(10.20 hodin)
(pokračuje Taťána Malá)
V této souvislosti vyvstává opět další otázka, a to, zda je skutečně nutné zavádět další státem vytvořenou a spravovanou evidenci, která shromažďuje údaje o osobách. V praxi se totiž bez potíží dnes zjišťuje bezúhonnost osob, ustanovení v dovoleních orgánů obchodních společností, a to prakticky zjištěním z rejstříku trestů. Další otázkou jsou pak samozřejmě náklady na zřízení a vedení této evidence.
Jak už jsem tady uvedla, myslím, že z toho, co tady padlo, je jasné, že tato novela znamená další krok správným směrem v oblasti digitalizace. Týká se nejen posílení možnosti využití elektronických prostředků identifikace, ale hlavně umožnění plně elektronického vytvoření kapitálových společností. V zásadě se jedná o revizi obchodněprávní úpravy a úpravy živnostenského rejstříku, nicméně jak už tady padlo, z mého pohledu je nezbytné, aby v průběhu legislativního procesu byly provedeny změny, které povedou v tuto chvíli k odstranění mnou řečených nejasností a problematických ustanovení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S přednostním právem chce zareagovat pan ministr. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jsem bedlivě poslouchal paní kolegyni a mohu ji ujistit, a od toho jsou jednání na výborech, že pokud tam budou nějaké racionální změny, že nejsem žádný dogmatik, a samozřejmě se ten text může měnit, pokud budou racionální argumenty. V tom není žádný problém. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a nyní je řádně přihlášena paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Iveta Štefanová: Já vám děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde také vyjádřila k předloženému návrhu. Návrh digitální novely, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti, má implementovat do českého právního řádu další změny vyplývající z evropské směrnice, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů a v právu obchodních společností.
Cílem této směrnice je zejména umožnit plně elektronické vytvoření kapitálových společností a umožnit využívání digitálních nástrojů v průběhu dalšího životního cyklu společností, zejména vytvořením vzorových společenských smluv, možností zapisovat údaje do veřejných rejstříků a ukládat listiny do sbírky listin či zakládat pobočky v jiných státech plně elektronickou formou. V této souvislosti byla ve Sbírce zákonů publikována novela notářského řádu a zákona o správních poplatcích, která nabyla účinnosti již 1. září 2021. Novela tedy v některých případech umožní například sepsat společenskou smlouvu společnosti, aniž by bylo nutné se fyzicky dostavit k notáři počínaje zářím, a je tak už možné založit společnost plně on-line. Účinnost této normy je navržena k 1. červenci 2022.
Návrh také nově definuje nezpůsobilost k výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Důvody nezpůsobilosti jsou trojí. Zakládá je rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci zakazující dané osobě výkon funkce. Dále jsou to důvody související s insolvenčním řízením nebo důvody spočívající v odsouzení za vybrané trestné činy. Směrnice o digitalizaci také požaduje, aby v každém členském státě existovala evidence osob, u nichž je dána překážka výkonu funkce. Zákon tedy zavádí evidenci takzvaných vyloučených osob, které nemají šanci založit firmu ani být součástí vedení společností. Zákon se zmiňuje o tom, že na tuto takzvanou černou listinu v celé Evropské unii bude podnikatel zařazen hlavně z důvodu hospodářské kriminality, a i přes nejasnosti zmíněné mojí předřečnicí, kolegyní Malou z SPD, je obecně pro digitalizaci státní správy a náš poslanecký klub tento návrh podpoří. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní je řádně přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím.
Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Předkládaný návrh dokončuje transpozici příslušných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice Evropské unie 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností. Souvisejícím transpozičním předpisem je zákon č. 300/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, tedy notářský řád, a dále pak zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. září roku 2021.
Novelou notářského řádu se umožnilo, aby celý proces založení a vzniku společnosti proběhl bez fyzické přítomnosti zakladatele či zakladatelů u notáře. Prokázání totožnosti zakladatele a zjišťování obsahu projevu vůle o tom, co má být pojato do notářského zápisu, může probíhat s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci a audiovizuálním spojením v reálném čase, jak plyne z § 64a notářského řádu.
Citovaná směrnice ale požaduje, aby zápis společnosti do obchodního rejstříku nebyl podmíněn vydáním živnostenského oprávnění, jinými slovy, živnostenské oprávnění může společnost obdržet až poté, kdy bude zapsána do obchodního rejstříku, a tím dojde k tomu, že poté, kdy bez fyzické přítomnosti sepíše notář zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu, bude moci notář, aniž by čekal na vydání živnostenského oprávnění, zapsat společnost do obchodního rejstříku. Společnost si bude následně moci vybrat, zda o vydání živnostenského oprávnění požádá po sepisu zakladatelské listiny před zápisem do obchodního rejstříku, nebo až následně.
Změna zákona o soudních poplatcích reaguje dále zčásti opět na směrnici, která ukládá při využití formulářového založení s. r. o. snížení nákladů, a proto dojde u společnosti s ručením omezeným, pro jejíž založení bude použita formulářová zakládací listina, k osvobození od poplatku pro zápis do obchodního rejstříku.
Změna zákona o obchodních korporacích opět souvisí se směrnicí a bude zřízena takzvaná evidence vyloučených osob, tedy osob, které se nemohou stát například jednateli či statutárními zástupci obchodních korporací nebo členy kontrolního orgánu. Evidence bude neveřejná. Jednateli či členy statutárního orgánu obchodní korporace nebudou moci napříště být například osoby, kterým byl uložen zákaz činnosti v kterémkoliv členském státě Evropské unie, a nově také ti, kteří byli odsouzeni za zpronevěru, podvod a jiné. Při zápisu společnosti do obchodního rejstříku bude toto předmětem kontroly ze strany soudu či notáře a žadatelé nebudou nuceni výpis z této evidence předkládat a bude do ní sám nahlížet soud či notář. Změna rejstříkového zákona odstraňuje některé nedostatky ve stávající právní úpravě, kdy dosud nebylo možno zapsat pobočku zahraniční nadace. V souvislosti se změnu živnostenského zákona již nebude rejstříkový soud oznamovat živnostenskému úřadu, že osoba nepodala návrh na zápis nebo návrhu na zápis osoby nebylo vyhověno, a promítá rozpojení soukromoprávní a veřejnoprávní roviny při zakládání a vzniku obchodních korporací a dále se promítá zmíněná změna zákona o obchodních korporacích, která zavádí evidenci vyloučených osob. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, proto tedy obecnou rozpravu končím.
Pro pořádek se optám, zda je zájem o závěrečná slova? Není. A jelikož nezazněly žádné jiné hlasovatelné návrhy, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Já zagonguji.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?
Nevnímám takový návrh, takže přistoupíme k hlasování.
Já jsem zahájila hlasování. Kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu? Kdo je proti?
V hlasování číslo 123 hlasovalo 158 poslanců a poslankyň, pro 136, proti 0. Čili konstatuji, tento návrh byl přikázán ústavně-právnímu výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nevnímám takovou žádost či návrh, takže konstatuji, že jsme se vypořádali se všemi nyní hlasovatelnými návrhy.
Tímto končím projednávání tohoto bodu v prvním čtení. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji. ***