(12.40 hodin)
(pokračuje Michal Šalomoun)
Nicméně tato výkladová pravidla se zde uplatňovat nebudou a tady je přímo ze zákona vyřešena v rámci přechodného období aplikační přednost stávajících předpisů po dobu přechodného období.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pokračujeme v rozpravě a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Pane předsedající, zbývající kolegyně, zbývající kolegové, páni ministři, já jsem se přihlásila do rozpravy a nemám připraven text. Jenom bych chtěla podotknout, že v rámci projednávání stavebního zákona jsme se dotkli jedné zajímavé otázky, a já bych požádala, zda by se kolegové ministři mohli touto otázkou i blíže v budoucnu zabývat, a to je propojení výkonu státní správy se samosprávami. Kdysi se v devadesátých letech spojil tento model a za mě je to dost nešťastné, protože pod radnicemi, které potom mohou ovlivňovat, například tím, kde umístí úředníky, výši jejich platu, jejich počtem, mohou ovlivňovat samosprávy, přenesený výkon působnosti, tedy státní správu. K tomuto došlo v mnoha oblastech. Tady právě projednáváme jednu z věcí, kde byla snaha určitým způsobem zviditelnit také to, že se nejedná o samosprávnou působnost. Vážené dámy, vážení pánové, stavební úřady, do toho samospráva nemá vůbec co mluvit, to je správní řád - maximálně jako účastník řízení. Ale bohužel rada obce stanovuje počet úředníků a tím může dosti významně ovlivnit tento výkon státní správy. Toto je například i v dopravních činnostech, kdy jsem zaznamenala - už je to dlouhodobě - kdy se snaží dostat třeba zkušební komisaře, aby nebyli pod obcemi, aby vznikla zvláštní instituce.
Já bych řekla, že bychom se měli zabývat otázkou, zda skutečně nerozdělit výkon státní správy od samosprávy. Mezi námi, bylo by to i pro samosprávu přehlednější a všechny agendy, které by měla na úřadě, by věděly, že mohou ovlivňovat. Takhle když někdo ne zcela znalý přijde - byť občanský zákoník říká, já budu trošku parafrázovat, pokud na to nemám, tak tu funkci nemám brát - že chtějí zasahovat do tohoto výkonu. Nevím, jestli jste se s tím potkali, já ano a jako bývalá starostka jsem důsledně dbala na to, že nebudu nikde zasahovat do výkonu státní správy, a pak jsem se strašně divila, jak některé úřady bojují o to, aby u nich ten stavební úřad byl. Panebože, proč? Vždyť do toho nemůžeme stejně vůbec zasahovat, jenom mu musíme furt platit, starat se o to, aby měli kde sedět, aby měli nakoupenou výpočetní techniku.
A ještě jedna zajímavost. Trošku přejdu, možná trošinku k politické otázce, dovolím si nasadit brýle, a jednu krásnou větu z důvodové zprávy k tomuto zákonu: "V důsledku této situace hrozí, že stavební zákon se stane předmětem častých změn podle vůle aktuální politické většiny, což je situace krajně nežádoucí." No, to má předkladatel pravdu, ale právě toto udělal. Takže rozumím tomu, že to už se vlastně predikuje, že při každé změně směru vlády, nové vlády, dojde k tomu, že se budou všechny předchozí zákony měnit, rušit nebo hibernovat. Promiňte mi, není to úplně dobré. Cituji z důvodové zprávy, pane ministře, vzhledem k vaší reakci můžu dát přečíst. Nelíbí se mi to.
Nicméně kvituji jednu věc tady u tohoto zákona. V souladu s programovým prohlášením vlády toto je předkládáno jako vládní, nikoli poslanecký návrh zákona, jak je tomu u jiných exponovaných tisků. Možná by bylo dobré se zamyslet i nad dodržováním tohoto programového prohlášení vlády, ale k tomu se blíže budu vyjadřovat až u návrhů poslaneckých zákonů, které předkládají koaliční poslanci. Děkuji za pozornost všem, kteří zůstali v sále.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji, jenom rychle zareaguji. Ten smíšený model - a já to určitě vyřídím na vnitru - veřejné správy není ani rezortně Ministerstva pro místní rozvoj a ani to není otázka šolomounská, takže já vám nějaké věci týkající se strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, jaká za tím byla filozofie a jaká za tím byla geneze, a je to koncepční otázka veřejné správy, tak já jistě mohu předvést. A já tedy, když si vzpomínám na minulé volební období, tak třeba vlastně ten zákon, kterým se teď zabýváme, je vlastně původní vládní, následně předložený poslancem vládní strany. Tak jen abychom si... (Poslankyně Ožanová reaguje mimo mikrofon.) Komplexní pozměňovací návrh pana Kolovratníka byl podle vzoru původní... Dobrá tedy, ale ten zákon, který v tuto chvíli řešíme, je zákon, který předložil pan poslanec Kolovratník coby poslanecký komplexní pozměňovací návrh. Tak.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí paní poslankyně Ožanová.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane ministře, za upřesnění. Já to uvádím z toho důvodu, že bychom se měli zamyslet vůbec nad tím principem. Víte, pane ministře, zkuste si napřed prohlédnout (Reaguje na ministra Bartoše.) - děkuji, máte pravdu - všechny návrhy zákonů, které prosazujete třeba i na mimořádných schůzích, které jsou vládní a které jsou poslanecké. Bylo by to zajímavé, kdybyste se na to podíval.
A co se týče smíšeného modelu, já vím, že toto jste neovlivnili, ani my jsme to neovlivnili, jenom vás prosím, abyste jako člen vlády to třeba přednesl na vládě a zabýval se touto otázkou. A teď já budu hovořit za sebe, nikoli za hnutí ANO. Dlouhodobě prosazuji a považuji za zcela nevhodný tento smíšený model. Promiňte, já jsem byla úředník, byla jsem starosta - je to špatně. Je to špatně pochopitelné pro občany, že starosta nemůže zasahovat do toho nebo onoho, nebo se potom neoprávněně domnívají, že samospráva zasahuje do jejich záležitostí, což není pravda, a dochází k mnoha nedorozuměním. Jednoznačné "toto dělá stát, toto dělá samospráva" by napomohlo přehlednosti našeho právního systému, i pro občany by to bylo podstatně jednodušší.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásí pan ministr Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Jelikož stejně víme, že do dvou hodin se tento zákon asi neprobere, to nevadí, tak já budu reagovat, protože tady se otevírají docela zajímavé otázky.
První: Když jsou zákony, na kterých je velká shoda, jako třeba bylo právo občana na digitální službu, digitální technické mapy a spousta dalších, tak tyto přetrvávají víceméně beze změny, nehledě na to, kdo v danou chvíli je u moci. Často se zákony velmi razantně mění, ačkoli původní vláda v předchozím volebním období měla velmi podobnou skladbu jako ta vláda, která přišla potom, což třeba v případě stavebního zákona došlo k novele A, která to fakticky zhoršila, aby v minulém období došlo k rekodifikaci, která to měla napravit. A když se tedy změní kompletně ten gard, opozice se stává vládní koalicí a obráceně, prostě zákonů, u kterých opozice dlouhodobě vystupovala, a my jsme byli proti EET - teda ono vznikalo už daleko dříve než... - ale byli jsme proti náběhu třetí, čtvrté vlny, řešili jsme ty věci, tak je logické, že je nová vláda bude chtít měnit v souladu s programovým prohlášením, protože pak by byla nekonzistentní vůči tomu, jak vystupovala ve Sněmovně. A jinak Sněmovna - co já bych dal za klouzavý mandát, ale Sněmovna je zákonodárná, takže libovolný poslanec může předložit nějaký návrh a Sněmovna se jím v danou chvíli může a nemusí zabývat. Samozřejmě, když máte nějakou kritickou dobu, tak vládní návrh je asi vždycky tou nejlepší cestou, ale dokážu si představit varianty, kdy něco jde rychle poslaneckým návrhem, protože tam je jiný režim jiných lhůt.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Zjevně chce reagovat paní poslankyně Ožanová s faktickou.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Já vám děkuji, že jste řekl, že vládní návrh je tou nejlepší cestou. Děkuji, až toto řeknete při zákonu o střetu zájmů. Jako zpravodajka to říkám. ***
