(15.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Takže doufám, že se mi podaří vyprovokovat debatu, že tento bod pustíte dál a že o něm budeme moci na dnešní schůzi diskutovat. A já navrhuji, pane místopředsedo, myslím, že tady byly navrhovány body 1 a 2 a 3, tak já bych ho navrhl jako bod číslo 4 dnešního programu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli tomu dobře rozumím, chcete, aby to byl čtvrtý bod po třech návrzích předsedy Okamury.
Poslanec Radim Fiala: Ano, přesně tak, děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já si ten návrh poznamenám.
Přečtu omluvu. Dnes mezi šestnáctou a sedmnáctou z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek.
A eviduji další dvě žádosti s přednostním právem k pořadu schůze, nejprve pan předseda Marek Benda a poté pan místopředseda Havlíček. Jako další pak budou řádně přihlášení a první z nich je pan poslanec Juchelka. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, až na to, že úplně nechápu, proč klub SPD, který s námi vždy statečně bojoval proti elektronické evidenci tržeb, dneska dělá všechno proto, aby zdržel její projednávání, když bylo na grémiu řečeno, že bude zařazena. Tak dovolte, abych přednesl jenom dva návrhy k programu tak, jak byly oznámeny na grémiu, a to, aby bod 1 dnešního jednání byl bod 16 stávajícího programu, sněmovní tisk 177, kterým se zrušuje zákon č. 112/2016, o evidenci tržeb, aby to bylo jako bod 1 dnešního programu, a současně abychom na zítřejší den, kde máme zařazené nějaké body napevno na 10. hodinu, zařadili sněmovní tisk 137, bod 77, novela stavebního zákona, to je jenom ta odkládací novela ve třetím čtení, zítra napevno na 10. hodinu. Tolik mé dva návrhy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poznamenal jsem si váš návrh a eviduji další přihlášku s přednostním právem pana předsedy Radima Fialy, ale před ním je pan místopředseda Havlíček. (Poslanec Radim Fiala z prostoru blízko stolku stenografů směrem k předsedajícímu: Mám jen technickou a vím, že nemůžu.) Bohužel, dám vám slovo po panu místopředsedovi. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové nebo vážený člene vlády, předtím, než přednesu body, které bych chtěl dnes zařadit na jednání, a nepřekvapím, že to jsou body energetické, jenom připomenu jednu informaci a věřím, že jsme ji zaregistrovali dnes ráno, a ty jsou bezprostředně spjaty s těmi body, protože jsou spjaty se zdroji, ze kterých bychom mohli kompenzace financovat.
Společnost ČEZ za rok 2021 čili za minulý rok vydělala 23 miliard korun. Za první čtvrtletí roku 2022 má čistý zisk 26,7 miliardy korun, což je nárůst 218 %, a předpokládá se, že celkový čistý zisk bude někde v úrovni mezi 45 až 49 miliardami korun, což je dvojnásobek toho, co bylo v minulém roce. Jenom podotýkám, že ještě před měsícem a půl se předpokládalo, že čistý zisk společnost ČEZ bude někde na úrovni 38 až 42 miliard, takže jenom za měsíc a půl se to posunulo o 10 miliard korun výše, a to jsme na konci dubna.
Pro ty z vás, kteří ještě se orientujete více v ekonomice, velmi podstatný údaj EBITDA čili provozní hospodářský výsledek před odpisy je na 43,7 miliardách korun už v tuto chvíli, což je nárůst vůči minulému roku 119 %, a očekává se, že to bude téměř 100 miliard korun za rok 2022, jinými slovy to, co vlastně vygeneruje za hotovost. Jsou to extrémní nárůsty zisku a zdaleka není všem dnům konec, je docela možné, že to bude ještě více, než se nyní předpokládá.
Nechci teď spekulovat o důvodech, společnost ČEZ to dostatečně zdůvodnila, ale je jasné, že to je mimo jiné i v důsledku celosvětové energetické krize, z čehož pochopitelně profitují energetické společnosti. Přejme to ČEZu, nic proti tomu, ale využijme toho. Využijme toho tak, že máme šanci mít nejvyšší dividendu v historii společnosti ČEZ, a tyto zdroje bychom měli - a troufám si tvrdit, že je to téměř povinnost - využít na podporu těch, kterých se vysoké ceny energie týkají nejvíce, to znamená domácnosti a firmy, a můžeme hledat různé klíče, jakým způsobem to budeme přerozdělovat.
Taky proto navrhuji zařadit body 59, zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, 153/1, a dále bod číslo 60, zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami, což je 154/1. Důvody jsou zřejmé, já už jsem je zde několikrát zmiňoval, teď se na to podívám ještě z trošku jiného úhlu pohledu. Odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje, což obnáší zejména solární tunel, z let 2006 až 2010 by se jednalo o částku 19 miliard korun ročně, která padá pouze na rodiny a pouze na firmy. Dalších přibližně 25 miliard korun nebo 26 miliard korun jde na vrub státního rozpočtu.
Pokud těchto 19 miliard korun odpustíme v roce 2022 a v roce 2023, bude nás to stát tedy těch 19 miliard korun ročně, tak máme šanci to uhradit - ad 1 - ze zvýšené dividendy ze společnosti ČEZ, což jsem teď představil, a ten zbytek bez větších problémů z peněz za vyšší ceny nebo z příjmů za vyšší ceny emisních povolenek, které jsou nemravně vysoké, a v tom druhém zákoně navrhujeme, aby to byla částka 8 miliard korun ročně. Bez problémů z těchto dvou částek, společnost ČEZ a z té částky za emisní povolenky, vyskládáme ten zdroj, který by nám pokryl obnovitelné zdroje, a nepochybně by to bylo ještě více - a to je otázka, jestli bychom k tomu třeba nevyužili právě i nástroj snížení daně z přidané hodnoty. To je na rozhodnutí vlády. Naším úkolem není rozhodovat, to je na vládě, jestli si zvolí DPH, jestli si zvolí obnovitelné zdroje, případně nějakou formu zastropování jako ve 24 zemích Evropské unie, na nás je, abychom ta řešení předkládali a abychom nebyli populističtí, abychom rovněž i ukazovali to, jakým způsobem se to dá zafinancovat, aby se to bezprostředně nedotklo státního rozpočtu. Obnovitelné zdroje jsou elegantní, je to jednoduchý nástroj, nebyrokratický nástroj, bude pouze nižší částka na faktuře nebo na složence, respektive nezaplatí se plná částka.
To, co je na tom šikovné, je, že si vláda může bez problémů dávkovat podle toho, kolik uzná za vhodné, že se bude přispívat, takže může odpustit plnou částku za obnovitelné zdroje, anebo může odpustit dokonce více, než kolik se má zaplatit, a potom ten zákazník zaplatí o něco méně za ostatní spotřebovanou elektřinu. Tím jenom reaguji na to, když jsem zde měl vystoupení minulý týden, tak se mi ozvala celá řada lidí, kteří to detailně sledují, a mají pravdu a říkají: Tak, jak roste cena elektřiny, ale logicky percentuálně klesá podíl obnovitelných zdrojů, protože ta částka je stále fixní, a je to pravda, takže zatímco ještě před dvěma měsíci to dělalo třeba 15 %, dneska už to je pod 10 %.
Nicméně stát má možnost odpustit více, než je jenom ta částka za ten obnovitelný zdroj. Ano, potom by to nebylo těch 19 miliard, bylo by to třeba 22, 23 miliard, ale znovu říkám, jenom ve společnosti ČEZ se to dá najít. Dá se to zastropovat tak, že to bude pouze pro domácnosti s určitou spotřebou, takže nemusí mít nikdo obavu z toho, že bychom financovali nebo podporovali ty, kteří jsou bohatší, a navíc by to bylo i symbolické, protože bychom tím jednou provždy - asi ne provždy, ale alespoň na rok nebo na dva - se zbavili té tíhy solárního tunelu 2006 až 2010, který nás bude stát 600 miliard korun, ačkoliv vyrobíme elektřiny ze solárů pod 3 %. Kdy jindy odpustit tyto výdaje občanů a firem než v době energetické krize? Děkuji. ***
