(20.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem, první je paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová a po ní je pan ministr Síkela. (Hlas mimo mikrofon.) V tom případě paní místopředsedkyně vás pouští, pane ministře, a můžete vystoupit jako první. Prosím, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkladatel mě informoval, že tady vznikly nějaké dotazy zejména k nutnosti nouzového stavu k nákupům plynu. Já se chci omluvit, že jsem na ně nemohl reagovat bezprostředně, zúčastnil jsem se schůzky s velvyslanci, kde jsem měla některá důležitá jednání s velvyslanci některých zemí, se kterými teď jednáme o záležitostech, které by měly zvýšit energetickou bezpečnost naší země, a následně jsem se účastnil jednání s generální tajemnicí Evropské komise paní Ilze Juhansone, se kterou jsme projednávali možnosti financování chybějící infrastruktury v oblasti energetiky ze strany Evropské unie.
Pokud se jedná o nákupy plynu a jejich souvislost s nouzovým stavem, chci zmínit několik věcí. Ta první věc je, že my jsme věděli, a Evropská komise to avizovala, že se připraví opatření na úrovni Evropské unie, které bylo představeno včera, ze kterého bude vyplývat povinnost naplnit zásobníky na území Evropské unie k 1. listopadu tohoto roku na 80 %, protože jsme věděli, že v okamžiku, kdy toto opatření vstoupí platnost a kdy začnou státy souběžně zásobníky plnit, bude to mít cenotvorný dopad, povede to, jak to tak už na komoditních trzích bývá, pravděpodobně k tomu, že ceny půjdou nahoru, tak jsme vyzvali a verbálně přislíbili některá opatření obchodníkům na území České republiky, kteří nejprve po ukončení topné sezóny začali zásobníky částečně plnit z vlastní iniciativy.
Zároveň jsem vydal 28. dubna 2022 krizové opatření podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, opatření, na základě kterého v souvislosti - a teď si to musím najít, abych to citoval přesně (listuje v materiálech) - s krizovou situací, za kterou se například považuje narušení kritické infrastruktury, vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu, jsem na základě tohoto opatření zavedl systém plnění zásobníků, kdy, abychom co nejvíce ušetřili, vypisujeme aukce, kdy na základě těchto aukcí nabízíme obchodníkům kompenzaci mezi případným rozdílem mezi letní cenou, tedy spotovou cenou, a cenou futures, nebo chcete-li forwardovou cenou, na příští topnou sezónu, a zároveň jim kompenzujeme to, že nemohou s těmito zásobami svobodně nakládat.
Na základě tohoto opatření se nám daří plnit zásobníky v současné době nejrychlejším tempem v Evropské unii... nebo takto - na hlavu plní rychleji ještě Rakousko a Nizozemsko, protože oni mají větší průchodnost a větší kapacitu plnění, nicméně plníme zásobníky zhruba v objemu 25 až 30 milionů kubíků denně a k dnešnímu dni máme zásobníky plné na úrovni přes 40 %, v celkovém objemu je to 1 386 000 000 to bylo ráno, takže já předpokládám, že zítra překročíme 1 400 000 000 kubíků. A je pravda to, že moje krizové opatření, které jsem zavedl 28. dubna, je platné v době takzvaných krizových situací, předpoklad pro vydání tohoto krizového opatření podle § 12a krizového zákona je splněn právě proto, že máme vyhlášen nouzový stav.
Pokud se jedná o otázky typu: proč nemáme přímou smlouvu - jestli jsem to pochopil, tu otázku pana poslance Kotena, prostřednictvím pana předsedajícího - s Ruskou federací. Nevím, jestli to tak bylo myšleno. Já mohu říci, že jsem v tuto chvíli rád, že nemáme přímou smlouvu s Ruskou federací, spíše bych se zeptal, jestli tato otázka byla položena i minulé vládě nebo minulým vládám. Ale mě by spíše zajímalo, proč nepokračuje smlouva o dodávkách plynu z Norska, ze kterého k nám proudilo až do roku 2017 25 % celkové spotřeby, anebo proč nemáme jiné smlouvy a jinou vybudovanou infrastrukturu, když jsme věděli, že v roce 2014, jestli se nemýlím, vtrhla ruská vojska na Krym, a když už na začátku zimy, nebo vlastně v zimě minulého roku stála ruská vojska na hranicích s Běloruskem pod záminkou jakéhosi cvičení a kdy jsme měli informace od tajných služeb, že Ruská federace připravuje vojenskou agresi proti Ukrajině.
Takže potvrzuji to, že mi nouzový stav umožnil vydání krizového opatření a díky němu plníme zásobníky ve prospěch energetické bezpečnosti občanů České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. A nyní vystoupí s přednostním právem paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já už jsem dneska dvakrát vystupovala, takže já bych chtěla poděkovat určitě panu ministrovi vnitra za veškeré reakce na naše dotazy. Myslím si, že to bylo konstruktivní. Jsem také ráda a vím, že děkuje starostům a hejtmanům, policistům, hasičům. Určitě bych ho chtěla vyzvat k tomu, že to, že se mu podařilo na vládě schválit částku 100 milionů korun pro hasiče a policisty, tak mu musí být jasné a ví to, že ta částka je nedostatečná na zafinancování těch přesčasových hodin, protože pokud bychom to vypočítali, tak v tuhle chvíli to vychází na jednoho policistu a hasiče v průměru 2 600 korun. Já jsem přesvědčena o tom, že pokud bychom chtěli zaplatit a měli bychom zaplatit hasičům a policistům všechny ty přesčasy, tak bude potřeba podle mého názoru částka třicetinásobně vyšší.
Několikrát jsem také pana ministra vnitra vyzývala ohledně odměňování právě starostů a hejtmanů, oni si můžou podle zákona o obcích, o krajích na zastupitelstvu navrhnout dvě odměny, ale jsem přesvědčena o tom, že byť ještě v letošním roce jsou komunální volby, tak to žádný z nich neudělá, protože by - v uvozovkách - mohl nahrát opozičním zastupitelům. Proto stále vyzývám, aby se našla cesta v rámci odměňování, která by nešla přes zastupitelstva a která by šla k těm starostům a hejtmanům napřímo prostřednictvím toho daného nařízení ohledně odměňování zastupitelů. ***
