(20.10 hodin)
(pokračuje Monika Oborná)
Státy Evropské unie plánovaly na základě takzvaného Green Dealu neboli Zelené dohody dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století. Už v roce 2030 se má uhlíková stopa snížit o 55 % oproti roku 1990. Za tímto účelem byl oznámen pracovní program Evropské komise pro rok 2021, balíček Fit for 55. Tento balíček se týká široké škály oblastí politiky, včetně energetické účinnosti obnovitelných zdrojů energie, využívání půdy, zdanění energií a obchodování s emisemi. Nástroje balíčku jsou zatím pouze ve fázi návrhů. O doporučeních by se mělo jednat v následujících měsících, čehož by vláda České republiky měla využít zejména v době českého předsednictví. Musíme totiž zohlednit fakt, že od návrhu balíčku došlo k zásadní změně okolností. Ruská agrese proti Ukrajině a sankce proti Rusku, které uplatňuje Evropská unie, zcela mění východiska, ze kterých dosavadní evropská strategie na proměnu energetiky vycházela. Ambiciózní environmentální plány budou muset minimálně ze střednědobého hlediska ustoupit zájmům energetické bezpečnosti. Výroba elektřiny a tepla z paliv, z biomasy tak dnes nabývá ještě většího významu, než tomu bylo v době, kdy jsme v loňském roce schvalovali rozsáhlou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou se pro tento výrobní řetězec do zákona dostala kritéria udržitelnosti.
Oblast prokazování plnění kritérií - (Zpravodaj poslanec Adamec poznámka k řečnici mimo mikrofon.) Teď mě tady pan předkladatel vyhodil z kontextu. (Smích v sále.)
Takže znova. Ambiciózní environmentální plány budou muset minimálně ze střednědobého hlediska ustoupit zájmům energetické bezpečnosti. Výroba elektřiny a tepla z paliv, z biomasy tak dnes nabývá ještě většího významu, než tomu bylo v době, kdy jsme v loňském roce schvalovali rozsáhlou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou se pro tento výrobní řetězec do zákona dostala kritéria udržitelnosti. Oblast prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů upravuje zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jejich smyslem je, aby využíváním biopaliv nedocházelo k narušování biodiverzity. Dovolte mi proto v této souvislosti upozornit na dokument vypracovaný patnáctičlenným týmem odborníků Expertní rady evropských akademií na životní prostředí, který se věnuje závažným nesrovnatelnostem mezi vědou a praktickou politikou v oblasti energie získávané z lesní biomasy. Článek staví na rozsáhlé práci expertů, kteří se touto problematikou zabývají už od roku 2015.
Podle směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie z roku 2019 byla biomasa odebraná z lesů jednoznačně klasifikována jako obnovitelná energie. Od té doby byla v řadě členských států využívána ke zvýšení podílu energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Původní ideou ovšem bylo, že hlavním zdrojem budou nevyužité zbytky z lesů a dřevozpracujících firem. Nárůst využívání biomasy vedl ke kácení lesů, energeticky náročné výrobě a dopravě na značné vzdálenosti a tak dále. Uhlíková neutralita tak byla ve skutečnosti vykazována pouze papírově. Navíc platí, jak se rovněž v dokumentu uvádí, že klimatické dopady v současnosti rozsáhlého nahrazování uhlí lesní biomasou, a to zejména při dovozu, mohou zvyšovat riziko, že budou překročeny cíle Pařížské dohody.
Důvody jsou dva. Když je les pokácen a využit pro bioenergii, všechen uhlík v biomase vstupuje do atmosféry naráz. Jelikož emise CO2 jsou na jednotku vyrobené elektřiny vyšší, čistým efektem je, že při přechodu z uhlí na biomasu dojde nejprve ke zvýšení emisí. Navíc emitovaný CO2 je absorbován až poté, co les opět vyroste, tudíž je zde časová prodleva mezi uvolněním uhlíku a jeho reabsorpcí z atmosféry, takzvaná doba návratnosti uhlíku. Na základě této a dalších varovných studií proto směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, stanovila, že biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Cituji: "Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používané k plnění cíle unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly povinně splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů."
Uvedená směrnice ale rovněž konstatuje, že elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Zde přirozeně může nastat rozpor mezi zájmem na dostupnou cenu energií a tím, jak budou kritéria udržitelnosti nastavena. Na jedné straně nepochybně máme zájem na tom, aby biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy byly získávány způsobem, který nepoškozuje životní prostředí, na druhou stranu platí, že čím přísněji budou kritéria udržitelnosti nastavena, tím cena těchto zdrojů energie bude vyšší. My sice můžeme používat chlévskou mrvu, jak již doporučil pan ministr Jurečka, ale to asi všichni víme, že to zdaleka stačit nebude. Rovněž nemá smysl si nalhávat, že můžeme tyto energie dotovat, ať to stojí, co to stojí. Udržitelnost versus cena je zkrátka dilema, které budeme muset v nejbližších měsících a letech řešit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji paní poslankyni. Nyní je přihlášena paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím máte slovo.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já svým způsobem navážu i na předřečnici. Ke mému příspěvku mě inspirovali ostatní kolegové s tím, že se bude také dotýkat cen energií, a co vlastně ovlivňuje ceny energie a proč vlastně řešíme biomasu.
Když vznikal vůbec celý ten systém emisních povolenek, tak bylo nastaveno, že do roku 2030 bude emisní povolenka 32 eur za tunu CO2, a nastartuje tím pádem investice potřebné pro alternativní zdroje, do obnovy samotných emitentů a tak dále. Co se nám ale stalo? Já jenom tady vycházím i z podkladů toho, že důvody, proč jdou ceny emisních povolenek nahoru, souvisí obecně se situací na energetickém trhu. Až do loňského roku to bylo v souladu s dlouhodobými plány. Nicméně cílem vytvoření systému povolenek bylo postupně dosáhnout takové ceny emisní povolenky, aby se vyplatilo přecházet na alternativní zdroje energií. Dne 15. 1. Energetický regulační úřad zveřejnil průměrnou cenu emisních povolenek za loňský rok. Meziročně vzrostla asi na dvojnásobek.
Ceny emisních povolenek mají tak vliv na zdražování zboží i služeb v Česku. Průměrná cena emisní povolenky v roce 2021 byla podle Energetického regulačního úřadu 1 355 korun na tunu CO2. Meziročně se jedná o nejvyšší nárůst za poslední roky. V roce 2020 byla průměrná cena 652 korun na tunu. Rostoucí ceny povolenek pak mají vliv na zdražování i dalšího zboží a služeb, o čemž mluví i hlavní ekonomové, například UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který řekl - budu citovat: Každé zdražení emisní povolenky o 10 eur, tedy o 244 korun na tunu, přispívá k růstu cenové hladiny v Česku o 1,4 procentního bodu. Pokud se za rok 2021 ceny na emisní povolenky našeho počtu zvýší o 35 eur, asi o 854 korun, tak by se cenová hladina mohla zvednout o 4,5 procentního bodu. ***
