Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie.

Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je povinnost adaptovat náš právní řád na nový předpis EU, a to nařízení o vstupu a dovozu kulturních statků. Jedná se o nařízení číslo 880 ze dne 17. dubna 2019, jehož cílem je ochrana celistvosti kulturního dědictví v zemích jeho původu. Nelegální obchodování s kulturními statky a s tím související drancování archeologických nalezišť představuje závažný problém umocněný tím, že v některých politicky méně stabilních státech Blízkého východu jsou tímto způsobem získávány značné finanční prostředky sloužící k financování terorismu. Dokud bude možné věnovat se nedovolenému, ale lukrativnímu obchodu s kulturními statky bez významných rizik pro jeho původce, budou nelegální vykopávky a nelegální drancování pokračovat i nadále, a proto nařízení o vstupu a dovozu kulturních statků zavádí komplexní systém pravidel upravujících dovoz těchto statků na území Evropské unie.

Předložený návrh zákona představuje zatím první část adaptace na zmíněné nařízení s implementační lhůtou stanovenou do 28. prosince 2020. Takže, kolegyně a kolegové, je zjevné, že i v tomto případě už jsme ve značném prodlení. Druhá část adaptace bude následovat nejpozději do června 2025 v souvislosti se vznikem připravovaného centralizovaného elektronického systému, který členským státům EU bude sloužit k výměně informací o dovozu kulturních statků ze třetích zemí.

Návrh zákona vymezuje Ministerstvo kultury a celní úřady jako příslušné orgány České republiky a upravuje jejich postup pro případ, že na území EU bude dovezen příslušný kulturní statek v rozporu s právními předpisy země původu a bude zachycen českým celním úřadem. Navrhovaný zákon dále upravuje pravidla od bezpečného uchování takového kulturního statku a jeho přezkoumání odbornou organizací Ministerstva kultury, typově Národní muzeum, Národní knihovna nebo Národní památkový ústav, až po rozhodnutí Ministerstva kultury o zabavení kulturního statku a jeho následné vrácení do země původu. Stanoveny jsou rovněž sankce za porušení nařízení, to jest za nelegální dovoz kulturního statku.

Schválením předloženého zákona splní Česká republika nejen své závazky vyplývající pro ni z práva EU, ale - a to bych chtěl zdůraznit - zapojí se po bok dalších států, mezinárodních organizací a jiných subjektů, jako je UNESCO, Europol, Interpol, Světová celní organizace, Mezinárodní rada muzeí, do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky, do úsilí o zachování světového kulturního dědictví a také zabránění financování terorismu. Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tento návrh samozřejmě propustila do druhého čtení. Dámy a pánové, chtěl bych vás požádat o jeho podporu, protože si myslím, že je to opravdu věc velice prospěšná, pro některé z vás, mohu dodat, že přímo bohulibá. Děkuji vám za pozornost a těším se na případnou rozpravu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Lubomír Brož. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, děkuji panu ministrovi Baxovi za úvodní slovo k tomuto vládnímu návrhu zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie. Úvodem bych chtěl říct, že se jedná o to, že návrh je předkládán z důvodu adaptace tuzemského právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků, a myslím, že to také bylo řečeno, implementační lhůta té části nařízení, ke které se tento zákon vztahuje, uplynula již 28. prosince 2020.

Nezbytnost přijetí navrhované právní normy vyplývá ze závazků České republiky daných jejím členstvím v Evropské unii a dále intenzivním zájmem na ochraně světového kulturního dědictví před nezákonným vývozem a trestnou činností. Návrh nového zákona je tedy primárně předkládán za účelem adaptace národní právní úpravy na nařízení, a pokud by k provedení nedošlo, nemohla by být adaptace tuzemského právního rámce uskutečněna. Současně také je nezbytné provázat právní úpravu, a to jak evropskou, tak vnitrostátní, v oblasti celnictví na právní úpravu tohoto nařízení. Česká právní úprava by nebyla plně kompatibilní s právní úpravou evropskou, což by znamenalo značné potíže pro orgány Celní správy České republiky při výkonu jejich působnosti v oblasti celnictví. Zároveň by došlo ke snížení míry právní jistoty dotčených subjektů, neboť národní úprava by nenavazovala na evropskou právní úpravu. Návrh tak stanoví příslušné orgány pro naplnění postupů v souladu s nařízením.

Co se týče samotné problematiky ochrany movitého kulturního dědictví, byla dosud v České republice posuzována zejména optikou takzvané zdrojové země, tedy byla akcentována ochrana národního, případně tedy evropského unijního kulturního dědictví. V poslední době je však stále patrnější, že tento dá se říci protekcionistický přístup již není adekvátní potřebám zachování celistvosti světového kulturního dědictví, o což nám zejména jde, a to zejména v zemích, jejichž možnosti ochrany vlastního kulturního dědictví jsou z řady nejrůznějších důvodů velmi omezeny - je to například neuspokojivá ekonomická situace, sociální, válečný konflikt a podobně. Toto má za cíl tedy narovnat nařízení, k čemuž je předložený tisk číslo 150, tedy vládní návrh zákona, adaptačním předpisem.

Je také důležité říct, že předložený návrh zákona představuje zatím jen částečnou implementaci nařízení a vztahuje se pouze ke kulturním statkům uvedeným v příloze A tohoto nařízení. To znamená, kulturní statky, na které se nařízení vztahuje, jsou v příloze nařízení rozděleny na části A, B, C a příloha A obsahuje například vzácné sbírky, vzorky zoologické, botanické, mineralogické, anatomické nebo paleontologické povahy, případně archeologické vykopávky, starožitnosti starší sto let.

Výše uvedené nařízení vymezuje pojem kulturní statek odlišným způsobem než dosud platné tuzemské a evropské právní předpisy, a to z důvodu snahy o diferenciaci chráněných předmětů, které jsou součástí kulturního dědictví zemí, které jsou mimo celní území Evropské unie. Účelem tohoto nařízení, potažmo navrhovaného implementačního zákona je zamezení obchodování s kulturními statky ze třetích zemí získanými drancováním a jejich využívání k financování terorismu či dalším nekalým praktikám - na to je také velmi důležité zde upozornit.

Návrh zákona v souladu s nařízením a v zájmu naplnění jeho účelu využívá převážně celních postupů. Na základě nařízení je na celní území Evropské unie zakázán vstup kulturních statků, které opustily území země, v níž byly objeveny v rozporu s právními předpisy konkrétní země. Členské státy jsou povinny přijmout opatření, která se uplatní, pokud bude tento zákaz porušen, proto návrh zákona stanovuje postup kompetentních orgánů České republiky, to znamená celních úřadů a Ministerstva kultury, který se uplatní, pokud by tato situace nastala, a to od zadržení toho potenciálního kulturního statku celním úřadem přes bezpečné uchování zadrženého předmětu příslušnou odbornou organizací - to je podle typu předmětu, může to být Národním muzeum, Národní knihovna a podobně - a rozhodnutí Ministerstva kultury o zabavení kulturního statku až po vrácení kulturního statku do země jeho původu.

Úplně na závěr bych řekl, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak jej vymezil čl. 112 Ústavy České republiky. Návrh zákona také respektuje obecné zásady ústavního práva a neporušuje princip rovnosti v právech ani princip zákazu retroaktivity. Jako garanční výbor byl navržen výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a požádám, aby vystoupila paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Hezké poledne, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Návrh zákona, který v tuto chvíli máme před sebou, vláda poprvé schválila před dvěma lety. Jedná se o návrh adaptačního předpisu, který přesně kopíruje rámec evropského práva. ***