(23.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Ovšem ne jako jediný nástroj a rozhodně není spasitelná.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak ještě jednou poprosím, kolegyně a kolegové. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Musíme samozřejmě co nejlépe diverzifikovat zdroje energií. Současné potíže s plynem a palivy však jen umocňují to, co už dávno víme. V posledních letech totiž ve světě i u nás proběhlo mnoho událostí, kterým je třeba věnovat pozornost a dělat vše pro to...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě vás přeruším, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid. Pokud jde třeba si něco vyřídit, může se to udělat před sálem. Pane poslanče, můžete pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Proběhlo mnoho událostí, kterým je třeba se věnovat. Věnovat jim pozornost a dělat vše pro to, abychom byli schopni jim předejít, a to nejen podporou biomasy. Jde například o události, kdy evropská přenosová soustava zažila nejzávažnější incident za posledních 14 let, kdy prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna 2021 způsobila na více než hodinu, kdy byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům. Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 hertzu.

A zde je otázka: Je vlastně naše přenosová soustava dostatečně dimenzována? Potřebujeme podporovat další a další zdroje energií?

Například vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů. Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl. Totéž jako my u nás. Jde o takzvanou uhlíkovou neutralitu. Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20-22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý, stejně jako rozšiřování našich jaderných elektráren. Osmnáct provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly úřadu pro jadernou regulaci, některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínu NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.

A zde je další otázka: Potřebujeme stále diskuzi, zda i jaderná energie patří, nebo nepatří mezi podporované zdroje energií?

Další z událostí, kdy právě Polsko, náš soused, dovezlo v loňském roce rekordní množství elektrické energie. Právě před dvěma lety Polsko zaznamenalo rekordní hodnotu čistého dovozu elektrické energie ve výši 13,2 terawatthodiny, a to i přesto, že spotřeba elektrické energie klesla v důsledku opatření spojených s pandemií covid meziročně o 2,3 %. Přesto vzrostl dovoz energie. Spotřeba elektrické energie v Polsku klesla v loňském roce o 2,3 % až na 165,5 terawatthodiny. Uvedený pokles vůbec nezvrátil ani prosincový nárůst spotřeby o 4,3 % ve srovnání s předchozími lety. Nicméně meziroční růst spotřeby v listopadu a prosinci ukázal, že dopad pandemie covid na spotřebu elektřiny v zimních měsících není v Polsku tak výrazný.

Další z událostí na energetickém trhu ve světě bylo položení základů další čínské jaderné elektrárny. Zde průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007 a celých 13 let tento průzkum trval. Čínský národní energetický úřad tehdy povolil provedení demonstračních prací v lokalitě až v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi až v minulém roce. Připomíná mi to proces rozšiřování našich jaderných elektráren, které jsou pro nás velmi důležité, a řekl bych důležitější než podpora biomasy.

Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu tentokrát neohrozil v lednu 8. 1. 2021 provoz přenosové soustavy ČR. Ano, a opět přenosová soustava ČR, protože ty takzvané podporované zdroje energie a ty zelené zdroje energie, ať je to biomasa, ať je to solár, tak máme dnes docela zásadní problém na tu přenosovou soustavu připojit. Máme. Je to tak. A měli bychom řešit nejenom výrobu, ale i distribuci. A je to zásadní, jde to ruku v ruce a s tím musíte, vážení kolegové, souhlasit. V důsledku působení automatických opatření se během několika minut zastavil pokles a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu. V České republice tehdy nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům, naštěstí, nicméně nám hrozil blackout. A kolegové, kteří se energetice věnují, vědí, co blackout je a co může způsobit.

Příčinou rozdělení synchronní zóny v pátek 8. ledna bylo kaskádní rozšíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska -

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: A důsledkem tohoto rozdělení vznikla právě v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 HZ. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně České republiky zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHZ až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, přičemž ve 14.09, tedy 4 minuty po této hrozbě, již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Ačkoli k té chybě došlo vlastně na Balkáně, tak to zasáhlo téměř i naši soustavu. A sami jsme měli 4 minuty problém, kdy se řešila hrozba blackoutu.

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu. Hlubinného uhelného dolu v dnešní době. Vláda Spojeného království rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila povolení vybudovat hlubinný podmořský důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen - ***




Přihlásit/registrovat se do ISP