(17.00 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Vidím, že s faktickou se již nikdo další nehlásí, tak můžeme jít na dalšího řádně přihlášeného do rozpravy, jsme stále v obecné rozpravě. Prosím pana poslance Kotena. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře nebo ministři, já z té debaty tady mám někdy trochu pocit, že v podstatě vláda České republiky do jisté míry supluje sociální systém Ukrajiny, supluje vládu Ukrajiny, a já tady k tomu budu mít několik poznámek. Myslím si tedy, že vláda České republiky by se především měla starat o to, aby občané České republiky měli energie za dostupné ceny a sociální zabezpečení, aby tedy v první řadě měli občané České republiky.
Nám bylo řečeno dnes na výboru pro bezpečnost, že je v podstatě 44 000 ukrajinských příchozích, že se nějakým způsobem integrovalo, zapojilo do pracovního procesu, nicméně víme všichni, že tady byla spousta ukrajinských pracovníků už z dob minulých, kteří měli klasické, řádné pracovní povolení, dejme tomu na tři měsíce, a v podstatě vždy ve chvíli, kdy jim skončilo - a do té doby tady platili sociální a zdravotní pojištění v České republice - a ve chvíli, kdy tedy jim skončilo, celkem plynule přešli do režimu strpění. Co to znamená? Znamená to tedy to, že z těch, kteří zde platili sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, se stali státní pojištěnci, takže v současné době to za ně platí stát.
Já bych byl rád, kdyby Ministerstvo vnitra bylo schopné nějakým způsobem kvantifikovat ten počet, kterých se to týká, protože předpokládám, že cizinecká policie má databázi těchto lidí, kteří měli pracovní povolení, a samozřejmě je jasné, že v případě, že tomu samému člověku skončilo pracovní povolení a přešel do režimu strpění, tak podle mého soudu je to celkem zjistitelné a dohledatelné.
Dále pan ministr říkal, že zítra jede na jednání do Bruselu a že mu byla přislíbena mezinárodní databáze, tedy přístup do mezinárodní databáze lidí, kteří pobírají sociální dávky a jsou z Ukrajiny. Já bych to velmi, velmi přivítal, toto propojení, protože potom by se nestávala sociální turistika tak, jak je nám to tady předkládáno v různých médiích a podobně, že lidé, kteří přicházejí, si mohou požádat například v Polsku, na Slovensku, v České republice a posléze i v Německu, protože všichni cítíme, že je tady jistá duplicita, a myslím si, že toto není účelem, abychom platili jako třetí země nebo čtvrtá země pravidelné poplatky a ještě zdravotní pojištění za státní pojištěnce v České republice.
To, co tady říkal pan poslanec Milan Brázdil, vaším prostřednictvím, samozřejmě je to na úvahu, už tato verze to zkracuje na 180 dní z 360 dní, což je samozřejmě dobře, ale myslím si, že bychom mohli podpořit i těch 90 dní, protože tři měsíce jsou poměrně dlouhá doba, a vzhledem k tomu, že spousta těch lidí, kteří sem přijeli, přijeli po vlastní ose, i ze značek vozů, kterými přijeli, zejména tady v Praze, protože jsem zde viděl géčkového mercedesa, Audi Q7 a podobně, si myslím, že by se mohli zapojit do pracovního procesu, ale jak tady říkala paní kolegyně před chviličkou, v Německu to probíhá tak, že v případě, že někdo přijede autem nad 7 500 eur hodnoty, německý stát se k tomu staví, k těm dávkám, velice zdrženlivě, doporučí jim, aby to vozidlo prodali, a poté aby teprve žádali, až spotřebují ty prostředky, o dávky v Německu. Takže já si myslím, že ten systém máme nastaven velmi, velmi štědře, a i z toho důvodu pak dochází k organizování nějakých zájezdů ze Zakarpatské Ukrajiny a potom tady máme problémy na hlavním nádraží v Praze a posléze potom s relokací těchto lidí z hlavního nádraží do různých městských částí v Praze, kde to je bohužel mnohdy bez souhlasu těch městských částí.
Já si myslím, že ještě tady nebylo řečeno, jak se staví česká vláda k branné povinnosti na Ukrajině, protože tady zůstala spousta bojeschopných mužů, a zajímalo by mě tedy, zda Česká republika nějakým způsobem aktivně brání - nebo aktivně podporuje - to, aby ti lidé nešli bránit Ukrajinu, protože samozřejmě probíhá tam ozbrojený konflikt, a mě by zajímalo, protože jsem někde zachytil nějaké prohlášení prezidenta Zelenského, že snad přijdou o občanství Ukrajiny v případě, že nebudou bojovat v konfliktu ukrajinsko-ruském, že přijdou o občanství. A co s nimi tedy bude? Budou potom občany České republiky, nebo budou občané bez občanství, nebo to dopadne jako ve filmu Terminál, kde Tom Hanks byl uvězněn na letišti a nemohl ani tam, ani pryč? To by mě zajímalo.
To jsou, myslím si, celkem relevantní otázky a já ani nevím, jestli těm mužům, kteří nepůjdou bojovat a dostali povolávací rozkaz - ukrajinským - jestli hrozí nějaké tresty potom na území Ukrajiny. Takže myslím si, že to je jenom... není to žádná invektiva, ale chtěl bych skutečně legitimně vědět, je to legitimní otázka, co tedy s nimi potom bude? A speciálně mě zajímá, kolik z těch 64 000 lidí, kteří se zapojili do pracovního procesu, kolik jich zde již bylo před začátkem toho konfliktu na Ukrajině? To by bylo všechno, moc děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne, budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se ve svém příspěvku věnoval § 1 zákona, který dnes projednáváme, který se týká nepřijatelnosti žádosti oprávnění k pobytu pro občany Ruské federace a občany Běloruska. Pan ministr je tady za mnou, my jsme se toho trošičku dotkli - ne, to vám nevyčítám i neříkám, že jsme to již trošičku rozebírali - i na výrobu pro bezpečnost. A já vím, že hranice, že to trošku zavání takovou tou kolektivní vinou, a bavili jsme se o tom, jestli to je jakési uznání kolektivní viny a trestání za to, nebo není, protože ta hranice je hrozně tenká. A já teď nechci rozebírat to, jestli to je, nebo není, nicméně problém je v tom...
Nebo ještě začnu pochvalou možná - oceňuji snahu vlády, protože § 1, který hovoří o tom, že nebudeme přijímat žádosti o oprávnění k pobytu od občanů Ruské federace a Bělorusko, má i odst. 2, který dává vládě možnost udělat nařízení vlády, kde stanoví výjimky z tohoto zákazu. A já oceňuji to, že vláda v připravovaném nařízení, které jsem měl k dispozici, rozšířila ty možnosti a okruh lidí, kteří to oprávnění nebo výjimku můžou dostat, je větší. Přesto existuje skupina lidí v rámci tohoto zákona, která na tuto výjimku nedosáhne, a já musím říci, že mě velice oslovilo několik mailů, které jsem dostal - některé jste určitě dostali i vy, protože tam byly adresy na všechny poslance - které nás opravdu úpěnlivě žádaly o to, aby mohli spolu žít. Řeknu jen jeden příklad: je to občan České republiky, který tady žil x let s přítelkyní, přítelkyni docházelo oprávnění k pobytu, musela se vrátit do Ruska, a bohužel mezitím vyšel zákaz, už se nedostala zpátky a nemá možnost tu se svým přítelem žít a pobývat dál. A ono, když se vžijete do jejich role, že spolu x let žili, že se mají rádi, a najednou k sobě nemůžou, nemůžou k sobě měsíce a možná k sobě nebudou moci roky, je opravdu z lidského hlediska velice, velice špatná situace.
Já bych chtěl požádat o to a poprosit vás, abyste podpořili můj pozměňovací návrh, můj a pana poslance Patrika Nachera, pozměňovací návrh, který apeluje nebo spíše dokresluje možnost vlády v nařízení vlády vyřešit i další případy, i jiné, než tam dneska jsou, než jsou v tom připravovaném návrhu, tak, abychom i těmto lidem dokázali pomoci. On totiž ten trest nedopadá jen na ty občany Ruské federace a občany Běloruska, ale dopadá i na naše občany, kteří bohužel v tomto případě ty ruské a běloruské mají rádi. ***
