Tady zazněla samozřejmě ta vznešená slova o tom, že je potřeba ty uprchlíky umísťovat tam, kde jsou ty vzdělávací kapacity, ty školky, předškolní zařízení, kde ty školy vezmou děti těchto uprchlíků. Cha! Jako my doteď nejsme vůbec schopni například umístit - a já jsem byl toho svědkem, protože já jsem s takovým středoškolákem jezdil - od září toho kluka do prváku na průmyslovku. Prostě nejsme. Protože ředitelé tady tyto lidi jednoduše odmítají, protože nemluví česky, a nevěří, že se během prázdnin tu češtinu naučí, protože jednoduše nemají na to volné kapacity, protože samozřejmě že čeští studenti a ti, kteří končí základní školu, tak mají přednost, takže možná se to bude dělat v průběhu další vlny, poté co třeba někteří z těch základních škol odpadnou, ale v tu chvíli tam nemůžete přece ty lidi vozit, to znamená, že přistavíte autobus, pravděpodobně podle úst paní Černochové také zadarmo, také ne přes výběrové řízení nula - to je nula, jo? (Ministryně reaguje mimo mikrofon.) Jaképak nesmysly? Já vás prosím, paní Černochová, abyste na mě nemluvila v tuto chvíli. A poprosím pana předsedu Bartošku, aby paní ministryni trošičku umravnil.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já nebudu nikoho umravňovat, já si pořádek zjednám sám. Každopádně v průběhu vaší řeči na vás reagovalo více lidí - (Poslanec Juchelka: Tak vás prosím, abyste si ho zjednal!) - a zatím jste nereagoval. Dobře. Já tedy zpřísním svůj postup. Prosím, pokračujte.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji. Já už se ale blížím k úplnému závěru. Jednoduše, nestojí to velkou nulu, výběrová řízení se skutečně nedělají na ministerstvech, protože v nouzovém stavu se prostě nedělají. Nouzový stav potřebujeme proto, abychom doplnili zásobníky plynu, což tady potvrdil už za pana ministra Síkelu pan ministr Stanjura, něco to stálo, to už víme, zhruba asi 3 miliardy korun.

A já moc prosím v závěru této své řeči tuto vládu, aby nehazardovala s čísly, aby říkala pravdu, tak jak je, aby vždy řekla, že když neví, tak prostě neví, a tím snižovala ten napnelismus ve společnosti, který v tuto chvíli tak strašně všichni cítíme, a všichni nám píšou. Takže moc prosím, říkejte pravdu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se hlásí paní ministryně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych doporučila panu poslanci Juchelkovi, aby si přehrál to, co jsem tady říkala. Já jsem nereagovala vůbec na nějaké nákupy a stanová městečka, jak tady celou dobu se mylně domníval, já jsem reagovala na kolegu z SPD, který řekl, že nouzový stav máme proto, abychom za nouzového stavu zneužívali zákon o veřejných zakázkách a dělali zakázky bez výběrových řízení. To tady zaznělo a já jsem na to reagovala tak, že na resortu Ministerstva obrany nic takového nečiníme, že zakázky jsou nula zneužité v nouzovém stavu, že vypisujeme standardním způsobem výběrová řízení. Stejně tak jsem tady komentovala další resorty, které předtím komentoval pan ministr vnitra Rakušan.

Takže pane poslanče Juchelko, přehrajte si to, a pokud prostě jste chlap, tak se mi omluvíte.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan zpravodaj Robert Králíček. Prosím.

Poslanec Robert Králíček: Já mám vždycky smůlu, že vystupuji buď po panu Nacherovi, nebo po panu Juchelkovi. A to je fakt těžký. To je fakt těžký se vůbec prosadit. A jenom bych chtěl říct, že se cítím také diskriminován. Cítím se diskriminován, že nemám přednostní právo, a cítím se diskriminován, že vždycky vystupuji po Nacherovi s Juchelkou. Já jsem chtěl tu atmosféru trochu uklidnit.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom, pane zpravodaji, abych vás ubezpečil, v souladu s jednacím řádem vy můžete v průběhu rozpravy vystoupit kdykoliv.

Poslanec Robert Králíček: Já vím, já jsem si teď trochu naběhl, ale zase díky panu Nacherovi, ano. Já jsem chtěl trochu uklidnit tu rozjitřenou atmosféru.

Já bych na začátek svého krátkého vystoupení chtěl jenom reagovat na pana ministra Jurečku a na pana ministra Stanjuru. Několikrát zde zaznělo, že bychom vlastně měli podpořit nouzový stav, protože tím podpoříme nákup plynu do zásobníků, a vlastně máme chtít a musíme chtít, aby naši občané měli plyn. To je určitě bez debat, ale v tomto kontextu bych se obou ministrů zeptal, jestli neměli stejný pocit, když jsme žádali my o prodloužení nouzového stavu třeba z důvodu přeplněných nemocnic, z důvodu toho, že nemocniční personál padal na ústa, z důvodu toho, že jsme chtěli povolat armádu a mediky, aby se mohli starat o nemocné a neumírali lidé. Tak jestli z tohoto kontextu oni také necítili tu zodpovědnost a nehlasovali pro ten nouzový stav. A oni nehlasovali. Nikdy nehlasovali pro nouzový stav, kdežto teď bych řekl, že i část klubu ANO je ochotna ten nouzový stav podpořit.

Nicméně já jsem chtěl hlavně mluvit o tom, že tu od začátku zaznělo poměrně hodně kritiky na Ministerstvo vnitra, na registraci uprchlíků, na fungování, na ta čísla. A já tomu rozumím, nicméně mi tam trochu chybělo využití digitalizace, využití nástrojů digitalizace k tomu, abychom lépe ty věci prováděli. Já jsem si mezitím dočetl na veřejně dostupných portálech kritiku na malé využití digitalizace, že třeba chybí jednotný portál, něco jakoby na bázi třeba covid portálu, kde by uprchlíci našli souhrnné informace a mohli využít některé nástroje eGovernmentu, komunikaci s úřady a tak dále. Chybí různé databáze, chybí centrální informace o ubytovacích kapacitách a dalších věcech.

Vím, že některé se připravují. Ale na druhou stranu, když vezmu, že teď dva dny jsme strávili v Hradci Králové na konferenci ISSS, kde na úvodním pódiu byli jenom vládní zastupitelé a ve většině kolegové Piráti, kteří jsou zodpovědní za digitalizaci, a my jsme poslouchali, jak chtějí vlastně transformovat tu digitalizaci, poslouchali jsme o tom, jak se v minulém volebním období nic neudělalo, že oni jediní přišli se zákonem o právu občana na digitální službu, že oni jediní vlastně prosazovali digitalizaci, no tak se ptám, co za těch 88 dní udělali v rámci té digitalizace? Jestli by nebylo lepší než překopávat Ministerstvo vnitra, než překopávat státní podniky, než na Úřadu vlády zřizovat nová místa se věnovat spíše tomu, jak ty nástroje mohou pomoci právě v té uprchlické krizi, abychom lépe tu krizi řídili, abychom lépe sdíleli data, aby pan ministr měl práci daleko jednodušší, než má, a nemuseli jsme potom poměrně složitě shánět informace o uprchlících, kolik jich tu je, kde jsou, jaké mají zaměstnání a tak dále a tak dále. Jsou to věci, o kterých jsme hovořili už 3 a 9. března na výboru pro bezpečnost.

Takže já jsem chtěl zmínit i to, že než měnit kompetenční zákon, než měnit zákon o státní službě, než měnit zákon o veřejných informačních systémech, rozpočtový zákon a další, které bude potřeba změnit k tomu, aby se digitalizace transformovala podle toho, jak si představují Piráti, tak než na tom budeme trávit hodiny a hodiny času nejenom ve Sněmovně, ale i na jednotlivých ministerstvech, tak by podle mě bylo daleko efektivnější, aby se podpora v rámci digitalizace napnula nejenom k Ministerstvu vnitra, ale i k Ministerstvu práce a sociálních věcí a abychom spíše využívali ty současné kapacity jednak odboru hlavního architekta, jednak NAKITu a další k tomu, abychom společně zvládli uprchlickou krizi, a nedělal bych tu revoluci v digitalizaci. To byla jen krátká poznámka k tomu, jak využíváme třeba digitalizaci.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za slovo. Nyní řádně přihlášená do rozpravy je paní poslankyně Eva Fialová. Připraví se pan poslanec Radek Koten. Máte slovo.

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady z úst vlády slyším samou samochválu, jak vše zvládají, jak super zvládají krizi. Jenom chci upozornit na to, že kdyby nebylo měst a obcí a sociálních pracovníků na těch daných obcích, tak by se tady takhle chvástat nemohli. Ráda bych přednesla, jak si třeba s tím poradilo statutární město Ústí nad Labem, které je krajským městem a opravdu nemělo informace na začátku, jak vše řešit.

Odbor sociálních služeb Magistrátu města Ústí nad Labem mezi prvními promptně zareagoval na nastalou situaci na Ukrajině a započal řešit válečnou krizi již 25. února 2022. Ústředním bodem bylo připravení se z pozice města na příchod nepředvídatelného množství osob a s tím spojených nutných opatření. Neprodleně bylo zajištěno z financí města základní stravování, v rámci okamžitého vyhlášení humanitární sbírky bylo k dispozici ošacení, hygiena a řada dalších potřebných věcí. ***