Česká správa sociálního zabezpečení povede příslušné evidence zaměstnanců a zaměstnavatelů. Komunikace České správy sociálního zabezpečení se zaměstnavateli bude probíhat elektronicky se zaručenou identitou.

Dílčí navazující úpravy se provádějí ještě v souvisejících zákonech, a to v zákoně o sociálních službách, kde se rozšiřuje okruh důvodů, pro které úřad práce vydává potvrzení o době péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, o vystavení tohoto potvrzení též pro účely poskytování slevy na pojistném. Dále v zákoně o zaměstnanosti, kde se doplňuje ustanovení o vydání potvrzení o rekvalifikaci. Dále v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde se doplňují oprávnění orgánů sociálního zabezpečení vyžadovat potřebná sdělení též pro účely kontroly odvodu pojistného.

Účinnost návrhu tohoto zákona se navrhuje prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zohledňují se přitom technické možnosti realizace návrhů zákona u České správy sociálního zabezpečení a u IT systémů zaměstnavatelů.

Finanční dopady se odhadují z hlediska výpadku na pojistném v objemu 1,9 až 3,9 miliardy korun ročně. Předpokládáme však, že se nám podaří tady tímto krokem aktivovat na pracovní trh více než několik desítek tisíc lidí ze skupin, o kterých jsme hovořili v úvodu. Pokud toto číslo překročí více jak 30 000 tisíc lidí, kteří na ty částečné úvazky začnou pracovat, je předpoklad, že tento výpadek na pojistném se státu bude kompenzovat. S každým vyšším nárůstem to bude už potom benefitem státu a především benefitem ekonomiky, kdy pracovní trh, firmy, zaměstnavatelé získají navíc další lidi pro neobsazená pracovní místa, která jsou v současnosti problémem, který brzdí rozvoj, nebo jedním z problémů, které také brzdí rozvoj ekonomiky a českých firem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Pan ministr Jurečka poměrně podrobně představil vládní návrh zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na jejich úpravy a na úpravy dalších souvisejících zákonů. Jako zpravodaj tedy zmíním už jenom opravdu ty základní parametry a jenom pár poznámek nad rámec tohoto.

Jak už pan ministr zmínil, tento návrh cílí na to, abychom zlepšili podmínky na českém pracovním trhu, a to ve smyslu podpory zkrácených pracovních úvazků u specifických osob, které tady pan ministr zmiňoval. Zmíním už jenom velmi rychle osoby 55+, osoby, které se starají nebo pečují o osobu blízkou, osoby se zdravotním hendikepem, mladí lidé do 21 let, studenti a někteří další. Cílem je podpořit tuto skupinu na pracovním trhu. Vychází to i z ne úplně lichotivé statistiky, kterou má Česká republika právě ve srovnání s dalšími zeměmi. Uvedu jenom některé země. Například Německo, které má podíl zkrácených pracovních úvazků na pracovním trhu 27,9 %, Rakousko 28,7 %, zatímco Česká republika se pohybuje těsně pod 6 %. To znamená, tento návrh cílí na to, abychom dokázali na pracovním trhu zkrácené pracovní úvazky více podpořit. Samozřejmě v době, kdy čelíme energetické krizi, velké inflaci, si myslím, že je to ještě o to důležitější. Nicméně tento návrh necílí jenom na tuto krizovou dobu, ale věřím, že přinese profit i do dalšího období.

Pevně věřím také - a to je také cílem tohoto vládního návrhu - že se podaří dostat na pracovní trh více zaměstnanců. Víme dobře, že firmy na českém pracovním trhu na některé pracovní pozice velmi úpěnlivě shánějí zaměstnance, a někdy tou blokádou je právě i to, že se bojí, nebo že mají nějaké bariéry pro to, zaměstnat je na zkrácené úvazky. Pevně věříme, že ta sleva na pojistném bude tím motivačním faktorem.

Vláda se ve svém vládním prohlášení zavázala, že bude ještě dále pracovat s tím, aby se zlepšila situace na trhu práce. To znamená, toto věřím, že není poslední návrh, který by měl zlepšit flexibilitu českého pracovního trhu, a že to není poslední návrh, který by zlepšil také postavení zaměstnance ve smyslu slaďování pracovního, osobního a rodinného života.

Tento návrh zákona je navržen ve zkráceném režimu dle § 90 odst. 2. Toť vše v tuto chvíli jako zpravodaj. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila zatím paní poslankyně Šafránková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím jenom krátce přednést naše stanovisko poslaneckého klubu SPD. My totiž dlouhodobě prosazujeme nastavení systémové podpory zaměstnávání na částečné pracovní úvazky těm skupinám osob, které jsou na trhu práce nejvíce ohroženy a kterým tato forma zaměstnávání nejvíce vyhovuje z důvodu potřeby sladit pracovní život s tím rodinným. To se samozřejmě nejvíce týká rodičů malých předškolních dětí, kteří se chtějí po rodičovské dovolené postupně vracet do zaměstnání. Jde ale i o podporu zaměstnanosti občanů v těsně předdůchodovém věku nebo osob, které chtějí dobrovolně pracovat i v důchodovém věku. Zde je klíčově důležité nastavit podporu zaměstnanců i zaměstnavatelů tak, aby bylo pro obě strany vzájemně výhodné smlouvu o částečném pracovním úvazku uzavřít.

Za nejvhodnější podobu takové podpory považujeme tu formu, která je obsažena v našem programu. Jde o to, aby rodiče předškolních dětí mohli pracovat na zkrácené pracovní úvazky v délce 30 hodin týdně, přičemž by obdrželi plnou mzdu, jako by pracovali na plný 40hodinový úvazek. Rozdíl v mzdových nákladech by byl soukromým zaměstnavatelům hrazen státem. To by bylo systémové řešení, které by nepoškodilo ani jednu stranu tohoto pracovního vztahu. Zejména by to bylo řešení, na rozdíl od vládního návrhu, které by nepřineslo úbytek peněz na důchodovém účtu, tedy neznamenalo by to pokles výběru důchodového pojištění s dalšími dopady, například v budoucnu na výplaty důchodů.

Proto bych tady ráda apelovala na pana ministra, aby učinil všechny potřebné kroky k tomu, aby návrh na podporu částečných zaměstnaneckých úvazku, se kterými souhlasíme, také doprovodil kroky, které nahradí výpadek prostředků v průběžném systému primárně určených na naše důchody. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem se přihlásila paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Velmi děkuji za slovo. Já bych chtěla už jenom dodat, že tohle je vlastně zákon, který by pomohl mnoha skupinám obyvatel. Už tady mnohé zaznělo. Jenom aby to bylo zcela zřejmé, tak bych ráda vypíchla - protože si myslím, že to je jedna z velice důležitých norem a že to může být velká pozitivní změna pro naši společnost, ta větší podpora částečných úvazků - komu všemu to může pomoci. To nižší zdanění částečných úvazků, které jsme i třeba ve společném programu Pirátů a Starostů měli jasně popsané, že to chceme, je to prostě programová priorita naší vlády jako celku i nás jednotlivých stran. Tak jsme si jasně uvědomovali, že to zjednoduší situaci mladých rodičů, rodin s malými dětmi a usnadní to přechod postupně do zaměstnání, protože zejména s malými dětmi je velice obtížné skloubit práci a péči. Současně myslím, že mnozí z vás znáte ženy, které by rády neztratily kvalifikaci, které by si rády udržely kontakt s oborem, jen zkrátka dnes se ty malé částečné úvazky zaměstnavatelům nevyplatí. Náklady na pracovní místa jsou často fixní bez ohledu na to, jak velký je ten úvazek. Takže s vědomím toho všeho jsem opravdu velice ráda, že toto rodičům nabídneme, že usnadníme slaďování rodiny, péče a práce. V zahraničí je dobře vidět, jak to lidé využívají, ty plynulé možnosti, plynulé přechody od úvazků opravdu maličkých s malými dětmi až pod ty třeba tříčtvrtinové s většími. Protože i tak ta péče bývá náročná.

To je na jedné straně toho rodinného životního spektra. Pak je to ale samozřejmě situace lidí ve zralém věku, kdy zase by člověk rád ještě pracoval, třeba využil zkušenosti, nicméně opět máme ten systém dnes nastavený na takové to "všechno, nebo nic". Často se stává, že lidé z plného pracovního nasazení přecházejí plně do důchodu, byť by třeba rádi ještě si řekli, že na částečný úvazek by práci zvládli. ***