(19.10 hodin)
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já v reakci na pana vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku nechám zareagovat potom svého kolegu Aleše Juchelku, který je náš stínový ministr práce, takže on to určitě řekne komplexněji.
Já říkám otevřeně, dneska přišel lex Ukrajina a my se k tomu stavíme na klubu pozitivně. Samozřejmě naši experti to teď probírají, studují a tak dále. My neděláme žádné problémy. To znamená, že si myslím, že to tady mohlo být už x-krát a mohlo to být schváleno i v nějakém zrychleném procesu. Takže já si prostě nemyslím, že to je až ten zásadní argument.
Argument, který uznávám, je ten, co nám řekli hejtmani, a to je problém s ubytováváním a tak dále. A vy dobře víte, pane vicepremiére Jurečko, že srovnávat covidový nouzový stav a tento nelze. Já si myslím, nebudeme si to už tady dneska vyčítat, je to pod úroveň, ale asi jsme těžko mohli dělat něco jiného, když jsme bojovali s neviditelným nepřítelem, o kterém jsme nevěděli, kde jak co udělá, neměli jsme vakcíny a tak dále. Takže to prosím nesrovnávejme. A dobře víte - už jste nám odešel, to nevadí. Dobře víte, že čistě teoreticky by se dalo zasahovat i do práv občanů, protože nouzový stav to prostě umožňuje.
Ale proto jsem teď nešla vystoupit. Já jsem šla proto, že když jsme to dnes probírali na klubu, tak jako velmi silný argument jsme brali to, o čemž tady nakonec mluvil částečně i můj kolega Karel Havlíček, místopředseda Sněmovny, a to je ten, že vláda potřebuje nouzový stav mimo jiné proto, aby doplňovala rychleji zásobníky plynu, pokud to říkám dobře, a jejich uskladnění a tak dále. To je nakonec něco, k čemu my dlouhodobě vládu vyzýváme, takže uznáváme tento argument. Nicméně chybí mi tady dnes celý den ministr průmyslu a obchodu. Jestliže jeden z požadavků této vlády na prodloužení nouzového stavu je i tento velmi silný, je to jeden odstavec podbodu čtyři toho návrhu, tak bych očekávala, že tu bude, že vystoupí, že to obhájí, vysvětlí, případně bude reagovat na místopředsedu Sněmovny Karla Havlíčka. Nevidím ho, takže nevím, jestli někdo ho v tomto směru zastoupí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. To tady vyvolalo žádost, jestli to chápu správně, o přednostní právo pana ministra financí. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo. Pan ministr průmyslu a obchodu je omluven z pracovních důvodů. Já myslím, že se ještě vrátí. V této chvíli je na setkání s velvyslanci nejenom členských států Evropské unie. Myslím, že je to pochopitelné. Kdo chce, pochopí, kdo nechce, dělá se, že nechápe.
Jak jistě víte, v těchto dnech a v posledních týdnech Česká republika rekordním tempem plní zásobníky. K dnešnímu dni to bylo asi 43 %, zhruba 1,5 miliardy kubíků. Plníme to mimo jiné proto, že ministr průmyslu a obchodu v rámci své kompetence vydal mimořádné opatření, kterým nařídil naplňování zásobníků na plyn. Protože toto mimořádné opatření může platit pouze v nouzovém stavu, je to zcela legitimní důvod, nebo jeden z důvodů, požádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Současně intenzivně pracuje na legislativní změně, která v nejbližší době dorazí do Poslanecké sněmovny, že v okamžiku, pokud tuto pravomoc zaneseme do zákona, nebudeme muset používat nouzový stav k tomu, abychom nařizovali plnění zásobníků. Já myslím, že to je zcela jasné, legitimní. Nevím, co je na tom k nepochopení nebo co dalšího bychom k tomu měli říci.
Myslím, že je naším společným zájmem, aby se zásobníky naplnily co nejdříve, protože rizika omezení dodávek prostě existují. My si všichni přejeme, aby k tomu nedošlo, ale rizika reálně existují a děláme kroky k tomu, aby se to naplnilo. Od 1. dubna, kdy pan ministr svolal jednání krizového štábu ohledně plynu, se podařilo doplnit zhruba jednu miliardu kubíků plynu, což není, což není určitě málo. Rozumím tomu, a já jsem se musel také v tomhle zorientovat, že pro to, abychom naplnili ten cíl - to nejde tak, že to uděláte ze dne na den. Jsou technické parametry těch zásobníků, máte maximální denní kapacitu, kdy to můžete vtláčet, a o tom můžeme mluvit poměrně dlouho. Ale nedomnívám se, že kdokoliv v Poslanecké sněmovně, a je jedno z kterého poslaneckého klubu, by byl proti tomu úmyslu naplnit co nejrychleji zásobníky plynu. A mimořádné opatření ministra průmyslu a obchodu je jedním, jediným nástrojem v této chvíli v naší legislativní situaci, kdy to jde udělat, a lze ho použít pouze po dobu trvání nouzového stavu. Právě proto v tom urychleném režimu připravujeme změnu zákona, s kterým přijdeme do Poslanecké sněmovny, a věřím, že na těch potřebných změnách se dohodneme, protože to není politický souboj o výši daní, o fungování sociálního či zdravotního systému, je to o energetické bezpečnosti našeho státu.
Já bych mohl dlouze, dneska to neudělám, vypočítávat, v čem všem jste zaspali, jak špatně na tom je Česká republika v porovnání s ostatními členskými státy, které nezaspaly a činily průběžná opatření. Ta opatření nejsou krátkodobá, jsou minimálně střednědobého charakteru, a když jsme v bodě nula, tak musíme volit i netradiční cesty jako mimořádné opatření či změnu zákona, tak abychom zabezpečili dostatek plynu nejenom pro naše domácnosti - v této chvíli mohu říct, že pro příští zimu pro domácnosti je to zabezpečeno - ale zejména pro český průmysl, protože český průmysl prostě plyn potřebuje. Bez toho by došlo k velkým výpadkům a myslím si, že děláme kroky... Že ty kroky neoznamujeme dopředu, je pochopitelné. A zase, kdo chce, to pochopí. Každá aktivita státu v této oblasti je cenotvorná. To znamená, předčasné zveřejnění informací, například jestli nakoupíme, kde nakoupíme, o co je zájem, je prostě cenotvorné, ale bohužel jenom jedním směrem. Nikdy to nesnižuje cenu. Vždy to zvyšuje cenu. Ano, kdybychom prodávali, tak by to možná snížilo cenu, ale my nepotřebujeme. My potřebujeme budovat infrastrukturu a nakupovat strategické suroviny. Tak tady žádám o jisté pochopení. Myslím, že v okamžiku, kdy nějaký krok uděláme, jsme připraveni ho vysvětlovat, obhajovat, snášet argumenty a vést debatu, zda to nešlo udělat jinak, nebo lépe, nebo efektivněji. Já jsem přesvědčen, že ne, že postupujeme s péčí řádného hospodáře a že děláme a podnikáme ty kroky, které současná situace na trhu energií prostě vyžaduje.
My rozumíme problémům s cenami energií. Ale bohužel je situace taková, o které jsem nejenom já, ale mnozí nevěřili, že se někdy do ní dostaneme. My nejdřív musíme v první fázi zajistit, aby plyn byl, a bohužel až v druhé fázi cenu. Protože když bude dramatický nedostatek plynu, tak otázka ceny nebude tak důležitá. Vím, že to není úplně veselé konstatování, ale je to realita. A my jsme se zavázali, že budeme informovat otevřeně i o problémech, které existují. Takže prosím o pochopení i naši opozici, že detaily jednání, která probíhají, nezveřejňujeme, protože by to bylo ke škodě státu. A věřte, nemusíte nám věřit, že děláme všechno možné, co se dělat dá. Když se podíváte objektivně na výsledky jednání pana premiéra s jeho klíčovými partnery v okolních zemích, ať už je to Polsko, Německo, nebo Rakousko, tak vidíte obrovský posun a obrovskou ochotu pomoci nám řešit tyto otázky. Mimo jiné to, že se nám povedlo docela rychle vyjednat časově potřebnou výjimku z uvažovaného embarga na ropu, je také součástí toho, že pan premiér komunikuje se svými protějšky, je schopen přinést řádné argumenty, nikomu nevyhrožovat a diplomaticky dosáhnout vynikajících výsledků. To je prostě realita. Někdy jindy si můžeme posvítit na to a ukázat na to, které projekty neměly prioritu, které projekty a které nápady nebyly realizovány, a pak se můžeme my oprávněně ptát, proč to tak bylo. ***
