(19.10 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Já si myslím, že současná krizová legislativa, kterou máme, umožňuje hejtmanům, primátorům a tak dále po své linii vyhlásit stav nebezpečí a může to dělat vlastně i na krajské úrovni. Takže z tohoto pohledu vidím jenom, že se stále zvyšují pravomoci vlády rozhodovat o tom, co se bude dít na krajské úrovni, eventuálně v městě, v obci. My jsme to zažili na Vysočině i s jedním panem starostou, kam do určitého ubytovacího zařízení byli umístěni lidé, kteří byli označováni za nepřizpůsobivé. V té obci o tom dokonce bylo referendum, a bohužel i přesto to tam Ministerstvo vnitra nakonec umístilo.
Já bych se tady ještě odpíchl od jedné věci, která zazněla na výboru pro bezpečnost při jednání, a to tedy za prvé, kolik těch lex Ukrajin bude, jestli tedy končíme trojkou, nebo zda jich bude ještě víc. Bylo nám tedy řečeno panem náměstkem, že by to měl být už finální lex Ukrajina, ale není to až tak jisté. No a co se stane, až skončí tyto zákony 31. 3. 2023? Pan ministr - a to si myslím, doufám, že to budu citovat tak nějak alespoň přibližně stejně, jak to tam říkal - řekl, že v podstatě budeme podléhat evropské legislativě. Tedy zda těm lidem potom udělíme nějaké trvalé pobyty, popřípadě občanství, tak o tom bude rozhodovat pravděpodobně nějaká směrnice Evropské komise nebo směrnice EU.
Já si stále myslím, že v této chvíli celá ta migrační krize - vím, že to bylo pro vládu daleko pohodlnější - ale že se dala řešit podle azylového zákona. Některé ty věci, které z toho pramení a některá ta nebezpečí jsme mohli nějakým způsobem eliminovat, protože co se týká azylového zákona, ten jsme měli zpracován velmi dobře a všechny ty eventuality tedy ošetřoval, a to nejen směrem k Ukrajině, ale myslím, že ke všem příchozím do České republiky.
Dále jsem se ptal, jaký je strop pro přijímání uprchlíků, protože v případě, že budou opravdu na 100 % naplněny ty kapacity, tak si nedokážu představit, co to způsobí pro české občany. Ať se to týká tedy školství - protože to bylo součástí toho předchozího bodu, který jsme projednávali - co se týká ubytovacích kapacit, co se týká zdravotnictví a všeho, co z toho tedy bude plynout pro naše občany. Protože jsme se dozvěděli, že vytíženost některých druhů lékařské péče v podstatě přesahuje možnosti lékařů, specialistů, kteří pracují skutečně na maximum. Ale bohužel říct o někom, že bude pracovat na 150, na 170 %, to samozřejmě z těch kapacitních důvodů těch ordinací nebude možné.
Takže tady pro tento zákon SPD ruku nezvedne, protože si myslíme, že by to šlo řešit jinak a efektivněji, protože ty kraje, popřípadě hejtmani, primátoři, by si to mohli řešit po své úrovni, a tím pádem by to bylo tedy více na nich a nebylo by to až tak na vládě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan vicepremiér Jurečka.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý už skoro podvečer, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já si dovolím tady přijít řekněme v určité specifické situaci s pozměňovacím návrhem, který předkládáme za Ministerstvo práce a sociálních věcí v této fázi legislativního procesu mým prostřednictvím coby poslance. Není to obvyklé, ale po dohodě jsme se rozhodli to takto udělat, protože situace si to vyžaduje a nechci tady přicházet za týden s dalším návrhem, který bychom projednávali ve stavu legislativní nouze.
Jde o to, abychom udělali krok, který naváže na humanitární dávku, která je poskytována lidem s dočasnou ochranou na dobu šesti měsíců. My jsme si řekli, že budeme po té době také řešit, jak dále s těmito lidmi z hlediska jejich podpory. Zvažovali jsme varianty, jestli případně humanitární dávku ukončit a administrovat ji v běžném sociálním systému, který máme v rámci České republiky.
Tady musím říct, že při tom objemu lidí by tady byl obrovský nárůst administrativy i obrovský nárůst potřeby dalších lidí, které bychom k tomu potřebovali na úřadech práce. Ta humanitární dávka v systému, který jsme nastavili, který je dneska i napárován na systémy Ministerstva vnitra - my jsme schopni ty lidi párovat s tím, jestli ti lidé jsou na té dané adrese, jestli jsou na území České republiky, tak se nám jeví jako nejefektivnější nyní v tom principu pokračovat, ale s určitými úpravami.
Proto smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je upravit tu humanitární dávku tak, aby od šestého měsíce, kdy je poskytována, aby se její výše už změnila, aby se změnila na hodnoty životního minima v České republice. Takže toto se bude týkat už lidí, kteří přišli v únoru a požádali o humanitární dávku, tak pro ně už budou platit tyto nové podmínky od srpna s tím, že ta částka by byla 4 250 korun pro dospělou osobu a 3 050 korun pro dítě.
Samozřejmě je tady stále ta podmínka, že to je poskytováno pouze v případech, kdy ten daný člověk nemá žádný jiný příjem. Ty příjmové poměry jsou testované. Zároveň platí i ta podmínka, kterou jsme upravili už tady asi před dvěma nebo třemi týdny. To znamená, pokud té osobě je poskytnuto přístřeší, které platíme z veřejných rozpočtů, a zároveň je zajištěna strava a základní hygienické podmínky, tak na humanitární dávku nemá nárok vůbec.
Takže je to krok, který vede zase řekněme... nebo pokračuje další úprava a určitá forma zpřísnění podmínek pro humanitární dávku, tedy včetně té její výše. O to jde především. Takže tolik k tomuto pozměňovacímu návrhu. Pak se v podrobné rozpravě přihlásím i ke konkrétnímu číslu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Dále je s přednostním právem přihlášen pan ministr Rakušan, připraví se paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Nejdřív stručnější reakce na pana kolegu Kotena. Vezmu to od konce. Stav nebezpečí jednoznačně nestačí. To prostě nestačí, nestačí k uplatňování krizových opatření na úrovni kraje. Pokud bychom postupovali podle krizového zákona, tak by nám Ústavní soud boural jedno opatření za druhým a byli bychom ve velmi nekomfortní situaci. To je prostě názor, řekl bych, celkem profesionální legislativy Ministerstva vnitra. Já už dál toto nebudu nijak komentovat.
Za další, my tady hejtmanům podle lex Ukrajina III nic nepředepisujeme. Naopak, my jsme vyslyšeli požadavky hejtmanů, jak ten zákon má vypadat. Tady se nejedná o to, abychom ukládali povinnosti jako u krizových opatření, ale naopak, abychom krajům dali možnost rozhodovat o místním ubytování podle svého nejlepšího vědomí. To je ten rozdíl. My tady nepřikazujeme nic žádnými krizovými opatřeními. Je to možnost krajů ubytovávat v těch státních a krajských kapacitách tak, jako to bylo doposud.
Reakce na paní místopředsedkyni Vildumetzovou. Mně je líto, že paní poslankyni Vildumetzové dvoukomorový Parlament způsobuje šok. Já ji budu citovat. Způsobuje jí šok, že ten zákon ještě není schválen. Já jsem byl dnes na senátních výborech tak, jak je vedení Senátu určilo. Určilo je na tento týden. Zítra jdu na plénum Senátu to projednávat. Skutečně nerozumím tomu, v čem ten šok je způsoben a čím. Je mi líto, že vám našimi návrhy připravujeme šok.
Senátu to zítra vzkážu, že místopředsedkyni dolní komory jsme vystavili nekomfortní situaci. Ale bylo to rozhodnutí Senátu a organizačního výboru Senátu, kdy ten zákon projedná. My jsme samozřejmě tu krizi zvládali i na základě starších usnesení, to znamená vyřízení žádosti do 30 dnů po celou dobu krize. Tak už to vydržíme o několik dnů déle. Zítra to Senát snad schválí, na výborech žádné výhrady nebyly. ***
