(12.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní si dovolím otevřít rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Zeptám se v tuto chvíli, zda se někdo hlásí z místa do rozpravy? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím, rozpravu končím.
Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte. Paní zpravodajka má zájem? Nemá, děkuji.
Takže nyní přikročíme k hlasování o navrženém usnesení. Já ho ještě jednou přečtu, aby všichni věděli, o čem budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem, podepsané v Praze 20. května 2019."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vám děkuji.
To bylo hlasování číslo 171, bylo přihlášeno 130 poslanců, pro bylo 97, nikdo nebyl proti, 33 se zdrželo. Návrh byl přijat.
S návrhem usnesení byl vysloven souhlas a já končím projednávání bodu číslo 92.
A nyní se dostáváme k poslední v bloku Smlouvy mezinárodní, a to je
93.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou
a Bosnou a Hercegovinou, podepsaná v Sarajevu 18. května 2021
/sněmovní tisk 156/ - druhé čtení
A já poprosím opět, aby se ujala slova paní ministryně životního prostředí, paní Anna Hubáčková. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám stručně představila vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou, která byla podepsána v Sarajevu 18. května 2021.
Doposud se vztahy v oblasti sociálního zabezpečení řídí smlouvou s bývalou Jugoslávií, sepsanou už v roce 1957. Smlouva je velmi zastaralá a neodpovídá současným potřebám. Nová smlouva odpovídá mezinárodně uznávaným požadavkům na koordinaci sociálního zabezpečení, uplatňovaným ve dvoustranných i mnohostranných smlouvách, a odpovídá i předpisům EU. Vymezuje účast na sociálním a zdravotním pojištění ve smluvních státech, upravuje oblast dávek v nemoci a mateřství, peněžité dávky i zdravotní péči, důchody, dávky při pracovních úrazech, dávky v nezaměstnanosti a přídavek na dítě. Změna oproti předchozí úpravě je v oblasti poskytování a hrazení zdravotní péče - náklady již neponese státní rozpočet, ale zdravotní pojišťovna, u které je daná osoba pojištěna.
Děkuji vám za pozornost a prosím o souhlas s ratifikací této smlouvy.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní ministryně, já vám děkuji a nyní porosím zpravodajku zahraničního výboru, paní poslankyni Barboru Urbanovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 156/1. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den ještě jednou. Zahraniční výbor na své 9. schůzi opět 19. května tohoto roku doporučil Poslanecké sněmovně po opět nějaké diskusi přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou, podepsané v Sarajevu 18. května 2021." Mockrát děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám také mnohokrát děkuji a nyní otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Zeptám se, zda se někdo hlásí z místa do rozpravy? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím, takže končím rozpravu.
Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova, jestli má zájem paní ministryně o závěrečné slovo? Nemá zájem. Paní zpravodajka také nemá zájem o závěrečné slovo.
Takže přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, které ještě jednou přečtu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas k ratifikaci Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou, podepsané v Sarajevu 18. května 2021." Všichni víme, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Já vám mnohokrát děkuji.
Hlasování 172, bylo přihlášeno 130 poslanců, pro bylo 103, nikdo nebyl proti, 27 se zdrželo. Návrh byl přijat.
S návrhem usnesení byl vysloven souhlas a já v tuto chvíli končím projednávání bodu číslo 93. Poděkuji paní ministryni životního prostředí i paní poslankyni.
A nyní se dostáváme k bodu, který už dnes se projednával v prvém čtení, a to je
27.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení
Přerušili jsme v obecné rozpravě, u stolku už vidím pana zpravodaje pro prvé čtení pana Adamce a vidím, že pana ministra pro místní rozvoj zastoupí paní ministryně životního prostředí paní Anna Hubáčková.
V tuto chvíli jsme v obecné rozpravě, kde vidím, že v tuto chvíli je řádně přihlášen pan poslanec Roman Kubíček, kterému v tuto chvíli předávám slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Navážu na, čím jsme tady zahájili. Já jsem si k této problematice stáhl projekt e-Road. To je skupina lidí, kteří podporují nízkoemisní zdroje, elektromobilitu a tak dále, ale varují tady před velkou spoustou problémů, které to může přinést. Vynechám asi téma kogenerační výroby elektřiny z tepláren, protože vidím, že je tam přihlášen můj ctěný kolega Václav Král, a myslím si, že tomuto tématu on se bude věnovat. A teď tady máme tedy ty záležitosti, kterým máme zabránit, a máme se nějakým způsobem dostat k té nízkoemisní podpoře vozidel. No a ta nízkoemisní podpora vozidel bude fungovat v rámci toho vozidla, ale já se budu ptát, jaké zdroje budou dodávat energii pro tato vozidla, ať už se to týká vodíku, ať už se to týká elektrické energie, ale současně i plynu, a zatím tedy rozvinutá soustava je pouze LNG a CNG, tam asi nebude problém v doplňování, ale pořád se bavíme o vozidle nízkoemisním, a ne bezemisním, to znamená, že to je do toho 31. 12. 2025, a od roku 2026 už jsou to bezemisní vozidla. Takhle to tam dává ta směrnice v těch procentech, která jsou tam určená.
A do toho určitě poběží podpora elektromobility pro běžné občany - a teď se ptám, zda máme dostatek zdrojů. Já jsem nikde neviděl nějaký výpočet těch jednotek, protože když se budeme bavit o vodíku, a v minulém období tady seděl pan podnikatel Juříček, který se tomu intenzivně věnoval, ale úspěch dosáhl pouze zatím v Americe a v České republice zatím infrastruktura pro výrobu vodíku není vyvinuta. A ten problém tam bude další, protože v globálu je to chemická výroba, která bude nějakým způsobem zase zatěžovat ekologii a životní prostředí, a musí se vytvořit síť.
Pro mě to dává nějaký smysl řekněme v nákladní dopravě na velké vzdálenosti, ale úplně smysl pro municipality mi to nedává, tam asi jednoznačně se budeme bavit o elektromobilitě. Jenom pro příklad. V Českých Budějovicích existují už dvě linky, na kterých jezdí malé elektrobusy, a problém logistický byl s jejich nabíjením, s jejich vzdáleností, kterou odjede, a jakým způsobem se to musí udělat, takže nakonec vlastně dochází k nějakému trakčnímu nabíjení a ty linky se musely uzpůsobit tak, aby to bezpečně zajistilo dojezd toho vozidla. Potom to vozidlo stojí nějakou dobu, poměrně dlouhou, a tam potom ten smysl je především u trolejbusů, u tramvají. Tam zase problém není, ale ne všechna města mají trolejbusové linky, už vůbec ne tramvajové linky. A budeme přecházet vlastně na dopravu klasickými autobusy, tak skutečně si nedokážu úplně představit, jakým způsobem posílíme infrastrukturu v tom městě tak, aby byl dostatek elektrické energie v dané době na daném místě. ***
