(15.30 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Energetická bezpečnost, vážený pane poslanče, je určitě mimořádně důležitá věc, už jsme se tady toho několikrát dotkli, tak já nebudu opakovat věci, které jsem už řekl, a pokusím se rozdělit odpověď podle toho, o jaký typ energie jde.
Pokud jde o pohonné hmoty, a tedy ropu, tam je situace samozřejmě lepší než v případě plynu a je lepší vzhledem k struktuře, jak se s ropou obchoduje a co tady může dělat stát. Takže tady je možné říct, že Správa státních hmotných rezerv České republiky disponuje zásobami minimálně na 94 dnů, a pokud by došlo k úplnému zastavení dodávek ruské ropy, kde naše závislost není tak velká jako u plynu, tak by rafinerie v Litvínově a Kralupech potřebovaly zhruba 30 až 40 dnů, aby dokázaly tyto dodávky nahradit odjinud. A když tady máme zásoby na 96 dnů, tak je jasné, že by to stačilo, a tento problém by nebyl. Nicméně já se i v Polsku budu věnovat debatě o ropě a případně tomu, co by se dělo, kdyby nám Rusko zastavilo dodávky ropy, a to vzhledem k vlastnické struktuře rafinerií.
Ještě než se dostanu k plynu, tak ještě tady máme jeden klíčový zdroj, a to je jaderná energie, která tvoří zhruba 36 % našeho energetického mixu nebo energie vyrobené v České republice. Tady, pokud jde o energetickou bezpečnost, je zase velice důležité, kdo dodává jaderné palivo. A tady je důležitá zpráva, že do budoucna nebude palivo do Temelína dodávat ruská firma, ale dodavatelé z Francie a Spojených států. A důležité také je říct, že elektrárna Temelín v této chvíli disponuje zásobami paliva na dva roky, elektrárna Dukovany disponuje zásobami paliva na tři roky. Takže i tady vidíte, že se o energetickou bezpečnost staráme a děláme kroky pro to, aby byla zajištěna.
Pokud jde o plyn, o tom jsme tu mluvili již několikrát. Tady ta situace je samozřejmě jiná, i způsob obchodování je jiný i legislativa je jiná, takže stát tu má trošku omezenější možnosti než v případě ropy a jádra. Nicméně, vy jste to sám zmínil, v tuzemských zásobnících je dneska asi miliarda metrů krychlových plynu. To není náhoda, ty zásobníky se postupně naplňují. Sám jste zmínil, že to stačí na spotřebu zhruba dvou měsíců, ale podotýkám, v letních měsících. Budeme dělat všechny kroky k tomu, abychom ty zásobníky naplnili dostatečným způsobem před příští zimou tak, aby i v případě zastavení dodávek plynu z Ruska jsme měli jistotu, že tu situaci zvládneme. To ale nemůže stačit a nemůžeme se s tím spokojit, nemůžeme si říct - naplníme zásobníky, ono to nějak dopadne. Nedopadne. My se musíme bavit, a děláme to, jednáme o alternativních zdrojích plynu, o posílení dodávek a zajištění dodávek zkapalněného plynu do České republiky. To taky není úplně jednoduché, protože nemáme přístavy, nemáme úplně přímou možnost budovat terminály, jak to dělají jiné země. Musíme se bavit o tom, abychom měli podíl na některých terminálech, a hlavně abychom našli způsob, jakým plyn do České republiky dostat. Toto je významná věc, protože, jak víte, zkapalněný plyn LNG bude částečně nahrazovat zemní plyn. Je zde příslib zvýšených dodávek zkapalněného plynu z některých zemí, například ze Spojených států, ale i z jiných zemí. Je to něco, na co se ta evropská energetická politika docela soustřeďuje, a Česká republika tady nemůže stát mimo. Takže i o tom vedeme a povedeme jednání v příštích dnech.
A jak už jsem tu zmínil, chci se bavit i o tom, zda je možné obnovit ideu plynovodu Stork II z Polska (Předsedající: Pane premiére, čas.) do České republiky, protože to by nám určitě v hledání energetické bezpečnosti do budoucna pomohlo.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády. Zeptám se, zda chce pan poslanec položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Já bych se ještě zeptal přímo na konkrétní kroky. Ve svém programovém prohlášení vlády schváleném dne 6. ledna mimo jiné uvádíte, že prioritou je energetická bezpečnost, soběstačnost, klimatické cíle a dostupné dodávky energií. Takže se ptám, jaký má vláda plán, pokud by přestal třeba zítra úplně proudit ruský plyn do České republiky, na kterém je naše země závislá ze 100 %, a prosím o představení konkrétních kroků, protože v médiích byly takové informace, že by dostaly přednost nějakým způsobem domácnosti, potom zdravotnická zařízení a tak dále, a jak by to bylo v případě toho, že by se plyn úplně zastavil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za položení doplňující otázky a poprosím pana premiéra o odpověď. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, to jsou dobré otázky, a přestože jsou interpelace a odpovídám na všechno, tak na jednu část té otázky odpovědět nemohu ze strategických a bezpečnostních důvodů. Kdybych prozradil některé kroky, které děláme, a záměry, které máme, tak by to mohlo mít dopad na chování některých poskytovatelů, mohlo by to mít dopad i na ceny a to v žádném případě nemohu dopustit. Takže jenom ujišťuji všechny, že děláme strategické kroky a taková rozhodnutí, abychom do budoucna zajistili dostatek plynu pro Českou republiku.
Na tu podstatnou část vaší otázky vám ale odpovědět mohu, protože ono je to poměrně jednoduché. Kdybychom se dostali do situace - a prosím, kdybychom - že by ten plyn opravdu nebyl, a jak už jsem vysvětloval v jedné interpelaci - i v této vlastně: máme zásoby, zvyšujeme zásoby v zásobnících, abychom měli na delší dobu, kupujeme plyn, nebo naši dodavatelé kupují plyn na německých trzích, takže i kdyby se Rusko rozhodlo zastavit dodávání plynu do České republiky, ten plyn se prostě nepozná v tom Německu a šel by k nám dál. Kdyby nastala situace, že by Rusko zastavilo dodávání plynu do celé Evropské unie, tak by to problém byl. Evropská unie je ze 40 % závislá na ruském plynu jako celek, my z více než devadesáti, a pak bychom museli jednat. A pak by vstoupilo do hry to, co jste vy zmínil, ale ne na základě libovůle vlády nebo nějakých našich rozhodnutí, na to je legislativa, a ta legislativa přesně stanovuje, co se děje při nedostatku plynu. To znamená, že se nejprve zajišťuje to, aby plyn měly domácností, které jím topí, pak aby to měla kritická infrastruktura včetně nemocnic, a tímto způsobem se postupuje. A je tam i přesně v té legislativě stanoveno, kdo se nejprve vypíná (Předsedající: Pane premiére, čas.) a komu se ten plyn poskytuje déle. A doufejme, že to nenastane, není úplně pravděpodobné, že by to nastalo.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jaroslav Bašta a připraví se paní předsedkyně, poslankyně Alena Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji. Vážený pane premiére, iniciativa Úřadu vlády s názvem Braňme Ukrajinu, braňme Česko vyzývá občany, aby udávali šiřitele ruských dezinformací, ale nedefinuje, co ty dezinformace vlastně jsou. Jako historik vidím jedinou analogii s tímto návrhem a tou je nařízení Rady pro obranu Říše o mimořádných rozhlasových opatřeních z 1. září 1939. To zakazovalo poslech zahraničního rozhlasu a ukládalo až tresty smrti za šíření informací z tohoto vysílání. Během německé okupace za to bylo popraveno několik desítek českých vlastenců, které předtím někdo udal. Vážený pane premiére, neinspirovali se náhodou vaši podřízení tímto říšským výnosem? 1. září 1939 je shodou okolností jediné historické datum zmíněné v materiálu této iniciativy Úřadu vlády. Děkuji. ***
