(16.50 hodin)
(pokračuje Jan Lipavský)
A co se týče konkrétního postoje České republiky, tak ten se nemění. Když se hlasovalo o zřízení toho speciálního institutu, tak Česká republika měla tu pozici v květnu 2021, kdy hlasovala proti. A jako země s ambicí předsedat Radu OSN pro lidská práva a jako země, jak už jste správně zmínil, která bude předsedat Evropské unii, dneska jsme se tomu velmi intenzivně jako celá vláda věnovali, tak jsme zaujali postoj, kdy jsme výrazně ovlivnili pozici Evropské unie vůči této otázce.
A v rámci aktuálního zasedání Rady OSN pro lidská práva jsme tedy připravili společný projekt Evropské unie a prosadili jsme do něj text, který vyjádřil obavy Evropské unie z širokého mandátu a trvalého charakteru dané vyšetřovací komise, což anglicky je concerns about its broad mandate and permanent nature, což bylo součástí i textu předkládaného Spojenými státy, a tyto formulace budou i nadále používány při dalších jednáních o té vyšetřovací komisi nejen na půdě Rady OSN pro lidská práva, ale také třeba ve valném shromáždění OSN v New Yorku, takže to já považuji za zásadní výsledek. A řekl bych třeba, že informace, které k tomu jsou nyní v médiích - a já tomu rozumím, my jsme to nějak šířeji za ministerstvo nekomentovali - tak nyní mám tu možnost, tak tento argument úplně nebyl veřejnosti sdělen. A my jsme tohleto i se Spojenými státy komunikovali. To, co považuji za částečně problematické, a vlastně mě vedlo k rozhodnutí se nepřipojit, byla obecná kritika všech těch prioritních mandátů, jak jsou schvalovány v Radě pro lidská práva. A právě s ambicí na předsednictví v situaci, kdy bychom se připojili k tomuto zpochybnění, tak by to zpochybňovalo třeba i vyšetřovací mandáty v Ukrajině nebo zvláštního zpravodaje k lidskoprávní situaci v Bělorusku. A tam vlastně to jejich budoucí prodlužování třeba nemusí být úplně automatické a řekněme, že si chceme nechat určitý prostor k projednání.
Jinak bych vás tedy chtěl závěrem své odpovědi ujistit o tom, že principiální pozice České republiky se nebude měnit, je to politika vlády, vláda to má ve svém programovém prohlášení. Česká republika dlouhodobě odmítá například existenci bodu 7 Agendy, což je vlastně jediný bod, který se specificky právě zaměřuje na jednu zemi, na Izrael. Když jsme byli členem Rady pro lidská práva, tak jsme hlasovali proti. Teď naposledy v březnu jsme nebyli teď, máme tu ambici opět být, takže se toho jednání budeme moci zúčastňovat. A to samé platí i pro naše aktivity ve Valném shromáždění OSN, o nichž již nemám prostor hovořit. Věřím, že jsem vám alespoň částečně odpověděl.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře za přesné dodržení času, a pan poslanec Janulík má ještě doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Miloslav Janulík: Já jenom na doplnění. Nedávno proběhla ve Sněmovně významná akce, za přítomnosti poslanců České i Slovenské republiky a významných hostů se zde konala konference ke Dni Jeruzaléma, a místopředseda Sněmovny a předseda meziparlamentní skupiny přátel ČR - Izrael, kolega Bartošek, vzpomenul své vystoupení na demonstraci před sídlem Rady OSN pro lidská práva v Ženevě v roce 2019, kdy na závěr řekl: "Dámy a pánové, buďte ubezpečeni" - a měl mandát přinejmenším čtvrtiny Sněmovny - "že Česká republika, skutečný spojenec Izraele, nebude tiše sedět a dívat se do země, když naši přátelé jsou pod palbou zneužitých mezinárodních institucí." Já věřím, my budeme samozřejmě pečlivě sledovat. Ale přece jenom bych víc vás žádal, abyste víc akcentoval tu specifickou situaci. Sám jste řekl, že Izrael je v podstatě jediným ostrůvkem v tom moři toho nepořádku, který tam vládne, a věřím, že to opravdu budete pečlivě zohledňovat, tak jako my pečlivě budeme sledovat vaše kroky. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce ještě reagovat.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Děkuji. Já bych snad k odpovědi v reakci na ten váš druhý příspěvek doplnil, že ty česko-izraelské vztahy jsou opravdu plné vzájemných kontaktů, a to, o co já usiluji, je, aby se podařilo na úrovni Evropské unie nastartovat takzvaný proces Rada přidružení Evropská unie - Izrael. Je to záležitost, která byla nadnesena již vloni v létě, a je to o nějakém osobním jednání s panem Borrellem, který nyní je v situaci, že on je ten, kdo má takovouto Radu svolat. Takže toto je... Rada je forma dialogu mezi Evropskou unií a Izraelem a věřím, že jako předsednická země budeme schopni nějakým způsobem minimálně to téma vznášet.
Jinak samozřejmě v celé řadě dalších oblastí, a to asi zrovna vám nemusím rekapitulovat - oblast tedy výzkumu, kybernetické bezpečnosti nebo ve zdravotnictví, ale to není jako běžné zdravotnictví, transplantace orgánů, to znamená opravdu ty high-tech věci, nějakým způsobem velice běží a samozřejmě ministerstvo to intenzivně podporuje. Stejně tak jako letos se konaly i nějaké kontakty mezi ministerstvem. Já jsem se s panem ministrem telefonoval, organizovali jsme Česko-izraelské inovační fórum, které jsem zahajoval společně s paní ministryní a s pány ministry dalšími, bylo nás tam více.
Takže to jsou spíše příklady toho, co všechno v těch vztazích děláme a máme zájem dělat, tak věřím, že budeme úspěšně v tom pokračovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo bude interpelovat, je pan poslanec Kubíček, který bude interpelovat pana ministra Síkelu. Máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, já jsem tedy zvažoval, koho budu interpelovat, zda vás, nebo ministryni životního prostředí, nebo pana vicepremiéra Bartoše, nicméně rozhodl jsem se pro vás. Jedná se o podporu fotovoltaiky pro municipality, to znamená instalace fotovoltaických systémů ve prospěch obcí.
Jak jistě víte, máme přes 6 000 obcí a zájem o tuto instalaci roste. Nicméně obce by chtěly informaci, zda bude vytvořen program a financování ve stejné podpoře, jako to mají dnes řekněme fyzické osoby. Všichni víme, že se připravujeme - a jsme vlastně v energetické krizi, a myslím si, že vlastně plocha těch třech využitelných, které ty municipality vlastní, ať jsou to jejich vlastní budovy, sídla úřadů či zřizovaných organizací, tak poskytují poměrně významnou plochu pro tuto instalaci. Má to dvě výhody. První, že se nezabírá žádná další půda v České republice, které nemáme dostatek, a za druhé, že by mohly sanovat určité typy dodávky energií pro své zřizované organizace, a včetně například krajských měst jejich městské dopravy. Proto bych se vás chtěl zeptat, zda se pracuje - a rozumím tomu, že to musí být práce v souladu se všemi ministerstvy - na takovémto programu a v jakém časovém horizontu bychom mohli těm starostům dát odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A slovo má pan ministr průmyslu a obchodu Síkela.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi říci několik slov k podpoře instalace obnovitelných zdrojů energie, respektive k podpoře výstavby fotovoltaických elektráren pro municipality. Nejprve mi dovolte uvést, že i přesto, řekl jste, že máme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědnost za celkový rozvoj obnovitelných zdrojů energie, respektive nastavení podmínek pro rozvoj, tak jak v oblasti zejména investiční podpory, kde se zaměřujeme na firmy a podnikatele, podpora rozvoje OZE ve veřejném sektoru je financována zejména prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
Ale dovolte mi uvést aspoň ty informace, které mohu k celkovému rámci podpory, a budu se snažit se dotknout i těch municipalit. Rozvoj OZE se snažíme podporovat několika způsoby, mezi které patří zejména investiční dotace, provozní dotace a další, my tomu říkáme měkká opatření, mezi která patří kupříkladu zjednodušování povolovacích procesů, ale také usnadnění integrace do elektrizační soustavy. Co se týče investičních dotací, tak zde tu hlavní úlohu hraje Modernizační fond, který má v gesci již zmíněné Ministerstvo životního prostředí a ministruje ho Fond životního prostředí. S ohledem na rozvoj OZE byly z Modernizačního fondu vypsané již první výzvy v programu RES+ s alokací na úrovni 4 miliard korun. Na základě předběžných výsledků by mělo dojít na základě těchto prvních výzev k realizaci celkem 500 megawatt fotovoltaických zdrojů. ***
