(15.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Pokud by přece jenom byly dlouhodobě přerušeny dodávky plynu z Ruské federace do Evropské unie, tak řešení, které by následovalo, by určitě nemohla dělat sama Česká republika, a to i z těch důvodů, že jsme na konci, tak to je - přestože jsme země uprostřed, jsme na konci všech těch tras, kterými je veden plyn, a bohužel nejsme z tohoto hlediska, bohužel nejsme přímořskou zemí, nemáme terminály, ve kterých bychom mohli skladovat LNG, ve kterých bychom mohli skladovat zkapalněný plyn a měli tyto zásoby, mohli si je vytvářet tak, jak to dělají jiné státy. Nicméně i na tomto pracujeme. Snažíme se obnovit jednání o nových plynovodech, jako je třeba Stork II. Snažíme se zajistit kapacity i v LNG terminálech, a hlavně nějakou přepravní kapacitu tak, abychom v případě toho, že dojde opravdu k snížení, výraznému snížení nebo k zastavení dodávek plynu z Ruska, abychom pro naše občany a firmy měli nějakou alternativu.
To, že se naplňují zásobníky tak, jak jste to tady sám zmínil, to určitě není náhoda, je to dáno i aktivitou naší vlády. V tuto chvíli máme zásobníky naplněny tak, že jsme schopni nebo že máme zásobu plynu na dva měsíce v letním období, a budeme dělat kroky k tomu, aby obchodníci naplňovali zásobníky tak, abychom měli dostatečnou kapacitu před zimními měsíci, které se samozřejmě začnou brzy blížit a kde spotřeba plynu je výrazně vyšší. Tyto kroky děláme i přesto, že jak jsem říkal, struktura toho hospodaření s plynem České republiky (Předsedající: Pane premiére, čas.) je výrazně jiná než v některých jiných zemích.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní se zeptám pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já bych se vás ještě chtěl jednou zeptat na ty zásobníky, protože na to jste neodpověděl. Ale víme, že máte signály z Evropské unie, to tady ta vláda má pořád nějaké signály., ale v podstatě to řešení mně uniká.
Já si myslím, že jste premiérem České republiky a měl byste se skutečně postarat o občany České republiky, aby neplatili zálohy 20 000 měsíčně na plyn místo toho, jak platili a jak byli zvyklí, třeba mezi 1 500 a 2 500, to byla běžná spotřeba domácnosti včetně zimního období. A jak tedy chcete pomoct lidem, kteří nyní budou postaveni před to, že jim přijde účet za plyn, a budou nové zálohy podle nových spotových cen, to je tedy taky pěkný... Já to ani nebudu říkat, protože to je velmi sprosté slovo. Řekl bych chlívek, protože to spotové obchodování, to je záležitost několika málo let, v podstatě všichni si na to zvykli a nakonec nikdo nemá dlouhodobé kontrakty (Předsedající: Čas.) a vy byste měli mít dlouhodobé kontrakty přímo s dodavatelem.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a poprosím nyní předsedu vlády o odpověď na doplňující otázku. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsme v situaci, kdy energetická bezpečnost České republiky prostě byla dlouhodobě zanedbávána a my děláme kroky, aby to tak nebylo. Zítra jedu do Polska, budu jednat s Polskem o obnovení diskuse o výstavbě plynovodu Stork II a o posílení propojení například české a polské plynárenské soustavy. Děláme další kroky ve prospěch občanů České republiky. Já jsem tady nemluvil o žádných signálech, já jsem tady mluvil o propojenosti evropského trhu s plynem, o tom, že Česká republika je samozřejmě a bude závislá na dovozu s plynem a že musíme vytvořit alternativu k absolutní závislosti na ruském plynu, která, jak se snad shodneme, je prostě nevýhodná. Jestli se na tom neshodneme, tak se stačí podívat, co Polsko, jak na tom dneska je Polsko nebo Bulharsko, které mají dlouhodobé smlouvy s Ruskem - prostě nemají v tuto chvíli plyn. Touto cestou rozhodně nepůjdeme.
A pokud jde o ty zásobníky, ono je tomu potřeba rozumět, to není tak úplně jednoduché. To není stejné jako třeba u ropy. V případě těch zásobníků vůbec neplatí, že ten, kdo zásobník vlastní, v něm taky může, musí ukládat plyn a vytvářet si tam zásoby, naopak, takže tam to hospodaření nebo způsob, jakým se to provozuje, je legislativně celoevropsky nastaven úplně jinak. Takže je velká otázka - a bavme se o tom, je to velká ekonomická otázka i strategická - jestli má Česká republika vůbec investovat do něčeho takového, jako je zásobník, nebo raději investovat do plynovodů, které nám plyn budou přivádět a budou nám... vytvoříme si možnost získávat a dovézt do České republiky alternativní zdroje, což může být mnohem výhodnější než vlastnit nějakou část nebo nějaký zásobník, do kterého stejně si plyn bude ukládat někdo jiný.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane premiére, děkuji za dodržení času. S další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Karel Tureček a připraví se Andrej Babiš. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se vás dotázal na váš osobní postoj jako předsedy vlády k českým zemědělcům a zda je vláda opravdu připravena se o ně opřít v dnešní složité době a využít jejich produkční potenciál k zajištění cenově dostupných potravin v České republice. Bohužel zatím mám dojem, že vláda dělá přesný opak a o produkční potenciál českých, moravských a slezských zemědělců nestojí.
Rád bych se vás zeptal na váš osobní postoj k plnění ze strany vlády usnesení zemědělského výboru číslo 34 z 5. dubna 2022, které bylo přijato i hlasy koaličních poslanců. Zemědělský výbor vyzval ministra zemědělství, aby vládě: I. navrhl dočasné rozšíření vratky ze spotřební daně ve výši 90 % i na rostlinnou výrobu; II. navrhl zahrnout zemědělství a potravinářství do výčtu energeticky náročných odvětví; III. přednesl návrh na zařazení segmentu zemědělství a potravinářství do systému kritické infrastruktury státu; IV. vyjednal maximální výši národního kofinancování evropského finančního balíčku, to je možné až do výše 540 milionů korun, a také představil návrh na sledování výše marží obchodních řetězců.
Pane premiére, je připravena vaše vláda podpořit tyto legitimní požadavky našich zemědělců, nakonec i vašich poslanců? Nechcete trochu rozpohybovat vašeho pana ministra zemědělství, aby plnil vůli i vašich koaličních poslanců a tyto návrhy na vládu přinesl? Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení vaší interpelace. A nyní požádám o odpověď předsedu vlády pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za interpelaci. Ony jsou to samozřejmě spíš otázky na ministra zemědělství, ke kterému je také určeno usnesení zemědělského výboru. Já to samozřejmě nijak nepodceňuji, pokládám to za důležité a bereme samozřejmě usnesení zemědělského výboru z 5. dubna vážně. V tom usnesení zemědělského výboru se například mluví o zrušení povinnosti nechávat 10 % orné půdy mimo produkci. Tak já bych tady chtěl k této věci říct, že jde o návrh zrušení povinnosti vyčlenit 10 % nereprodukčních ploch. Taková povinnost není součástí strategického plánu společné zemědělské politiky pro Českou republiku. Jde o obecný cíl Zelené dohody, který je závazkem na úrovni celé Evropské unie. Nicméně strategický plán obsahuje v návaznosti na evropské předpisy povinnost vyčleňovat nereprodukční plochy v rámci podmíněnosti.
Návrh strategického plánu předpokládá postup vyčlenění 7 % nereprodukčních ploch z výměru orné půdy. To procento se může jevit jako vysoké, ale je třeba zdůraznit, že z těchto 7 % mohou být 4 % tvořena plochami využitelnými pro produkci, a to plochami dusík vážícími plodinami a meziplodinami, pouze zbylá 3 % je třeba naplnit ryze neprodukčními plochami, tedy úhor, krajinnými prvky nebo ochrannými pásy. K uvedenému je také potřeba připomenout, že jde zatím o návrh České republiky. Aktuálně probíhá připomínkování, připomínkovací proces v Evropské komisi, takže jsou tu možné další úpravy. ***
