Já jsem ale ráda, že pan ministr, a já to samozřejmě vždycky uvedu, na tyto poznámky reflektoval. První poznámka, kterou jsme na výboru řešili, je, že tento zákon není nijak provázán se zákonem o zadávání veřejných zakázek, což samozřejmě může být problematické, protože celý vlastně princip toho zákona je rychle pomoci v rámci uprchlické krize. Takže obce sice budou moci stavět v podstatě hned, ale pak budou rok soutěžit. My jsme se dohodli s panem ministrem, že už to nelze doplnit třeba do důvodové zprávy, abychom pomohli starostům, protože třeba v rámci covidové situace i sama Evropská komise vydala metodický pokyn, že se má postupovat podle jednacího řízení bez uveřejnění. Pan ministr přislíbil metodiku k tomuto, protože věřím tomu, že všichni starostové a starostky se budou chtít o něco opřít, aby skutečně měli odůvodnění, proč vlastně zvolí například při výstavbě čehokoli, co pomůže uprchlické krizi, aby mohli využít například jednací řízení bez uveřejnění.

My jsme procházeli celý ten zákon, udělali jsme právě i některé pozměňovací návrhy, které ještě více podtrhují to, to skutečně byly zejména stavby, které slouží pro bydlení, vzdělávání, výchovu, školské služby, zdravotní nebo sociální služby a s nimi související potom dopravní a technické stavby, aby to skutečně explicitně bylo uvedeno tak, že tu prioritu mají zejména stavby spojené s bydlením, ubytováním, vzděláváním a tak dále. Co jsme velmi detailně rozebírali, byl § 3, a tady byl předložen pozměňovací návrh, který je pod číslem 921. A já bych chtěla poděkovat z tohoto místa jak panu ministru Bartošovi, tak panu ministru Kupkovi, ale i kolegovi Havránkovi a Láďovi Oklešťkovi, protože jsme dali dohromady ještě pozměňovací návrh, protože výčet potenciálních stavebníků, jak uvádí § 3, je, že to může být Česká republika nebo její příspěvkové organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. A my jsme se velmi zabývali tím, že například Česká pošta jako státní podnik má mnoho nevyužívaných budov, které by byly určitě vhodné pro jakékoliv účely typu vzdělávacích aktivit, komunitních center, stejně tak jako nádražní budovy. Proto jsem ráda, že jsme připravili pozměňovací návrh, jak už jsem řekla, pod číslem 921, který reaguje na to, že vlastně tím potenciálním stavebníkem může být státní podnik nebo státní organizace.

Co považuji za velmi důležité, je upozornit zejména poslance, kteří zároveň jsou starosty, starostkami, hejtmany a tak dále. Je potřeba si uvědomit, že ten zákon umožňuje obcím, aby sama sobě udělila výjimku - nebo kraji - výjimku z územního plánování. Tady skutečně je potřeba, aby obce velmi důkladně zvážily všechny záměry, které budou realizovat, protože pokud si dají výjimku z územního plánování, kde například lze vlastně nějakým způsobem vyjmout nebo udělat výjimku i na zemědělský půdní fond, tak jak to tady řekl pan ministr, jsou to stavby dočasné na tři roky, a aby se ta stavba zlegalizovala potom i pro další využití, tak to musí projít řádným procesem. Stejně tak si obce, kraje mohou dát výjimku z technických požadavků, to znamená například výšku místnosti, oslunění, světlost té místnosti a tak dále. A opět je potřeba na to brát zřetel, a pokud obce k takovýmto záměrům přistoupí a dají si ty technické výjimky, aby si uvědomily, že za tři roky budou muset tu svoji stavbu řádně vlastně projít procesem stavebního práva. A tady narážím na jeden velký problém, což si možná někteří z nás neuvědomujeme, je, že obce vynakládají veřejné prostředky na dočasnou stavbu na tři roky, a pak, pokud nesplní všechny ty požadavky podle stavebního práva, ji musí odstranit. A starosta bude mít opravdu velmi těžkou úlohu vysvětlit zastupitelstvu, že veřejné prostředky vložené do té stavby po třech letech zlikviduje. Proto je nutné tady upozornit na to, aby si všechny obce a města dopředu rozmyslely, k čemu ty stavby do budoucna mají sloužit, zda skutečně trvají na tom, aby tam zůstaly natrvalo i pro další využití obce, a s těmi výjimkami zacházeli velmi obezřetně.

Další takový trošičku rozporný bod je, že ve finále, pokud obec nenaplní stavební právo tak, jak ho známe, bude muset stavbu odstranit, a ona to neodstraní, tak vlastně v tom zákoně je, že obec sama sobě uděluje pokutu. Což by se samozřejmě nikdy neodehrálo, proto i ministerstvo nám to vysvětlilo tak, že toto by se stát nemohlo a že by musel vždycky rozhodovat jiný úřad, protože samozřejmě obec nemůže v rámci sama sobě býti soudcem.

Stejně tak považuji za velmi důležité i to, co vlastně se musí dokládat. My jsme se zabývali i časovým sledem událostí, protože vy musíte jako stavebník, obec, kraj, město a tak dále, oznámit požadavek na nezbytnou stavbu do jednoho roku se všemi náležitostmi, což považuji za velmi důležité. A pak vlastně, jakmile to nabyde právní účinnosti, tak pak je tři roky na realizaci konkrétní stavby. My jsme v rámci § 7 tam ještě, jak říkali, technicky legislativně upravili, aby bylo jasno, že i ten záměr o nezbytnou stavbu musí být doplněn prohlášením, to už je teď v odst. h § 7, ale aby bylo jasné, že to musí být prohlášení toho stavebníka, to znamená, skutečně to musí být samozřejmě podpořeno konkrétním krajem, městem, obcí a tak dále, kdo vlastně tím konkrétním stavebníkem je.

Trošičku jsme debatovali o tom, jak vlastně se budou oznamovat jednotlivé záměry. Já bych chtěla poděkovat, že vlastně reagovalo i na připomínky z mezirezortu, protože tam byla dotčena i vlastnická práva. Ministerstvo na to velmi rychle zareagovalo, aby skutečně nemohly být zabrány soukromé pozemky, aniž by to věděli konkrétní vlastnictví (vlastníci?), takže už do návrhu zákona se dostalo to, že to může být pouze se souhlasem vlastníka, stejně tak jako se ta stavba musí, samozřejmě pokud se povolí na takzvaném společném rozhodnutí, tak to musí být všem dotčeným sousedům oznámeno. U čeho to není, potom už je to to kolaudační řízení, tam už se ty věci oznamují pouze stavebníkovi jako takovému. My jsme si to dneska vysvětlovali na výboru, že to už je vlastně v stavebním zákoně i dnes, že v rámci kolaudace už stavební úřad komunikuje pouze s vlastníkem.

Je tady trošičku zavádějící, nebo zavádějící... je otázkou těch soudních přezkumů, protože zákon uvádí, že to nemá odkladný účinek, to znamená, že skutečně mohou sice být soudní přezkumy, nicméně bez odkladného účinku, a tu žalobu je potřeba podat do 7 dnů. Stejně tak je zkrácena lhůta na 15 dnů u dotčených orgánů. A tady bych jenom ráda upozornila na to, že pokud se dotčený orgán nevyjádří do 15 dnů, nastupují principy, které sice nejsou upraveny v tomto zákoně, ale platí stavební zákon jako takový, to znamená, nastupuje fikce souhlasu. Je otázkou, a to jsme také řešili dnes na výboru, jak bude ten stavebník oznamovat, že se mu dotčený orgán nevyjádřil, jestli to opravdu půjde nějakým oznámením. Byli jsme ujištěni, že v praxi to funguje tak, že když stavebník to vyjádření do 15 dnů nedostane, vydá oznámení tomu stavebníkovi, že využil fikci, a tím pádem to stavebník takto doloží stavebnímu úřadu. Co je na pováženou, je, že vlastníci technické infrastruktury žádnou fikci nemají. Mají tam také zkrácenou lhůtu, ale pokud se vlastníci sítí nevyjádří, nemůže nastat fikce souhlasu a skutečně to podléhá přestupkovému řízení, a opět tady, protože obec sama sobě nemůže být soudcem, a o přestupcích rozhoduje obec, tak by to musel řešit jiný úřad, aby bylo právu učiněno zadost.

Já jsem to vzala opravdu velmi stručně, protože spoustu věcí jsme na výboru dnes projednávali. Na druhou stranu asi úplně na závěr musím zmínit, že je otázkou - my jsme ten pozměňovací návrh doplnili alespoň o ty státní podniky a státní organizace, ale samozřejmě z mého pohledu by bylo určitě žádoucí, aby toho mohla využít například církev, neziskové organizace, možná i soukromí vlastníci, protože principem toho zákona jako takového má být co nejrychleji zareagovat na uprchlickou krizi. Ale na druhou stranu chápu, že to je natolik výjimečný postup v rámci stavebního práva, že se předkladatel snažil zúžit co nejvíce okruh potenciálních stavebníků, aby to do budoucna po třech letech, když ty dočasné stavby, pokud se řádně nezkolaudují podle stavebního práva, mají být odstraněny, tak aby to nezahltilo jak soudy, tak samozřejmě i stavební úřady jako takové. ***