Čl. 1 odst. 1 písm. b) hovoří o veřejných podnicích, které jsou činné v oblastech vymezených ve směrnici, jednají jako poskytovatelé veřejných služeb podle čl. 2 nařízení, jednají jako letečtí dopravci nebo plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení, nebo jednají jako majitelé lodí ze společenství, které plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení.

Novela v § 2a rozšiřuje okruh povinných subjektů o takzvaný veřejný podnik jako specifickou kategorii. Veřejnými podniky ve smyslu § 2a jsou ty právnické osoby soukromého práva, které jsou státem, územní samosprávou nebo jinými povinným subjektem ovládány, to znamená slovy zákona, mají dominantní vliv. Druhou podmínkou je to, že se tyto právnické osoby věnují činnostem vymezeným směrnicí, respektive zákonem.

Třetí podmínkou je, že nejde o povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1. Podstatné je, že jiný povinný subjekt v ní bude vykonávat takzvaný dominantní vliv na základě účasti v této právnické osobě nebo na základě pravidel, jimiž se řídí. Návrh obsahuje i vyvratitelnou právní domněnku předpokladu dominantního vlivu, tedy pokud stát, územní samosprávní celek nebo veřejná instituce přímo či nepřímo drží většinu upsaného základního kapitálu, disponují většinou hlasovacích práv vyplývající z podílu na této právnické osobě nebo mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu právnické osoby.

V mezidobí, jak bylo správně řečeno, projednal tento návrh zákona výbor ústavně-právní. Dovolte, abych vás seznámila s usnesením ústavně-právního výboru. Ústavně-právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a zmocňuje mě, abych podala zprávu o výsledcích projednávání na schůzi ústavně-právního výboru. Na schůzi ústavně-právního výboru proběhla rozprava, ke dni jednání ústavně-právního výboru nebyl podán žádný pozměňovací návrh.

Stejně tak, jestli mohu, i za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ten projednal na své 9. schůzi a po znovu proběhnuvší rozpravě bylo doporučeno k projednání na plénu Poslanecké sněmovny. Ke dni jednání tohoto výboru nebyl podán žádný pozměňovací návrh. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Karel Haas, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil, byť už paní zpravodajka jiného výboru málem učinila za něj. Prosím.

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážená paní předsedkyně, já vás, kolegové a kolegyně, nebudu nijak zdržovat. Myslím, že paní kolegyně Schillerová to velmi správně shrnula i za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já ty detailní informace jsem měl v zásadě totožné s ní, takže opravdu se odkážu na to, co uvedla paní kolegyně Schillerová, nebudu zdržovat průběh této schůze. Děkuju mnohokrát.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Radek Vondráček jakožto zatím jediný přihlášený, proto mu předám rovnou slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem trochu až překvapen, ne zaskočen, tím, že jsem prvním přihlášeným, a možná jediným přihlášeným. Potvrzuji tedy to, že na debatě na garančním výboru nebyl předložen žádný pozměňovací návrh a že debata byla relativně stručná a konstruktivní, nicméně já jsem dnes načetl pozměňovací návrh, který má číslo 1038, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě, a říkám tady otevřeně - činím tak na základě vnějšího podnětu - ačkoliv tedy vládní koalice zamítla návrh zákona o lobbingu, kde se hovoří už o legislativní stopě. Tak já se k tomu tady hrdě veřejně hlásím, že mě oslovili zástupci Rekonstrukce státu s tím, že na základě toho, co vyplynulo z debaty na ústavně-právním výboru, by bylo možné, dobré nějakým způsobem, spíše možná legislativně technicky ještě ten text doupravit. Já tak činím opravdu výslovně nebo výlučně za účelem toho, abychom neztratili možnost debatovat o tomto pozměňovacím návrhu na garančním výboru.

Sám nejsem stoprocentně přesvědčený, jestli zrovna toto řešení je to legislativně nejlepší, nicméně abychom měli šanci, aby ten pozměňovací návrh zůstal ve hře, tak se k němu dnes přihlásím. Abych byl férový, zároveň musím doplnit, že ačkoliv jsme tuhle záležitost neprobírali v rámci debaty na ústavně-právním výboru, ihned po skončení tohoto bodu v rámci nějaké neformální diskuse za mnou pan Kužílek přišel a opravdu říkal, že jsou tam určitá úskalí, co se týče provazby s registrem smluv, co se týče právní jistoty těch subjektů, co a jakým způsobem zveřejňovat či nezveřejňovat.

Já bych zrovna chtěl, já bych tedy u toho pozměňovacího návrhu, abych ho nějak odprezentoval, chtěl zejména vypíchnout, že výjimky ve vládním tisku vyvolají pro povinné subjekty z hlediska uveřejňování smluv v registru smluv naprostou ztrátu právní jistoty a možnosti správně usoudit, za jakého rozsahu znečitelnění určitých částí smlouvy bude smlouva zveřejněna v souladu s požadavky zákona o registru smluv.

Jistota či nejistota tohoto vyhodnocení by mohla mít fatální dopady, zda smlouva vůbec nabude účinnosti a následně nepozbude platnosti s rizikem vzniku bezdůvodného obohacení, obecných závažných dopadů do účetnictví, vykazování dotací, vymáhání závazků a tak dále. Umíme si všichni představit, co může vyvolat zneplatnění, případně právní neúčinnost nějakého obchodního kontraktu. Podstatné je nově navrhované ustanovení § 2b odst. 3, které by tuto nejasnost mohlo odstranit, a bude skvělé, pokud bude tedy tento z mého pohledu minimalistický, ale důležitý pozměňovací návrh v rámci konečného posuzování novely ve třetím čtení ve hře, zvláště když bylo projednání novely na výborech takovým poměrně zásadním způsobem zkrácené. Rozhodně - a já už vůbec ne jako předseda - tady nechci obcházet ústavně-právní výbor a že jsem se vyhnul debatě na garančním výboru, ale já jsem opravdu s tím textem byl seznámený teprve včera.

Teď stručně k odůvodnění v obecné rozpravě. Podle vládního návrhu novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obsaženého ve sněmovním tisku 222, obsahují § 2 odst. 5 a 6 režim poskytování informací veřejnou institucí, která je obchodní společností nebo národním podnikem. Tento režim je pomocí odkazu v § 2a odst. 3 vztažen i na veřejné podniky. V návaznosti na diskusi, která proběhla při projednávání tohoto sněmovního tisku, ať už té řádné, nebo té neformální po skončení bodu a o přestávce, se v zájmu přehlednosti a uživatelské přívětivosti textu zákona navrhuje tuto úpravu uvést na jednom místě.

Nový § 2b se tak bude jednoznačně vztahovat na obě výše uvedené skupiny subjektů. Nad rámec uvedených změn obsažených také v pozměňovacím návrhu Jakuba Michálka číslo 1027 se navrhuje doplnit ustanovení, které reaguje na provázanost výjimek z poskytování informací v zákoně č. 106 s rozsahem, v jakém se zveřejňují některé smlouvy uzavřené obchodními společnostmi, státními podniky a národním podnikem dle zákona o registru smluv, jehož ustanovení § 3 odst. 1 vylučuje z uveřejnění v registru smluv informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím, kam spadá samozřejmě zákon č. 106/1999. Proto je třeba při rozšiřování okruhu výjimek z práva na informace vždy zohlednit i možné dopady z hlediska zákona o registru smluv, které však vládní novela ani poslanecký návrh nebo poslanecký pozměňovací návrh nereflektovaly. Důvod je zachování principu právní jistoty, důvody pro vyloučení aplikace § 2b odst. 1 na uveřejňování smluv v registru smluv spočívají především v zachování principu právní jistoty.

Doposud typický subjekt zvažující zveřejnění určité smlouvy v registru smluv jako podmínku její účinnosti a platnosti vyhodnocuje pouze dva aspekty. Za prvé, povahou sebe sama z hlediska § 3 odst. 2 písmeno q) zákona o registru smluv, tedy zda byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu, což je relativně stabilní charakteristika, kterou si určí jednou provždy ten který subjekt, a za druhé to, zda konkrétní smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku. To je také relativně stabilní a určitelná charakteristika pro jednotlivé typy smluv a dá se s ní pracovat s celkem vysokou právní jistotou. V případě, že jsou obě tyto podmínky splněny, smlouva jako celek se nezveřejní. Ovšem v případě, že jedna z těchto podmínek splněna není, a smlouva se tedy musí zveřejnit, by nově měl povinný subjekt podle § 2b odst. 1 také posuzovat další nepřehlednou kaskádu podmínek, a to je, za třetí, zda je veřejným podnikem nebo veřejnou institucí, a dále, zda je obchodní společností nebo národním podnikem, zda jednotlivé činnosti upravené smlouvou, protože jednotlivá smlouva může upravit celou řadu činností, nemají opět podobnou, avšak v detailech poněkud odlišně formulovanou charakteristiku, a to hned dvě: a) činnosti jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsané ve veřejném rejstříku; b) činnosti mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. ***