(14.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Pokud jde o to, co děláme pro občany, tak vám tady jenom chci připomenout několik konkrétních kroků. Schválili jsme posunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Je to v zákoně o ochraně ovzduší. Vláda tím chce ulehčit domácnostem, na které dopadá inflace a růst cen. Podle našeho odhadu tím ulehčíme - a to není malý dopad - 150 000 domácnostem, které stále ještě nevyměnily starý kotel za nový.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády. Nyní se zeptám paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, ono je pěkné, že to sledujete, jak to na trhu je, ale já jsem to dneska ráno ověřovala a v jedněch uhelných skladech už dneska je omezené množství, kdy je pořadník třeba na brikety a na uhlí, a to množství je tam velmi omezené. Takže mě by zajímalo, když nebude, jak to budete řešit? Čím si ti lidé zatopí? Oni prostě nemají finanční zdroje, jak přejít na jiný energetický zdroj. Zajímalo by mě, jak to budete řešit s dřevem, že ho vyvážíme ve velkém množství do zahraničí. Jestli by nebylo načase, abychom řešili náš tuzemský trh, a samozřejmě, až co nám zbyde a budeme mít přebytek, budeme vyvážet.
Co se týká sankcí, tak já bych ještě jen zmínila, že ty sankce jsou velmi bezzubé, protože ve finále na ně doplatíme samozřejmě my. Rusko se bez Evropy obejde, ale my bez jejich zdrojů asi pravděpodobně ne. Toto sdílí samozřejmě i řada odborníků. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a poprosím o odpověď předsedu vlády, pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, tak jak už jsem říkal paní poslankyni, nejen že to sledujeme, ale také něco děláme. Pokud jde o hnědé uhlí, tam jsem vás informoval o tom, že poptávka bude naplněna, dodržena. U černého uhlí určité riziko je, nicméně jednáme s Polskem, aby neomezovalo svoje dodávky, naopak abychom měli potřebnou kapacitu. Budu o tom mluvit také s polským premiérem na své zítřejší návštěvě Varšavy.
Ale jde přece o občany, jde o to, jak jim pomůžeme. Já jsem vás už tady informoval, nebo jsem vám připomenul, naše rozhodnutí v případě kotlíkových dotací. Chci ještě k tomu dodat, že je možné získat na základě rozhodnutí vlády až 95 % dotace na výměnu kotle. Na tuto výši dosáhne například čtyřčlenná domácnost, jejíž příjem nepřesahuje 683 000 čistého.
Dále jsme udělali to, že jsme upravili podmínky kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti. Konkrétně došlo k navýšení dotace na tepelné čerpadlo o 50 000 korun, tedy na celkových 180 000 korun. Zároveň vstupuje v platnost časové omezení podpory směrem k plynovým kondenzačním kotlům, a to i v programu Nová zelená úsporám.
Všechna tato opatření, která jsme udělali, jsou zaměřena sociálně citlivě. Domácnosti, které jsou složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod třetího stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky, peníze nemusí být zájemci předem našetřené. Dotaci bude možné čerpat na základě zálohových faktur.
Takže tady z těchto konkrétních případů a konkrétních rozhodnutí naší vlády vidíte, že jsme pro občany i v oblasti tuhých paliv a jejich cen udělali hodně.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď na doplňující otázku. Přicházíme k další interpelaci, která byla vylosována s číslem dvě. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, připraví se Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obrací se na mě občané naší republiky, kteří mají obavu, že budou perzekvováni, pokud budou veřejně uvádět informace na různá témata. Jak budete tedy informovat občany, co je a co není dezinformace, aby nedošlo k potlačení svobody slova, a jakým způsobem budete trestat jejich původce a šiřitele na základě záměru či neznalosti problematiky?
Ještě mám jeden dotaz. Jakým způsobem bude postižen ten, kdo bude zakazovat dezinformace a trestat jejich původce a šiřitele, pokud se během určité doby ukáže, že dezinformace se stala pravdivou informací? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času k přednesení interpelace. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane poslanče, děkuji za vaši otázku a za možnost vysvětlit, co to jsou dezinformace a co znamená jejich šíření. Já bych tady citoval odborníky, abychom všichni věděli, o čem mluvíme a co ta dezinformace vlastně je. Tedy za dezinformaci je považována lživá, klamná, falešná informace, která má cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti tak, aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravosti. Někdy je cílem jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje jakási alternativní pravda.
Podle odborníků, kteří se touto problematikou zabývají, je pojem dezinformace, cituji: "Šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají." Je pozoruhodné - to se objevuje v odborné literatuře - že tento dnes mezinárodně užívaný pojem pochází nejspíše z ruského dezinformacia, který byl poprvé zaznamenán v roce 1949. Ale to uvádím jenom na doplnění.
Samozřejmě že státy i na základě toho, jak rozumíme dezinformaci a co dezinformace je, se dezinformacím brání a musí to dělat i Česká republika. Ruská válka, ruská agrese na Ukrajině nás přivedla do nového stupně dezinformační války, které čelíme, už dlouhodobě jí čelí naši občané. Je to systematicky a profesionálně vedená dezinformační válka a ta samozřejmě urychluje a musí urychlovat - je to naše odpovědnost - některé kroky, které evropské země a samozřejmě i Česká republika v této věci dělají.
Myslím, že se nikdo tak, jak jsem to vyložil, nemusí bát, že bude někde trestán, nebo jak jste to v té otázce formuloval. O to tady nejde. Jde ale o to, abychom měli v rámci strategické komunikace a boje s hybridními hrozbami rozumné nástroje k tomu, abychom se mohli dezinformacím bránit. V souboji s dezinformacemi nejsme sami. Evropská komise vyzvala k zamezení přístupu k ruským propagandistickým a dezinformačním prostředkům, jako je Sputnik nebo RT, což se vlastně děje. Je potřeba v této věci postoupit dál.
Vláda nemůže, nechce a nebude zakazovat svobodu slova, nic takového dělat nebudeme. Vládě nevadí -samozřejmě, vítáme to - kritická žurnalistika, svobodné vyjadřování názorů, média, která nesouhlasí s vládní politikou, nic takového nám nevadí. Ale povinností státu je bránit se dezinformacím účelově šířeným vládou Ruska, které směřují k našim občanům.
Na základě rozhodnutí sdružení právnických osob byly zablokovány domény některých dezinformačních webů. To víte, že se stalo, a my jsme také v souvislosti s bojem proti dezinformacím na konci března rozhodli o zřízení funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Na této bázi chceme hledat cesty, jak posílit roli kvalitních a profesionálních médií a oslabit vliv dezinformací a dezinformačních médií. Děláme to i formou určitých kampaní. Jak asi víte, tak došlo ke spuštění webu Braňme Ukrajinu, braňme Česko, který vlastně je takovým praktickým příkladem toho, jak bojovat s dezinformacemi. ***
