(17.10 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Myslím si, že i jako - ty zkušenosti se mi tady hodí - zmocněnkyně vlády pro lidská práva jsem se celé dva a tři čtvrtě roku, čili necelé tři roky, snažila všechno apoliticky posuzovat a tehdejšímu premiérovi, panu předsedovi vlády Andreji Babišovi, a nebylo to vždycky jednoduché, říkat ano, tohle obstojí tou optikou lidskoprávní a tohle ne a jdete do rizika, pane premiére. Udělala jsem to vždycky a ne vždycky jsem za to sklidila potlesk.
Tady jde o závažné zásahy do základních lidských práv. Kdybych byla v této době ještě zmocněnkyní, tak bych běžela stejně odvážně za panem premiérem Petrem Fialou a řekla bych pozor - ale on tam teď nikoho nemá, takže za ním asi nikdy neběžel - pozor, můj pane premiére - protože ten zmocněnec by vždycky měl být velmi loajální a ta loajalita se projevuje právě v tom, že jedná odvážně a preventivně, že upozorňuje na možná úskalí - pozor, nežádejte Sněmovnu o prodloužení více než o 30 dní, protože tím již v této neklidné době, kterou nepochybně naše doba je, tak do ní tedy vnášíte další element, který se nám může velmi vymstít.
Já vám ještě uvedu jeden příklad. Dobře, máme teď vládu, která podle mého názoru, přes veškerou kritiku, kterou jsem tady slyšela od svých kolegyň a kolegů, tak se snaží. Snaží se čelit tomu, co se na ni valí z Ukrajiny, a tomu, čemu čelíme a čemu by čelila i naše vláda v souvislosti se zdražováním energií a dalšího. Snaží se. Výsledky uvidíme. Nicméně představte si, že bychom zde měli vládu jinou - a v minulosti už jsme takové vlády zažili, už je to delší dobu - a nebylo by to optimální a také rozložení v Poslanecké sněmovně by bylo jiné. Třeba by také došlo k tomu většinovému propojení, to znamená politické propojení vlády s většinou v Poslanecké sněmovně. Vy otevíráte Pandořinu skříňku tím, že prodlužujete nouzový stav, že žádáte o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní. Já bych se obávala. Bude tady jiná vláda, jiná Poslanecká sněmovna a můžou to být návrhy potom - když prodloužíte o 58 dní, příště to může být třeba o 90 dní a budete mít většinu. Ne vy, ale ta vláda a ta Poslanecká sněmovna. Pokud tady nebude pevný mantinel v podobě třicetidenní lhůty, kterou sice nemáme napsanou, ale výkladem ji velmi snadno dovodíme - a já nechci říct, že ten váš krok, pokud si ho teď prosadíte většinově, bude neústavní, ale je to na samé hranici neústavnosti, na samé hranici balancujete, dobře, ale v každém případě je to nepřiměřený zásah do základních lidských práv a svobod, na tom si trvám. Rozhodně si myslím, že byste když už ne nás, měli dbát toho doporučení Senátu, který v tomto ohledu, klobouk dolů, se k tomu postavil velmi odpovědně právě zřejmě při vědomí těch mantinelů, které vy tímto svým návrhem minimálně oslabujete a otevíráte.
Takže já na vás apeluji stejně jako moji předřečníci a předřečnice, abyste to ještě zvážili - padne zde samozřejmě pozměňovací návrh na prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Abyste nám třeba ukázali, jak jste i v tomto směru výborní, vstřícní, konstruktivní, chytří a po všech stránkách takoví, jaké bychom vás rádi měli, milá vládo. Takže v každém případě, milé poslankyně a milí poslanci, i já se připojuji k zástupu těch, kteří apelují na náš rozum i na naše právní cítění, a budu velmi ráda, pokud tomu vyjdete vstříc. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a další přihlášenou do rozpravy je paní Jana Berkovcová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, dnes projednáváme odůvodněnost a prodloužení nouzového stavu. Nicméně stále i po měsíci chybí jasný migrační plán, kterým bude vláda řešit vše, co souvisí s příchodem 300 000 uprchlíků z Ukrajiny, a hlavně strategie do budoucna, jak budeme postupovat, když uprchlíků přijde ještě mnohem více.
Pohovořím o nutnosti strategie v oblasti školství a vzdělávání, kde chybí finanční i lidské zdroje a dlouhodobý plán integrace žáků cizinců do českých škol. Chybí nám nástroje k podpoře ukrajinských dětí, které jsou ve věku přechodu ze základního na střední stupeň vzdělávání. Chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila rychlé začlenění do výuky. Hrozí, že kvůli absenci systémové jazykové přípravy promarníme vzdělávací potenciál mladých ukrajinských lidí. Bariérou pro tyto žáky mohou být přijímací zkoušky na střední školy a neměli bychom ani zapomínat na ty, kteří na Ukrajině nestihli dokončit své středoškolské vzdělání, jak oni zvládnou maturitní a závěrečné zkoušky bez dostatečné znalosti češtiny. Tato skupina mladých lidí je ohroženější než ty mladší, na které je myšleno v první řadě. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora. Střední školy hledají financování výuky češtiny jen obtížně, stejně jako učitele, kteří by češtinu jako druhý jazyk vyučovali.
Vedle intenzivní jazykové podpory bude třeba ve školách zapojit i další podpůrné pedagogické a nepedagogické pracovníky. Školy potřebují učitele češtiny jako druhého jazyka, adaptační a integrační koordinátory, cizojazyčné asistenty pedagoga, sociální pedagogy, psychology. Kde na ně vezmou peníze? A když vyřešíme finanční zdroje, co zdroje lidské? Lidí na tyto pozice byl nedostatek už dříve, natož nyní. Je třeba vyčlenit na daná opatření finanční prostředky, které nebudou závislé na nestabilních a krátkodobých zdrojích, jako jsou operační programy financované z evropských zdrojů. Na vytvoření systému, který naučí i ukrajinské žáky chystající se na střední školu česky, je třeba vyčlenit stovky milionů korun, protože náklady za nepovedenou integraci mohou být mnohonásobně vyšší. A intenzivní kurzy češtiny je potřeba připravit i pro jejich rodiče, aby se mohli úspěšně zapojit do pracovního procesu. Navíc tolik žádané zdravotnické a učitelské profese vyžadují dle zákona k uznání kvalifikace i jazykovou zkoušku z češtiny. Žáci z Ukrajiny budou potřebovat adekvátní podporu, aby se zvládli úspěšně začlenit do vzdělávání, a na jejich budoucí vzdělávací a pracovní dráhu to bude mít zásadní vliv. Data totiž ukazují, že třetina cizinců ve věku 17 let je mimo vzdělávací systém, což je násobně více než u vrstevníků z České republiky.
Ministr školství již dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí jen do konce roku asi 17 miliard korun. Ta suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a za předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 000 uprchlíků. Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 000 běženců, z toho asi polovina jsou děti. Odhad počítá s integrací 43 000 dětí do šesti let, 81 000 žáků na základních školách a 24 000 žáků středních škol. To je tedy téměř 150 000 dětí a žáků.***
