(13.50 hodin)
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem to nestihl dokončit, takže mám tady ty další dotazy a doufám, že se to dozvím dřív, než bude závěrečné slovo, jak je u této vlády zvykem, abychom mohli o tom diskutovat.
Pane ministře, existuje, prosím, nějaký krizový plán v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, když se opravdu za několik dnů zastaví kohoutky s plynem? A jak ten krizový plán vypadá? To znamená, které provozy u podnikatelů budou nejdříve zastaveny a jak to vypadá časově, protože se to neustále samozřejmě plní, možná se to bude plnit i nadále? Zajímá mě bilance, kolik toho tady proteče a přiteče z nizozemského LNG terminálu, co se vyjednalo v Kataru, jak se to sem dostane, jak to bude s trubkami NET4GAS a jakým způsobem vydržíme de facto s tímto plynem pro podnikatele, pro průmysl jako takový? Víme, že například 9 % těžkého průmyslu je závislých na plynu, ale 51 % už u středních podnikatelů, takže mě zajímá, které obory se začnou vypínat nejdříve. A s tím samozřejmě souvisí i plán B a C. Když se to například vypne, dejme tomu, že za pár dnů to zase poteče, například v polovině topné sezony, dejme tomu na konci ledna, na konci února, na konci listopadu. Má MPO nějaký krizový plán, když si s námi bude Putin hrát a dva dny to zapne, tři dny vypne?
Tady toto celé mě samozřejmě zajímá a pevně věřím, abychom o tomto mohli diskutovat, protože je to součástí samozřejmě nějaké celé energetické budoucnosti, té dlouhodobé, to znamená, do konce května, do konce topné sezony, abychom o tom mohli diskutovat.
To je prozatím všechno, určitě mě něco dalšího napadne a budu tady vystupovat hlavně s faktickými poznámkami, abych nezdržoval ty, kteří jsou přihlášeni do řádné rozpravy.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Nyní se dostáváme k těm, kteří jsou přihlášeni do rozpravy. Nejdříve je to pan poslanec Sládeček a pak se připraví paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Milé dámy a pánové, rád bych okomentoval novelu energetického zákona. Tato novela má být reakci na enormní růst cen energií, který vláda konečně začíná plošně řešit, alespoň pro domácnosti. V důvodové zprávě je zmiňován předpokládaný nárůst cen elektřiny v roce 2023 oproti roku 2021 o 145 % a ceny plynu v roce 2023 oproti roku 2021 o 190 %, což si myslím, že je velmi optimistický scénář. Vysoké ceny energií nezvládnou platit nejen domácnosti s nízkými příjmy, ale ani střední třída, živnostníci a velká část podnikatelů. Ve výrobě elektrické energie jsme přitom jednou z mála zemí, která je soběstačná. Přesto nejste schopni v mimořádné situaci, kdy se zvyšují ceny elektrické energie o stovky procent, kdy je ohrožena bezpečnost státu a hrozí značné hospodářské škody, zastropovat ceny námi vyrobené elektřiny. Nelžete, prosím, českým občanům, že v České republice nelze zastropovat ceny elektrické energie, když tak již učinilo například Slovensko, které má elektrickou energii pětkrát levnější než Česká republika, dále ceny elektrické energie zastropovala Francie, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko. Přitom největšího výrobce elektřiny na Slovensku má pod kontrolou společnost pana Křetinského a slovenský stát v této společnosti disponuje pouhými 34 % akcií na rozdíl od ČEZu, kde má český stát víc než dvojnásobek akcií, přesně 69,78 %. Místo aby vláda již dávno zastropovala cenu elektrické energie, nyní zavádí mechanismus, který umožní státu konečnou cenu elektřiny a zemního plynu zákazníkům snížit příspěvkem státu, který má charakter dotace. Maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo však v tuto chvíli nesmí překročit 20 000. České domácnosti ale nyní dostávají vyúčtování za energie a není výjimkou, že čtyřčlenná domácnost využívající ke všemu elektřinu má nedoplatek ve výši 80 000. Vy jim nyní přispějete 20 000, možná 30 000 korun, ale kde má rodina s průměrnými příjmy nebo důchodci našetřit zbylou část? Vámi navrhovaná dotace není dostatečná. Společnost ČEZ má momentálně nejvyšší zisky v historii na úkor českých domácností a českých firem, které se brzy stanou nekonkurenceschopné.
Manévrovací prostor vlády je velký. Měli byste okamžitě snížit DPH a spotřební daně z plynu, elektřiny i z ropy. Nyní tyto daně vynášejí státu mnohem více než dříve, mnohem více, než pan ministr Stanjura plánoval, a to právě díky enormnímu růstu cen energií. Dále byste měli snížit poplatek za distribuci, vystoupit ze systému emisních povolenek, abyste podpořili i české podnikatele a české firmy. Vy místo plošné podpory všech českých firem podpoříte jednu z nejbohatších českých firem, společnost ČEZ, úvěrem ve výši 3 miliard eur, tedy přibližně 75 miliard korun, a to s úrokem pouhých 3 %, zatímco úrokové sazby u úvěrů pro podnikatele a firmy se v současné době pohybují kolem 8 %. Najednou se neodvoláváte na tržní podmínky nebo na jednotný evropský trh s elektřinou a pravidla hospodářské soutěže. V novele energetického zákona jsem se vůbec nedočetl, jak pomůžete českým podnikatelům a českým firmám.
I přesto, že tato novela přichází pozdě a přináší pro naše občany nedostatečné řešení kritické situace, tak ji klub SPD podpoří. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad SPD.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášená paní poslankyně Ožanová a následuje pan poslanec Stržínek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení ministři - použiji množné číslo, dámy a pánové, nebudu mluvit dlouze, jenom sdělím to, k čemu došlo na hospodářském výboru.
První věc, která mě zarazila. V průběhu hospodářského výboru jsem se dozvěděla, že hospodářský výbor, který bývá pravidelně streamován, streamován není. Je pravda, bývá pravidelně - já to řeknu škaredě, moje maminka se pravidelně dívá - nicméně i odborná veřejnost je zvyklá na to, že tento výbor bývá streamován, a pravděpodobně se nebudu domýšlet, nebudu dělat žádné spekulace, ale zrovna takto důležitá věc by streamována být mohla, když jiné méně důležité věci streamovány jsou.
Než začnu, chci říct, že na jednom z předchozích výborů jsme přijali - já ne, já jsem pro to nehlasovala - memorandum o spolupráci hospodářského výboru s Ministerstvem průmyslu. Týká se sice problematiky energetické bezpečnosti a soběstačnosti, což pomoc lidem samozřejmě sice není, nicméně předpokládám, že i v rámci tohoto memoranda mohla být nějaká spolupráce naplněna. Já si dovolím přečíst ze zápisu, co jsem k tomu tehdy říkala: "Zuzana Ožanová zastává názor, že na spolupráci není třeba memorandum, pokud je spolupráce chtěná. Nevidí důvod ke schvalování memoranda." I vlastní kolega, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, kolega Kubíček, říkal, že se mnou nesouhlasí, že je to všechno v pořádku, a pan ministr Síkela oznámil, že ze své strany to bere jako závazek, který je stvrzen vlastním podpisem, a vnímá to nad rámec běžného závazku. Tolik k memorandu.
Proč o tom hovořím? Chápu, že je situace složitá, nicméně obdržet pozměňovací návrhy po zahájení hospodářského výboru v rozsahu, v jakém jsme je obdrželi, to znamená v rozsahu větším, než je schvalovaný zákon, považuji za neslýchané. Děkuji panu předsedovi hospodářského výboru, že situaci zvládl, že to i v rámci své zpravodajské zprávy komentoval a přistupuje k tomu velmi věcně. Nicméně z mého pohledu byla mi dána možnost si tyto pozměňovací návrhy přečíst, ale domnívám se, že přece jenom toto bylo zcela nevhodné. ***
