(17.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Současně říkám, že vláda dorovná peníze Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Takže ano, podle zákona to bude mít dopad i na státní rozpočet i na Státní fond dopravní infrastruktury. Ale protože nechceme snižovat objem investic do dopravní infrastruktury, tak vláda těch 9,1 % z jiných zdrojů pošle Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Tolik mé krátké úvodní slovo. Ještě jenom zopakuji: protože ta účinnost má být od 1. června, tak vás žádám jménem vlády o schválení již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych pouze chtěl doplnit pana ministra, možná pro kontext a pro veřejnou diskusi, která kolem spotřebních daní je ve veřejném prostoru, abychom si připomněli, že už od 1. ledna 2021 byla snížena sazba u motorové nafty o 1 korunu. To znamená, že i tímto rozhodnutím jsme se kdysi přiblížili té minimální sazbě, kterou stanovuje obecná směrnice rady o stanovení výše spotřebních daní. Já to tady uvádím proto, že když srovnáváme snižování spotřebních daní v jednotlivých zemích, v jiných zemích jdou mnohdy z vyššího základu než v České republice. Proto to jenom zmiňuji pro kontext naší veřejné diskuse.
Druhá poznámka k tomuto návrhu je ta, že samozřejmě výše spotřební daně vstupuje do základu výpočtu daně z přidané hodnoty, takže výsledný efekt na cenu pro neplátce DPH, to znamená pro občany, by mohl být vyšší než uváděných 1,50 koruny na litr, a to až 1,80 koruny na litr. Samozřejmě, dnes nikdo nemůže predikovat, jak se bude vyvíjet cena ropy na světových trzích, ale chtěl jsem pouze doplnit představení pana ministra, respektive jeho úvodní slovo k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, naše hnutí už několik měsíců na tomto místě, dnešní den nevyjímaje, zdůrazňuje dlouhodobě neudržitelnou situaci v České republice, kdy dochází k historickému růstu spotřebitelských cen. Jenom stručně zopakuji - už jsem to dnes říkala - že index spotřebitelských cen v České republice dosáhl v březnu 2022 meziročního nárůstu o 12,7 %, což je o 1,6 procentního bodu více než v únoru. V důsledku takto vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou, přičemž pokles reálné měsíční mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výši 7 %. V druhém kvartále tohoto roku ten pokles může atakovat výši 10 %. Ještě připomenu, že včera publikovaná důvěra spotřebitelů v ekonomiku pro duben 2022 byla nejnižší od roku 2012 ve výši 81,3.
Předloženým návrhem zákona o spotřebních daních, který teď představil pan ministr, pětikoalice vůbec poprvé plošně... je to první a zatím jediné plošné opatření, které reaguje na energetickou krizi a krizi pohonných hmot podle vzoru většiny zemí Evropy. Nárůst v oblasti cen pohonných hmot, který byl eskalovaný - samozřejmě to připouštím - invazí ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny, dopadá nejen na občany České republiky, ale na celý dodavatelský sektor. Naše hnutí opakovaně upozorňovalo na současnou krizovou situaci a zdůrazňovalo, že není možné nepřistupovat k opatřením, které aplikují v drtivé většině zemí Evropské unie. Na řadě zasedání Poslanecké sněmovny, včetně dnešního dne, jsem diskutovala a zdůrazňovala, že země Evropské unie přistupují k plošným opatřením, která mají reálný efekt a snižují tlak na peněženky občanů jednotlivých zemí. Jako inspiraci jsem uváděla Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo, ale například také Velkou Británii a další - je jich zhruba asi dvacet čtyři - jejichž vlády přistupují k výrazným reakcím na energetickou krizi. Zdůrazňovala jsem, že se česká vláda mohla inspirovat těmito zahraničními zkušenostmi.
Naše návrhy vycházely z předpokladu, že veřejné rozpočty vyberou v důsledku zvýšené inflace na inkasu daní výrazně více. Oproti naší, minulou vládou předloženému návrhu rozpočtu má kabinet Petra Fialy v predikci daňových příjmů o desítky miliard korun navíc. Pokud si to dobře pamatuji, podle poslední makroekonomické predikce to bylo 70 miliard. Ty se nevyberou ze vzduchoprázdna, ale získávají se právě z inkasa od českých občanů. Naším cílem tedy nebylo snižovat celkové příjmy veřejných rozpočtů, ale nezvyšovat je nominálně. To si však pětikoalice přiznat nechtěla a přistoupit k tomu nechce.
Předložené snížení spotřebních daní je sice správným krokem, ale tento krok přichází příliš pozdě a je nedostatečný. Pohonné hmoty jsou v České republice zatížené dvěma daněmi - ostatně to tady říkal i pan zpravodaj - a to spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Spotřební daň na každém litru benzinu dělá asi 12,84 korun a u nafty 9,95, tedy stát po navrhovaném snížení spotřební daně o 1,50 bude neustále na každém litru benzinu získávat 11,34 a u nafty 8,45 plus dalších 21 % na dani z přidané hodnoty, přičemž tato daň je vypočítaná z aktuální výše cen pohonných hmot, která je stále vysoko nad svým dlouhodobým průměrem. Dovolím si predikovat, že tímto snížením spotřební daně stát občanům nevrátí ani tu část, kterou získal na vyšším inkasu DPH v důsledku růstu cen pohonných hmot.
Navíc náběh tohoto opatření je naplánován až od začátku června 2022, čemuž nerozumím, protože v podstatě v mediálním prostoru tato informace už je zhruba více jak měsíc. Tedy do té doby si bude stát vybírat vesele inkaso těchto daní a vlastně až od 1. června dojde - protože my to rozhodně brzdit nebudeme - ke snížení.
Jak si se situací poradí dopravci, zůstává otázkou, protože naopak my máme informace - i já jsem dostala dopis - že není reagováno promptně na výzvy dopravců, kteří si hromadně stěžují, že nejsou schopni přežít výrazný nárůst cen pohonných hmot déle než týdny. Mluvila o tom v rámci načítání nových bodů i moje kolegyně, paní poslankyně Berenika Peštová.
Před několika týdny sdružení dopravců Česmad odhadovalo, že na jednom litru nafty kamionové firmy prodělávají 6 až 7 korun. Dopravci totiž musí jezdit za již dříve nasmlouvané ceny a nemohou zdražení pohonných hmot promítnout do cen a přenést tak zátěž na své zákazníky. Takže, milí kolegové a kolegyně, koruna padesát jim skutečně nepomůže.
Navíc chci na tomto místě zdůraznit, že ceny pohonných hmot se výrazně promítnou do zvýšení celé cenové hladiny. Máme zprávy od ředitelů logistických firem, že se nacházejí ve velkých ekonomický problémech, někteří na pokraji bankrotu, a že v případě, že se jim nedostane razantnější pomoci ze strany státu, nemohou tyto firmy dlouhodobě přežít.
Naše hnutí podalo návrh - nakonec jsem dnes tady žádala o jeho pevné zařazení, bylo to touto Poslaneckou sněmovnou odmítnuto - návrh na snížení DPH u pohonných hmot na nulu. Toto snížení by se projevilo v cenách nafty a benzinu zásadně. Pocítili by ho všichni občané České republiky, jednak ti, kteří pravidelné jezdí autem, například za svojí prací, tak současně ti, kteří osobní automobil nevlastní, protože by se tímto krokem minimálně zčásti zpomalil růst cen logistiky, a v důsledku toho růst cen zboží na pultech v obchodech. Navíc je toto opatření vhodné vzhledem k aktuálnímu snižování pracovní mobility v České republice, na kterou působí kromě nedostatku ochoty ze strany vlády řešit cenu pohonných hmot, také zvyšování cen veřejné hromadné dopravy, které je samozřejmě součástí této politiky. ***