(16.50 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)

Vláda zvýšila příspěvek z 0,35 eur na 0,38, ze zhruba 8 na asi 9 korun na kilometr pro osoby, které dojíždějí do práce více než 21 kilometrů. Němci nezapomínají na své nízkopříjmové obyvatele. Těm uvolnili v přepočtu 3,17 miliardy korun na jednorázovou pomoc. Velice rozumným krokem se vydali Němci i v otázce veřejné dopravy. A zadlužení Německa? Mají zadlužení o dvě třetiny, tedy přibližně o 66 % vyšší.

Rakousko - naposledy dnes, plošně do roku 2026 vyplatí 28 miliard eur.

Roztočíme inflaci? To by ale platilo, pokud by byla inflace poptávková. Ale my už máme dávnou inflaci nákladovou a jen vláda to zřejmě nezaregistrovala. To znamená, že firmám, živnostníkům, ale i lidem stoupají vstupní náklady a nedokážou je pokrýt. Dochází k tomu, že logicky postupně zdražují všichni všechno.

Ráda bych uvedla fakta a zamysleme se nad jejich smysluplností. Na příspěvek 5 000 korun dosáhnou děti, které k 1. srpnu 2022 nedovrší 18 let věku. Tedy kdo dovrší 18 let věku dne 1. srpna 2022, už nárok na příspěvek nemá. Dovršením věku se totiž rozumí 18. narozeniny, protože první rok věku se dovrší dnem prvních narozenin. Na příspěvek dosáhnou rodiče s ročním příjmem do 1 milionu korun. Pro představu: v přepočtu to znamená 83 333 korun měsíčně. Rozhodující však není měsíční, ale roční příjem. Rozhodující jsou příjmy za loňský kalendářní rok. Další dvě skupiny budou muset o příspěvek požádat. Nedostanou ho automaticky. Jde o děti, které v červenci nemají nárok na výplatu přídavku na dítě za měsíc červen 2022 a současně k 1. srpnu 2022 nedovršily 18 let věku, děti narozené od 2. srpna 2022 do 31. prosince 2022. Žádosti se budou podávat elektronicky přes aplikaci ministerstva, případně prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy, CzechPOINTů. Cena aplikace 30 milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu bylo ke konci roku 2021 v Česku skoro 2 003 000 dětí do 18 let. Více než pětina, 22 % domácnosti s dětmi do 18 let, má zároveň vyšší než milionové příjmy, vyplývá ze statistických šetření a odhadů. Pokud tedy o příspěvek požádají rodiče 1 562 000 dětí, dosáhnou náklady státu přibližně 7,8 miliardy korun.

Na závěr: Všechno je to pomalé a na základě výše uvedeného to vždy bude pomalé a pro lidi zatěžující. Každý bude muset věnovat svůj čas tomu, aby zjistil, na co má nárok, jestli vůbec má nárok, jestli může žádat, kde a jak. Lidé mají reálné problémy a vláda místo rychlé reakce vytvoří soubor mnoha omezení a podmínek, které jsou složité a nečitelné. Nejdříve vláda 5000korunový příspěvek představila, pak jsme zjistili, že se pan ministr Jurečka spletl a že ten limit není 1 milion hrubého (čistého?), ale 1 milion čistého (hrubého?). Respektive nám to oznámil pan ministr financí Stanjura. Dnes tu máme teprve legislativní návrh. Takto vypadají slova v praxi: Kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá. Je to pomalé a nedostatečné, lidem je ale třeba pomoci i dlouhodobě. Nevím, proč vládě tak dlouho trvá zvýšení životního a existenčního minima. Bylo chybou, že bylo zvýšeno jen o 10 %. Už teď jsme téměř na 15% inflaci a vláda stále jen vysílá signály, že dojde k opětovnému navýšení. Kdyby vláda lépe vyhodnocovala všechny problémy dohromady napříč rezorty, zvedla by životní a existenční minimum rovnou o námi požadovaných 20 %.

Všechny rodiny s dětmi dnes potřebují pomoci, ale postup vlády je naprosto pomalý a složitý na pochopení. Všem se zvedají náklady na energie, dopravu, potraviny. Musíme si uvědomit, že se pohybujeme v oblasti základních potřeb. Ve výsledku se jedná o pomoc plošnou a ještě způsobí ohromnou administrativní náročnost. Jsou tam další nelogičnosti. Proč je tím stropem 18. rok? Mělo by to být navázáno na studentský věk 26 let. Co nezaopatření studenti? Například dva spolužáci z jedné lavice z maturitního ročníku. Jeden žije v úplné rodině s příjmem těsně pod hranicí tohoto limitu, a protože mu je ještě sedmnáct, tak na příspěvek nárok má. Druhému je čerstvě osmnáct, žije pouze s jedním z rodičů a ten má příjem 400 000 ročně. Ten na příspěvek nárok mít nebude. To přece, kolegyně, kolegové, nedává smysl.

Pane ministře, z pozice vaší funkce byste neměl udílet rady chytré horákyně o brigádách. Vyhodnotilo MPSV nabídku v jednotlivých krajích, obcích, zda je vůbec tato vaše rada realizovatelná v praxi? Je reálné, aby studenti 18 až 26 let měli aktuálně napříč Českou republikou práci? Chápete, že mladí lidé budou celý život už jen pracovat? Je to opravdu nezbytné, aby v posledních ročnících studia současně ještě pracovali? V posledních ročnících středních škol k tomu po covidové době s on-line výukou toho mají všichni dost a dohánějí nejen učivo, ale i například praxe. Na střední odborné škole je dnes praktická maturita, dále dva didaktické testy, dvě písemné práce a čtyři maturitní předměty. Myslíte, že toho studenti mají málo? Dnes díky devítileté základní školní docházce je věk maturujících běžně 19, 20, 21 let.

Již v roce 2019 ekonomové vyčíslili, že za výchovu a výživu od narození do 18 let věku zaplatí rodiče průměrně 1,6 milionu korun. S věkem náklady na výchovu potomka rapidně stoupají a na střední škole a na vysoké už jsou náklady spočítané v roce 2019 astronomické, podle ekonomů až 15 000 měsíčně.

Třešničkou na dortu je, komu bude příspěvek vyplácen, pokud je dítě ve střídavé péči. Standardně je vyplácení příspěvku střídáno po třech měsících. Tři měsíce dostává příspěvek matka a tři měsíce otec. A vaše výsledné řešení? To je katastrofa. Takže ještě více umocníte napětí v rodinách, které se samozřejmě logicky promítne zase na dětech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já budu velmi stručný, protože už kolem toho byla řečeno spousta. Jenom na úvod, protože jsme měli i v komisi pro rodinu svého času Daniela Prokopa, který nám tam říkal statisticky, že de facto 20 % lidí si nemůže dovolit mimořádný výdaj. v tuto chvíli ve výši 12 000 korun, a 5 % procent lidí si nemůže dovolit koupit maso. A že de facto tak strašně stoupají energie, nájmy, refinance hypoték, stočné a další poplatky na bydlení, že od listopadu stoupla průměrná cena bydlení o 1 500 korun měsíčně. Proto se i domnívám, že plošná nebo plošnější pomoc je mnohem lepší než to, co nám tady je představováno. Jinak samozřejmě můžu říct, že zvedneme ruku pro, protože jakákoliv pomoc je samozřejmě důležitá.

Proto bych chtěl představit tři z pěti pozměňovacích návrhů, které máme v tuto chvíli v systému. Další představí pan kolega Brabec, to bude ten náš nejplošnější, de facto pro všechny, a pak pan kolega Hendrych, který představí svůj kompromisní návrh, který je hlavně z důvodu věku a středoškoláků, a vysvětlí ho. Já bych v tuto chvíli chtěl představit tři pozměňovací návrhy. Je to jednoduché. My zvyšujeme věkový limit do 26 let, tak jak ho představila vláda, a to do konce roku. Také tedy, pokud to neprojde, tak budeme rádi, když podpoříte do 18 let do konce roku tady tuto jednorázovou dávku a poté máme kombinaci 26 let a do konce roku a to je ten třetí pozměňovací návrh. Více se určitě budu vyjadřovat možná, pokud tady dojde k nějaké diskusi ve faktických poznámkách. Děkuji moc za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP