(8.10 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

A teď, v čem je pointa. Jestliže koalice říká, že nechce podpořit vysokopříjmové domácnosti, mohu s tím i nemusím souhlasit, tak toto je nástroj, kde se tomu můžeme vyhnout, protože my to můžeme nastavit tak, že se to připraví na průměrnou spotřebu domácnosti anebo na jakoukoliv jinou spotřebu domácnosti. Zjednodušeně řečeno, tu podporu dostanou ti, kteří budou mít určitou spotřebu. Když se dohodneme na průměrné, což si myslím, že je docela logické, tak všichni ti, kteří mají nadprůměrnou spotřebu, říkejme třeba ti bohatší, těch by se to v tuto chvíli už netýkalo. Geniální na tom nástroji je to, že stát může - může, já neříkám, že musí - proto my doporučujeme, ať se přijme ten zákon a vláda se vždycky rozhodne, jestli ho zaktivuje, nebo nezaktivuje. Stát může libovolně dávkovat částku pro rodiny nebo pro firmy, a to tím, že buď zcela odpustí platbu za obnovitelné zdroje - tak si představme, že má ta domácnost třeba 1 000 korun, tak se jednoduchým úkonem přes Energetický regulační úřad, nekomplikovaně, odpustí částka 1 000 korun - nebo si stát může říct: nebude to celých 1 000 korun a bude to třeba pětistovka, a dokonce, a to si myslím, že je na tom hrozně šikovné, může nastavit i větší podporu. To znamená, nebude to tisícovka, ale třeba 1 500, je to takzvaná záporná částka - to znamená, spotřebitel zaplatí nejenom o 1 000 korun méně za obnovitelné zdroje, ale ještě o pětistovku méně tím, že zaplatí méně za elektřinu už nezatíženou těmi obnovitelnými zdroji. To si myslím, že je jednoduché, jasné a stát si může okamžitě regulovat formu podpory. Bude to mít připravené. Jak už jsem zde říkal, stát může zastropovat tu podporu, například průměrnou spotřebou domácnosti nebo jakoukoliv jinou spotřebou, takže nemusí mít nikdo obavu, že by se přes obnovitelné zdroje dotovaly bohaté domácnosti, a ti, kterým koalice nechce tu podporu vyplácet. Tak to je druhá věc, podle mého názoru šikovná věc.

Za další, nesmírně důležité, a tady bych opravdu poprosil, abyste toto zvážili. Jakmile se nastaví podpora přes obnovitelné zdroje, ta se tím může podpořit nejenom domácnost, třeba ta nízkopříjmová nebo středněpříjmová, ale může se tím podpořit i firma, zatímco jakékoliv další nástroje jsou obvykle bez možnosti podpory firem. Jaké chceme dneska hledat pro firmy formy podpory z vysokých cen energií? Nemáme jich mnoho. Můžeme podpořit vysoce energeticky náročné firmy, ano, to se čas od času dělá, ale to jsou spíše desítky, možná stovky velkých firem, které mají opravdu extrémní náklady s emisními povolenkami, ale jsou tady desetitisíce dalších subjektů, které mají velký problém. A toto by se mohlo docela elegantně použít, ty firmy by mohly dostat 15 až 20 %. Ale zase záleží na tom, kolik by ten stát si řekl.

Za další, bylo by to symbolické. Já jsem zde záměrně řekl, že valná část plateb za obnovitelné zdroje a poplatků je svázána s tím šíleným obdobím 2006 až 2010. Tam tehdy nastal největší problém a díky tomu nás jenom fotovoltaika bude stát 600 miliard korun do roku 2030, 600 miliard korun! A řeknu to ještě jednou: 600 miliard, přičemž výroba bude pod 3 %. To bylo obrovské selhání tehdejší vlády, tehdejšího Parlamentu. Ale teď máme možnost alespoň symbolicky ukázat, že v době, kdy je zde energetická krize, domácnosti nebo firmy by po dobu jednoho, možná dvou let, záleží na tom, jak by se nastavilo, neplatily tyto poplatky za solární tunel.

Za další, je to úžasně jednoduché, nevymýšlejme kolo. Všechny sociální podpory, jakkoliv jsou možná dobře míněny, jsou o čem? Že někdo musí jít na úřad práce, tam si vystojí frontu, vyplní deset formulářů, dobře, třeba se to zlepší a bude to třeba pět formulářů, za chvíli čtyři, ale je to komplikované. Zatěžujeme tím státní systém, zatěžujeme tím obyvatele. Toto můžeme udělat jednoduše tak, že pouze něco nezaplatí. Znovu říkám, relativně jednoduchým úkonem přes Energetický regulační úřad, ale ten k tomu potřebuje změnu zákona. To je to, co zde navrhujeme. Takže je to jednoduché jak pro stát, ušetří se tím práce obrovského množství úředníků, kteří dneska nevědí, kde jim hlava stojí, stejně to nestíhají, ušetří se tím nervy všech, kteří žádají, ale hlavně, uvědomme si, že také celá řada z těch, kteří žádají, to má problém vyplnit. Není to prostě úplně tak triviální pro všechny. Takže toto by bylo jenom o tom, že by zaplatili méně.

Rozumím jedné věci, že řeknete: Fajn, nezní to špatně, ale všechno je o penězích, všechno je o zdrojích. Máme dvě možnosti, jak se k tomu postavit. První možnost je taková, že by se pouze odložily platby solárním investorům, dejme tomu o rok nebo o dva, čili na rok 2022, 2023. Proč? Protože částku 45 miliard korun, které každý rok vyplatíme, ta je od roku 2010 až do roku 2030. Co by to vlastně znamenalo? Že by solární investoři dostali ty peníze až v roce 2024 nebo 2023, podle toho, jak bychom to nastavili, a poté by to bylo o dva roky déle, takže by se jim to vyplácelo ne do roku 2030, ale až do roku 2031 nebo 2032. Znovu říkám, záleží na tom, jestli bychom to dali na rok, nebo na dva. Ano, můžete říct: Ale co ti solární investoři, přece nebudou rok nebo dva bez podpory? Tomu bych rozuměl a tady máme buď možnost, která by byla tedy hodně invazivní, to znamená, natvrdo to o dva roky použít (prodloužit?), nebo jim po tu dobu dát bezúročnou státní půjčku, aby ten cash měli a aby byli schopni si to překrýt. Já myslím, že to by nebylo nic špatného. Znovu říkám, pouze by se to posunulo.

Pokud by ani toto nebylo schůdné, tak poté ano, už je to na vrub zdrojů ze státního rozpočtu, a tady navrhujeme dvě varianty. Rozumím tomu, že je nějak naplánován rozpočet, chápu to, že i v této krizové době se do toho nechce tolik sahat, i když si myslím, že to není dobře, protože to je mimořádná doba a státní rozpočet by měl v krizových letech umět podpořit, ale máme zde vyšší příjmy, které si dokážeme uřídit. První věc je emisní povolenky. A to je ten další zákon, který zde předkládáme s kolegou Brabcem a s ostatními, a je to zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami na emise skleníkových plynů. O co se jedná? Platíme za emisní povolenky a z toho logicky má stát zpětně výnosy. Výnosy jsou výrazně větší, než jak jsme předpokládali. Ano, ty výnosy budou až někdy do roku 2027, možná ještě o něco déle. My jsme předpokládali ještě za naší vlády s ohledem na tehdejší ceny emisních povolenek, které neovlivníme zde v České republice, že by to mohlo být 150 miliard v tom období. Bude to více, výrazně více. Teď nechci spekulovat, o kolik to bude více, ale není vyloučeno, že to může být klidně 400, 500 miliard. Záleží na tom, jestli emisní povolenka bude stát 90 euro, jestli bude stát více a tak dále. Co tím vlastně říkáme? Že když si pomůžeme a z Modernizačního fondu, kam jdou výnosy z emisních povolenek, část využijeme pro podporu, rozumnou část, tak to máme pokryté. A teď může přijít argument, kdy řeknete: Dobře, ale Modernizační fond je o tom, že tam jdou výnosy z emisních povolenek na to, abychom zde budovali novou moderní energetiku. Chápu, beru, ale s tím jsme počítali, s těmi 150 miliardami. Jestli tam budeme mít na konec 300 nebo 400 nebo ještě více, tak máme zdroj na to, že můžeme toto využít. Víte, kolik je to peněz? A zase můžete říct: ale ono to tam kape postupně. Dobře, nejde to tam naráz, to je zcela zjevné, ale jde to tam po desítkách miliard ročně. A my nepotřebujeme dneska na tu podporu stovky miliard.

Takže úpravou tohoto zákona bychom okamžitě získali na rok 2022 8 miliard korun a na rok 2023 9 miliard korun. To není vůbec málo. To můžeme krásně zkombinovat s mimořádnými výnosy z dividendy ze společnosti ČEZ. I v důsledku energetické krize ČEZ nebude mít zisk, jako měl za rok 2021, 23 miliard korun, ale bude mít zisk, zatím podle posledních prognóz, mezi 38 až 42 miliardami. Jestliže si to zjednodušeně dopočítám, stát tam má 75 %, tak je otázka, kolik si z toho stáhne, ale může si stát z toho stáhnout plus minus 15 miliard korun navíc než v minulých letech, nebo v minulém roce alespoň. Jestliže vezmu Modernizační fond a jenom těch 8 miliard na příští rok nebo tento rok, příští rok devět, a k tomu bych dodal těch dalších 15 miliard, tak jsme na třiadvaceti, čtyřiadvaceti miliardách. A to už je částka, která by nám stoprocentně pokryla ty obnovitelné zdroje, protože ty jsou 19 miliard, a ještě by tam zbylo třeba na podporu přes daň z přidané hodnoty. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP