poslance za ODS Michaela Hrbatu. To je ten Techniserv.

Takže skoro po celou dobu tam pan Mlejnek dělal až do letošního roku v pozici ředitele pro strategický rozvoj a ekonomiku. Skoro po celou dobu, co pan Mlejnek dělal manažera v Techniservu, se pravidelně scházel s panem Redlem na pracovních schůzkách. Médiím řekl, že jako obchodník poptával zakázky. Výsledek? Žádnou zakázku jsem jeho prostřednictvím nezískal, říká pan Mlejnek.

Nevím, jak vám, vážené poslankyně a poslanci, ale mně se to trošku nezdá. Pan Mlejnek u pana Redla poptával zakázky - a nic z toho není. Normální byznysmen by po třech čtyřech setkáních už s dotyčným neztrácel čas, ale pan Mlejnek se s panem Redlem pravidelně po deset let scházel v naději, že získá nějakou zakázku. Zajímavé. A za celou dobu bývalý vojenský zpravodajec vůbec netuší, s kým má tu čest, tedy že Redl je někdejší pravá ruka Radovana Krejčíře a specialista na tunelování a daňové delikty, který je soudem uznaný jako nesvéprávný. Takže tomu vážně někdo může věřit?

Myslím, že vysvětlení je mnohem prozaičtější. Za prvé, pan Mlejnek moc dobře věděl, s kým se schází. A za druhé, o žádné zakázky nikdy nešlo, protože pan Mlejnek, krycí jméno Plukovník, a pan Redl, krycí jméno Myšák, se bavili o něčem úplně jiném. Ale úplně jiném. Můžeme si zaspekulovat, že v poslední době se třeba bavili o tom, jak si navzájem budou pomáhat, až Redl přes Rakušana prosadí Mlejnka na post šéfa ÚZSI. Tvrzení pana Rakušana, že pan Mlejnek je důvěryhodný, protože získal od NBÚ prověrku na stupeň tajné, také neobstojí. Za prvé, jde o prověrku, která je čtyři roky stará. Za druhé, pan Mlejnek sám uvedl, že nepřiznal své kontakty s panem Redlem. A za třetí, podle všeho prošel jen základním bezpečnostním screeningem, tedy kontrolou, zda neprochází rejstříkem trestů nebo přestupků. Vůbec za sebou neměl prověrku tajných služeb, která by jeho i celou jeho rodinu svlékla donaha. Ale především pan Mlejnek nedisponuje nejvyšším stupněm prověrky na přísně tajné. To znamená, že šéf české rozvědky bude chodit za dveře, když budou jeho podřízení probírat věci v přísně tajném režimu? Fakt to takhle bude? S kým z ÚZSI se budou bavit zahraniční partneři, když s panem Mlejnkem to nebude možné? A vrcholem absurdity je fakt, že Mlejnkovi podřízení ho teď budou prověřovat a rozhodovat o tom, jestli prověrku dostane, nebo ne. A to prosím bude trvat možná až deset měsíců. ***