Myslím také na to, co se stane, když ta doba uplyne a ten člověk práci nezíská. Tady si musíme objektivně připustit, že část uprchlíků z různých, velmi objektivních důvodů práci nezíská. Ano, jsou mezi nimi zdravotníci a já se opravdu, opravdu snažím, aby všichni mohli v našem zdravotním systému pracovat, ale ono to není zas tak úplně jednoduché, protože systém vzdělávání na Ukrajině je jiný než v České republice. Můžou mezi nimi být právničky, mohou být mezi nimi jiné vázané profese, kde omezení je z různých důvodů limitováno. Tak co se pak stane? No, rád bych uklidnil neziskové organizace - nestane se nic. Ten člověk přijde na úřad práce a stane se standardním člověkem, který nemůže sehnat práci, nemůže být zaměstnán, bude dál státním pojištěncem, pouze v jiném režimu, ne v tomto režimu, který definuje lex Ukrajina. Je potřeba pouze dát dostatečně dlouhé období. A teď máme 31. května, pokud se nepletu, jestli má květen 31 dnů, a moje hodinky to ukazují dobře. To znamená, já bych rád, aby tady byly dva, tři měsíce doby, kdy budou mít prostor naši přátelé, maminky, které se starají o děti, kterým umřel bratr, kterým umřel manžel, které jsou v zoufalé situaci. Já jsem nikdy nežil - a jsem za to velmi vděčný - v zemi, na kterou by zaútočil nějaký blázen a vraždil tam, znásilňoval tam, ale moje babička a moje maminka v takové zemi žila. Jmenovala se Československo a zaútočil na ni jiný blázen, jmenoval se Adolf Hitler. A já bych nerad, abychom je vystavovali dalším stresům. Proto bych rád, aby to přechodné období trvalo řekněme dva, tři měsíce. Rozumím tomu, že to období bude v době prázdnin, rozumím tomu, že budu chtít o prázdninách po pracovních úřadech - ale já se domnívám, že to snad můžeme chtít, protože to období by bylo dostatečně dlouhé, aby, pokud si nenajdou tu práci, se s tím vyrovnali a stali se z nich standardní státní pojištěnci.

V žádném případě jako ministr zdravotnictví nepřipustím - a budu o to prosit jak opozici, tak koalici, aby mě vždycky v tomto směru podporovala - aby došlo ke zhoršení péče pro české občany a pro kohokoli, kdo žije na území České republiky. Vždycky mně půjde, už jenom kvůli tomu, že jsem lékař, o to, aby se kvalita péče zlepšovala a aby se, pokud to půjde jenom trošičku, zvyšovala dostupnost péče v některých oborech, jako je pediatrie, praktičtí lékaři. Je to složité v případě stomatologie a řešení hledáme. A já jsem si naprosto jistý, že všichni moji kolegové, jak z opozice, ať už je to profesorka Adámková, profesor Špičák, pan doktor Brázdil a další, ať už je to z koalice, moji kolegové jako Vít Kaňkovský, já se omlouvám, že vás neoslovuji, ale jste kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího, tak všichni tito, že jim o to jde taky. Protože to, o co nám jde, to, na co jsme přísahali, když jsme promovali, byla Hippokratova přísaha a přísahali jsme na to, že budeme vždycky pracovat ku prospěchu našich pacientů. Takže ano, dovedu si představit nějaké rozumné zkrácení, a pokud takový návrh padne, jsem připraven ho podpořit, je mně jedno, jestli padne od opozice nebo koalice, ale prosím, mysleme na to, že tam musí být dostatečný prostor. A znovu upozorňuji všechny ty, kteří se bojí a bojí se právem o ty maminky s jejich dětmi - nebojte se! Zdravotní péči budou mít poskytnutou, bude dostatečné přechodné období a budou vždycky ochráněny českým státem a české zdravotnictví jim vyjde vstříc.

Samozřejmě, že ty statistiky, a tady si dovolím reagovat na tu poznámku, prostřednictvím pana předsedajícího, pana poslance Brázdila - ty statistiky se mění. Ono je potřeba si říct, kdo je to praktický lékař, kdo je to pediatr, kdo v té kategorii je. Já bych chtěl velmi poděkovat doktoru Šonkovi, předsedovi asociace praktických lékařů pro dospělé, a myslím si, že vznik pediatrických UA POINTů je dobrým krokem, jak tu situaci řešit. Jsem nesmírně rád, že se podařilo dát dohromady všechny tři pediatrické společnosti nebo všechny tři stakeholdery těchto pediatrických společností a je potřeba jim za to poděkovat, protože co jsem já? Oni jsou ti, kteří navrhují řešení. Navrhli řešení a my teď vrhneme všechny naše peníze do vzdělávacích programů praktických lékařů a pediatrů tak, abychom jich co nejvíce vychovali nejenom v letošním roce, ale v následujících letech, ta situace se bude postupně zlepšovat.

Problém je stomatologie a tady, a já se to nebojím říct, děkuji panu senátorovi z Moravskoslezského kraje a je to senátor za hnutí ANO, děkuji panu poslanci Vondrákovi, který se té akce zúčastní, za svolání něčeho na Ministerstvu zdravotnictví, kde jsme pozvali předsedu stomatologické komory, prezidenta, tedy současného i minulého, pozvali jsme tam senátory a poslance z kraje, respektive pana hejtmana, pozvali jsme tam pojišťovny a další a já se chci bavit o tom, jak vyřešíme stomatologii. Ono to souvisí zase s ukrajinskými uprchlíky. Pokud bude dostupná stomatologická péče pro ukrajinské uprchlíky, jsem si stoprocentně jistý, že bude dostupná i pro české občany.

Tedy, troufnu si shrnout: Ano, ne všechna ta čísla jsou úplně přesná, protože se v čase vyvíjí a mění se, a za to se omlouvám, ale to je logické, protože každý den se ta čísla mění. Bezesporu je možné zkrátit tu 180denní lhůtu a tady čekám na nějaký návrh, který bych byl schopen podpořit. Je bezesporu možné a jisté, že musíme poskytnout maximální péči jak uprchlíkům, tak českým občanům a nemůžeme mezi nimi dělat rozdíly. Nemůžeme zhoršit dostupnost péče pro české děti, pro české maminky, naopak. A je naprosto jisté, že i když proběhne nějaké to časové údobí, ať už to bude 180 dnů, nebo nějaké jiné, tak okamžitě se z nich stávají cestou úřadů práce zase státní pojištěnci. Tedy je nulová, nulová pravděpodobnost, že by jakýkoliv ukrajinský uprchlík, ať už je to maminka, ať už je to dítě, ať už je to kdokoliv, neměl v České republice zdravotní péči tak, jako ji má jakýkoliv jiný státní pojištěnec.

Jsem velmi rád, že ta debata je konstruktivní, jsem velmi rád, že ta debata je rozumná, a jsem velmi otevřený podpořit jakýkoli rozumný pozměňovací návrh. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy, pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já to maximálně zkrátím. Chtěl jsem tady hovořit o konstruktivní realistické opozici a o tom, jak to vnímáme my, ale já to zkrátím pouze na dva body.

První bod se týká Prahy a té relokace. Já jsem se chtěl (zeptat) pana ministra vnitra a nechtěl jsem k tomu využívat faktické, protože bych nereagoval na nikoho před sebou, ale chtěl jsem se zeptat ve svém příspěvku, jak je tedy relokace tou pozitivní motivací, jak jsme se na tom shodli všichni, jak jsem pochopil z monitoringu tisku, jak je to myšleno, protože skutečně Praha je pod obrovským tlakem. V této chvíli to možná není tak vidět u ubytovávání kromě třeba Hlavního nádraží a podobně, a tam se to nějakým způsobem řeší, ale od září to může být znatelně vidět ve školské oblasti, ve zdravotní péči a podobně, kde druhotně ty kapacity v Praze nebudou. Já to tady říkám úplně bez ohledu na to, jestli jsem tady opoziční poslanec a opoziční zastupitel v Praze, nebo nikoli. To znamená, jakým způsobem je myšlená skutečně v praxi ta relokace neboli ta pozitivní motivace.

Druhý bod - a maximálně to zkracuji, abychom už šli k závěru - druhý bod - bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který už tady představil můj kolega Ryba, číslo 838, což je vlastně odpověď na ten, já bych to nazval princip kolektivní viny, abychom byli schopni řešit individuální případy některých, právě třeba ruských občanů. Na mě - určitě i na vás, protože jsem viděl, že jste tam byli v kopii - se obrátil třeba občan Ivan Rulík a to jsou skutečně nějaké osobní záležitosti, které prostě by bylo individuální záležitosti, které by bylo opravdu dobré řešit na individuální bázi a netrestat úplně všechny. Takže by bylo dobré, aby vláda měla nějakou možnost, jak to navrhujeme v pozměňovacím návrhu - třeba budete mít nějakou jinou variantu, tak sem s ní, aby tady nebyl princip kolektivní viny, abychom zohlednili individuální osudy lidí, kteří se sem třeba chtějí dostat, a prostě nemají teď šanci prodloužit vízum a nespadají do žádné kategorie.

Takže tolik dvě poznámky, to znamená relokace v Praze a pozměňovací návrh 838. Děkuji. ***