(12.20 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
Slyšeli jsme zde již mnoho o tom, proč je velkou politickou i odbornou chybou odkládat účinnost části rekodifikace stavebního práva v České republice. Je zcela zřejmé, že nejde o to, situaci řešit, ale ukázat, že jsme dostatečně ideologicky antibabiš. Nápadně mi to připomíná příběh, který znají děti již na základní škole a který skončil zničením Kartága. Tak nyní nová vládní koalice, zdá se, za každým odstavcem má potřebu dodat: Ostatně soudím, že stavební zákon musí být zničen. Kdyby nám nezáleželo na tom, co bude s Českou republikou, mohli bychom říci: Nu dobrá, čiňte, co myslíte, odpovědnost si ponesete sami a důsledky vám budou připsány na váš vrub. Bohužel škoda, kterou tímto napácháme, bude mít velké následky a bude se velice těžko dle mého názoru napravovat.
Dovolím si zde upozornit na několik z mého pohledu zásadních věcí. V prvé řadě je všeobecně známo, že návrhy, kterými nás zásobujete, nejsou fakticky návrhy ministerskými či vládními, ale jsou to návrhy, které - pan ministr to tady řekl, vlastně bývalá paní ministryně - že to napsala právní kancelář. Já si myslím právě to samé. Není ale transparentně uveden a děje se to tak nějak trošičku v pološeru.
Opozice kritizovala minulou vládu za to, že to bylo netransparentní a špatně zkomunikované. Já se domnívám, že naopak vlastně minulá vláda otevřeně a transparentně popisovala memorandum s Hospodářskou komorou a celý proces přípravy rekodifikace byl dozorován kolegiem ministryně pro místní rozvoj, v němž měli zástupci všech politických stran, svazů měst a obcí své zástupce.
Opakovaně je zde tvrzeno, že není třeba dělat změny strukturální, ale že lze vše nahradit digitalizací. Já si myslím, že to není úplně pravda a že je to naivní představa. Digitalizace je sice nezbytný a důležitý nástroj, který ale nebude funkční bez skutečné změny. Digitalizací nezmenšíme počet úřadů, razítek, odvolání, soudů ani nezabráníme dalším vadným procesům, které jsou dnes důvodem tolik kritizovaného stavu. Možná na to přijdeme sami, ale bude už pozdě. Navíc celým tímto přístupem se dostanete nikoliv k digitalizaci, ale k prosté elektronizaci, a ta vlastně dle mého názoru už tam je. Přes datové schránky je možné si dokumentaci posílat. K digitalizaci stavebního procesu to má proto velmi daleko. Jak budeme řešit věci jako jednotný systém, kdy všichni účastníci procesu budou mít svůj software a hardware, jak zajistíme jednotné metodiky, když za ně budou odpovědné jednotlivé úřady bez možnosti fakticky se s nimi propojit?
Rád bych ještě zdůraznil jednu věc, a to jsou peníze, které se nám pracně podařilo získat z Evropské unie právě na digitalizaci stavebního práva, a tyto se asi budou muset vracet, protože celý proces díky tomu jednání nestihneme. Jedná se cirka o 4,5 miliardy, které by pomohly v oblasti, kde jsme, jak tady bylo řečeno, zásadně pozadu. A z toho je navíc 1,5 miliardy určeno právě a jen na implementaci této rekodifikace.
Překvapuje mě, jak nedokonalý návrh je zde navíc předložen, jako bychom nevěděli, že rekodifikace stavebního práva není jen stavební zákon, ale jsou to desítky dalších zákonů souvisejících, které jsou navzájem úzce propojeny. Návrh na odložení části celku přinese dle mého názoru chaos, nejistotu a problémy.
Na druhou stranu v tomto, co odkládáte, je nemálo věcí, které jsme jako republika měli povinnost přijmout a implementovat v rámci evropského práva. Z tohoto důvodu se domnívám, že vystavujete Českou republiku velmi vážnému riziku infringementu, tedy řízení o nesplnění povinností. Toto může přinést další vážné problémy pro čerpání finančních prostředků z Evropské unie a diskuse o tom, jaké zde máme problémy, že přijdeme o finanční prostředky, jsme tady na minulé schůzi vedli velice často a velice dlouho.
Nevíte asi také, že jednou z podmínek pro přijetí Národního plánu obnovy, tedy dokumentu, na základě kterého bude Česká republika dostávat dotace z Evropské unie, bylo právě přijetí rekodifikace a její implementace. Aby také nezapadlo, že zde budou kolegové z Evropské unie se ptát, co tady vlastně děláme.
Nemohu se ani pozastavit nad tím, jaká hra se zde hraje s běžným občanem, protože na jedné straně hlasitě říkáte, že je potřeba systém přijaté rekodifikace zastavit, zrušit, zničit, neb nevede k očekávanému, ale naopak povede k zastavení schvalovacích procesů, ke kolapsu a bude stát dle mého názoru, jak už jsem říkal, velké peníze. Nesouhlasím s tímto vaším tvrzením.
Vážení kolegové, vážené kolegyně, mějme na paměti vše výše uvedené, pečlivě sledujme celý proces a připomínejme si v dalších týdnech také to, co v posledních letech a měsících říkali tehdejší představitelé opozice, dnešní vláda, o nutnosti mít dostatek času na propojení takto důležité legislativně technické (normy), chtějme důsledné projednávání a diskusi nejen napříč politickým spektrem, ale chtějme názory také dalších účastníků stavebního procesu, chtějme kompletní legislativní proces, vyjádření Legislativní rady vlády, chtějme stanoviska všech ministerstev a orgánů. Správně dřívější opozice, dnešní koalice, říkala, jak důležitá materie tento zákon je. Tehdy i nyní chtějme k rozhodování analýzy, argumenty a čísla. Minulá vláda jich měla mnoho od expertů a odborníků, přesto to nestačilo. Buďme nyní extrémně zvědaví na to, co bude předkládat ten, kdo bude na nové podobě významně pracovat.
Na závěr bych chtěl říct - a asi to všichni cítíme - že doba není dobrá, ženeme se do bouře. Namísto pomyslného deštníku, kterým bychom měli být v podobě moderní stavební legislativy připraveni, ochráněni a který by nám mohl pomoci vypořádat se s tímto problémem, s tímto náporem, si myslím, že jsme nezodpovědně rozhodli o vystavení se krizi, která může dále přicházet. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Peštová.
Poslankyně Berenika Peštová: Ještě jednou dobrý den. Jak jsem říkala, jsem urputná, prostě jsem urputná a ty odpovědi budu chtít slyšet buď od pana ministra Šalomouna, prostřednictvím pana předsedajícího, a už vidím, že se vrátil i pan poslanec Haas, takže i třeba od něj prostřednictvím pana předsedajícího, že se zapojí do diskuse, a třeba mi to vysvětlíte.
Mé dotazy zněly, myslím si, že jsou jednoduché a byly podány tak, aby byly pochopitelné, srozumitelné, takže mě zajímá: Přicházíte s retroaktivním návrhem a mě zajímá, jak budete retroaktivitu obhajovat. První dotaz. Budete ji obhajovat tak, že to je běžná praxe? Nebo že se týká jen přechodných ustanovení zákona? Že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy? Nebo že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? Prostě na tyto otázky bych od vás ráda slyšela odpovědi a zajímá mě to. Zajímá mě to i z povahy toho, že nějakou praxi mám za sebou, myslím si, že není malá, a vím, že kdybych toto předložila nebo kdybych se tímto snažila argumentovat v Legislativní radě vlády, tak bych nebyla vyslyšena. ***
