(9.20 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
Podstatou je, že Ústavní soud trvá na tom, že musí být výslovné zakotvení požadavku předchozí žádosti o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech kategorií veřejných funkcionářů, tedy nikoliv pouze u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, jak je tomu dle současné právní úpravy. Zrušení předmětných ustanovení, která blíže konkretizovala rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení u jednotlivých kategorií veřejných funkcionářů, odůvodnil Ústavní soud nepřípustným zásahem do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který selhal v testu potřebnosti takového zásahu, tedy v rámci širšího testu proporcionality. Podle Ústavního soudu by měl přístup k údajům s oznámením být podmíněn žádostí o nahlížení do Centrálního registru oznámení u všech veřejných funkcionářů. Je nutno zmínit, že Ústavní soud s ohledem na vázanost petitem návrhu zrušil pouze ustanovení 14b odst. 1 písmeno a), b) a c), tedy ustanovení, která vymezují rozsah nahlížení do centrálního registru, a nikoli ustanovení § 13, odst. 3, které zakládá subjektivní právo nahlížet na oznámení evidovaná v Centrálním registru oznámení i bez předchozí žádosti, které napadeno nebylo. Ale z argumentace Ústavního soudu přitom je zjevné, že tento shledal protiústavní právě ten § 13 odst. 3.
Proto se v návaznosti na tuto změnu navrhuje podrobněji upravit pravidla pro identifikaci, autentizaci žadatele o nahlížení, a to s ohledem na potřebu předcházet neoprávněnému nakládání s údaji získanými z oznámení veřejných funkcionářů, a dále potřebu předcházet žádostem sledujícím šikanózní cíle. V návaznosti na tuto změnu se navrhuje podrobněji upravit také pravidla pro identifikaci žadatele o nahlížení. Rozsah zveřejňovaných údajů zůstává v návrhu zachován. Sekundárně a nesouvisle novela odstraňuje dosavadní legislativní nedůslednost, když vyjímá z kategorie veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 písmeno b) člena statutárního orgánu, člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu. Ačkoli tato interpretace už vyplývá z historického výkladu zákona o střetu zájmů, novela tuto otázku staví najisto.
Poslední výraznou změnou je, že přichází se zúžením osobní působnosti zákona, když z jeho dosahu vyjímá místostarosty obcí, vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu, to znamená jedničkových obcí, a členy rady těchto obcí, a obcí s pověřeným obecním úřadem, takzvaných dvojkových obcí. V obou případech nebyli tito funkcionáři pro výkon dlouhodobě uvolněni.
Ta novela je poměrně stručná, vejde se na dvě A4, přesto svým dosahem se nás všech dotýká a praktického fungování volených funkcionářů se dotýká.
Chtěl bych znovu zdůraznit, že sice předkladateli je 53 poslanců hnutí ANO, ale samotný text je dílem nějakých jednání předchozího volebního období, která probíhala ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, které dohlíželo na kvalitu toho legislativního tisku. Výraznou stopu zde zanechala současná paní místopředsedkyně Věra Kovářová, tenkrát z pozice starostů a místostarostů. Velký kus práce odvedl náš poslanec Sadovský. Já jim za to všem děkuji a jsem rád, že tento bod přišel na pořad, a budu ještě mnohem radši, když se nám podaří předvést veřejnosti, že se dokážeme shodnout a že dokážeme nalézt dohodu bez nějakých větších otřesů záplatovat zákon, ve kterém zůstala po rozhodnutí Ústavního nálezu díra, když to tak řeknu.
Stanovisko vlády je nesouhlasné, nicméně chtěl bych tady především zdůraznit, že nesouhlasné je proto, protože se v tom stanovisku uvádí, že ten návrh je z významné části stejný jako tisk 110, což je jiný poslanecký návrh, a to návrh poslanců Jakuba Michálka, Věry Kovářové, Marka Výborného, Marka Bendy a Jana Jakoba. Ano, to gros, reakce na ten nález Ústavního soudu, je stejná. Toto je minimalistická verze, abychom napravili to, co v současné době vlastně je nedostatkem té právní normy, nepouštíme se do dalších témat. Samozřejmě vláda ještě namítá, že určité pochybnosti může vzbuzovat právě rozsah nebo to omezení, kdy se vypouští z působnosti zákona někteří místostarostové a radní na základě toho, v jakém rozsahu obecní úřad dané obce vykonává přenesenou působnost. Tady bych ale chtěl zdůraznit, že tohle právě je předmětem toho kompromisu a dohody mezi koalicí a opozicí z minulého volebního období. Rozhodně se nejedná o nic protiústavního nebo nezákonného a je to výsledkem nějaké širší shody. Ta shoda pro mě osobně má velkou hodnotu a cenu, a proto doufám, že s tímto návrhem Sněmovna vysloví svůj souhlas, a zejména že tento zákon bude projednán v režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny tak, jak navrhují předkladatelé, a že se tak vlastně podaří to, co jsme nezvládli na konci minulého volebního období. Všem vám děkuji za pozornost a za podporu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu navrhovateli a nyní poprosím, aby se slova ujala paní zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Lucie Potůčková. Prosím.
Poslankyně Lucie Potůčková: Vážená předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové. Organizační výbor mi svěřil zpravodajování tohoto velmi důležitého tisku číslo 192, a přestože mnohé již bylo zástupcem navrhovatelů řečeno, jelikož se jedná o mé první zpravodajování, tak to jen velmi stručně shrnu, abych si to také trochu užila.
Jedná se o tisk číslo 110, a tedy o novelu zákona o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. Již bylo řečeno, že reflektuje zejména nález Ústavního soudu 38 z roku 2017, který měl už odložitelnou vykonavatelnost 31. 12. 2020, a tedy jsme již 17 měsíců v právním vakuu, nemáme žádný. Byla zrušena důležitá ustanovení, která umožňovala v podstatě přístup do Centrálního registru oznámení. Nyní tento přístup do Centrálního registru není umožněn vůbec, a to je samozřejmě situace, která není v pořádku a se kterou něco musíme udělat.
Tisk vám byl rozeslán 6. 4. 2022. Vláda k tomuto tisku vyjádřila nesouhlasné stanovisko, ale jak již bylo řečeno, je to zejména z důvodu, že zároveň s tímto tiskem byl Sněmovně předložen k projednání tisk číslo 110, rovněž poslanecký návrh, a tyto dva tisky jsou v mnohém paralelní, pouze ten tisk číslo 110 je rozšiřující. Nicméně přestože stanovisko vlády je nesouhlasné, proběhla širší politická dohoda a já jsem velmi ráda, že je to právě tento zpravodajovaný tisk, je to jakýsi signál vyslaný k veřejnosti, že jsme schopni se dohodnout.
A já tedy tímto prosím Sněmovnu, aby tento návrh schválila již v prvním čtení, tedy ve zrychleném procesu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu tak, jak to navrhuje zástupce navrhovatele. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní zpravodajce a nyní otevírám obecnou rozpravu, kde máme přihlášena dvě přednostní práva a poté řádnou přihlášku. Jako první je s přednostním právem přihlášena paní místopředsedkyně Věra Kovářová, poté pan předseda Jakub Michálek. Prosím, paní místopředsedkyně, ujměte se slova.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo. Musím říci, že je to pro nás velký den, protože novela zákona o střetu zájmů, zdá se, by mohla být schválena v prvním čtení, ale zároveň musím připomenout trochu historii.
V březnu roku 2020 Ústavní soud zrušil některá ustanovení tohoto zákona a konstatoval, že musí být vyrovnané právo na informace a právo na soukromí. V podstatě - zjednodušeně řečeno - doporučil, aby nahlížení do Centrálního registru oznámení, tedy na majetková přiznání politiků, bylo na základě předchozí žádosti. Vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu dal Ústavní soud čas na nápravu do konce roku 2020. ***
